Díky hudbě jsme se našli

Kapitola Dvacátá

Jsem strašně nervní jsou to dva dny co mi ukázala ten plakát a já ji včera slíbila, že tam dneska zajdeme. Jen se prostě bojím, že se jim to jak zpívám nebude líbit. Když tak přemýšlím sedím na posteli a koukám, jak se říká do blba. Když v tom mě z mého přemýšlení vytrhne Moli tím,že využije situace a začne mě olizovat.
,,dooost" řeknu jí a na důkaz toho aby toho nechala se odtáhnu od ní, ale to ji nezastaví a tak se zvednu a jdu se obléct. Už jsem se nasnídala a udělala hygienu. Dneska jsme se s Helen domluvili, že ke mně přijde o něco dřív, aby jsme udělali kousek projektu, který jsme včera dostali za úkol udělat do příštího týdne.
,, krásy našeho města nebo vesnice záleží na tom kde bydlíte" tak tohle nám řekla naše učitelka na dějepis,ale hodí se to pro mě.........i když tu žiju už nějakej ten pátek, tak o téhle vesnici dvakrát moc nevím.
Najednou slyším zvonek. ,, Tak pojď přivítat Helen "řeknu Moli a už si to vykračuju ke dveřím.
,, dobré ranko princezno" řeknu jí s úsměvem na tváři a ona mi ho oplatí se slovy.
,, dobré princi"

,, to si vážně nevěděla!? " řekne mi nevěřícně Helen.
,, né....... To sem vážně nevěděla" řeknu se smíchem.
,, ó můj bože, nemůžu pochopit, že nevěděla že tu máme tolik památek...... Dobře dneska se asi nikam ne podíváme, ale zítra by jsme mohli, ale záleží na to, jak si to dneska domluviš" řekne Helen a koukne se na mě takovím tím jejím šibalským pohledem.
,, nekoukej se na mě tak, třeba mě ani nevezmou"
,, musíš si věřit a vyjde to"
,, ještě kdyby "řeknu a podívám se na hodiny.
,, pane bože Helen jdeme pozdě!!" křiknu na Helen a začneme se rychle oblékat.
,, ahoj Moli "řeknu rychle, zavřu dveře a zamknu.
K autobusu jsme celou cestu běželi a když jsme doběhli, tak autobus už zavítal dveře, ale když pan řidič uviděl že běžíme, tak nás ještě pustil dovnitř.

---------------------------------------------------------

,, tady seš, hledala jsem tě "řeknu Helen, když ji uvidím u jazykové učebny.
,, promiň, paní učitelka mě chtěla ještě dát rychlo-test, když jsem tu minulý týden nebyla"
,,tajze můžeme jít na oběd " zeptám se a Helen hned odpoví ,, samozřejmě, už mám hlad"
-------------------------po obědě-------------------

,, takže můžeme jít " řekne Helen.
,, kam?" zeptám se.
,, no na tu zkoušku "řekne Helen.
,, já na to zapomněla!! Ježiš ja jsem strašně nervózní" řeknu.
,, tak jdemeeee" řekne Helen a popadne mě za ruku tak, že se z jejího sevření nedostanu ani kdybych chtěla.
,, tak dobře " řeknu a nechám se vláčet za Helen.

,, zaťukej ty" řeknu nervózně a začnu se schovávat za Helen.
,, jak myslíš "řekne a zaťuká.
Otevře nám holka okolo šestnácti let ne o moc starší jak já, s černýma vlasama, ne tolik tmavé jako mám já,hubené postavy a nebyla o moc vyšší jak já.
,, ahoj" řekne s milým úsměvem.
,, ahoj" řekne Helen.,, přišli jsme na ten inzerát, jestli jsme tu správně, má kamarádka by to ráda zkusila.
,, no samozřejmě" řekne nám.
,, já jsem Nikola, ale spíš Nikol" řekne a natáhne ruku k Helen, protože já jsem furt schovaná za ní.
,, těší mě já jsem Helen a tohle já Kája" řekne a chytí mě za ruku, aby mě posunula blíž k Nikol a já si s ní mohla potřást rukou.
,, ahoj " řeknu.
,, ahoj Kájo" řekne Nikol a rukou mávne na znamení, že máme jít za ní.
,, ostatním se budeš určitě líbit" řekne Nikol a k tomu dodá,, mě už se líbíš teď a jak si mi řekla  'ahoj', tak už podle toho se mi tvůj hlas líbí.
,, kluci, koukejte kdo se nám ohlásil na inzerát " řekne Nikol a vstoupí do místnosti osvětlené několika světýlky.
,, ahoj" řekne mi kluk přicházející ke mně.
,, já jsem Ondra a hraju na bubny" řekne a kde k Nikol.
,, kde je Ivan " zeptá se Nikol Ondry.
,, šel dát na zahradu psa" odpoví Ondra a usměje se na mě a tak mu úsměv oplatím.
,,takže " upoutá mou pozornost zase Nikol. ,,Ivan nám skládá písničky a hraje na bas kytaru a já na elektrickou kytaru"
,, a zkrátka tvá zkouška bude to, že se pokusíš zazpívat jednu z Ivana napsaných písniček, aby jsme zjistili jaký máš rozsah a barvu hlasu.
,, čauko lidi" pozdraví nás něčí hlas a když se otočím spatřím tam vysokého kluka s hnědými vlasy. Nikol nás představí a jdeme na to.

,, pane bože nemůžu uvěřit že mě vzali" řeknu když jdeme s Helen na autobus. Máme ale ještě půl hodiny, takže jdeme do obchodu si něco koupit. Nakonec vyjdeme s dvouma balíčky brambůrku a Helen mi řekne
,, já věděla, že tě vezmou."

Doma to nevěřícně říkám mamce a taťkovi.,,ty si naše šikulka" řekne mamka a dojde mě obejmout. Pak už se jen navečeřím, umyju a jdu spát.
,, dobrou Moli " řeknu a po náročném dnu rychle usnu.