24.6 - pátek
Vzbudí mě hlasitý zvuk budíku.
,, To už je toliiik" postežuju si a přitom sleduju Moli, která se taky teprve probouzí.
,,No jo" řeknu si a jdu se chystat do školy. Je pár dnů před vysvědčením a já se těším, protože mě přijali na konzervatoř na kterou jsem chtěla, ale pak si vzpomenu....,, Moli vždyť mi máme zítra koncert s kapelou" řeknu malé kuličce chlupů, která stále leží v pelíšku. Už uběhlo několik zkoušek a taky pár koncertů....konkrétně jenom tři, ale musím uznat........ chodí na nás hodně lidí.
A tenhle koncert bude u nás na vesnici, protože je tu nějaká sláva, takže mi tu budeme hrát. Nevím o co jde, ale měli by jsme jim tam jít zítra ráno s Helen pomoct.
-----------------------
Najednou zazvoní zvonek a já si uvědomím, že už je tu Helen, že je už čas jít na autobus.
,, Ahoj" řekne a obejme mě a já udělám to samé.
,, Můžeme vyrazit?" zeptala se mě a já kývla na souhlas. Navlikla sem si boty a šla.
,, Už takhle po ránu je strašný vedro, co nás ještě bude čekat odpoledne" řekla Helen.
,, No to teda, už teď sotva jdu" řekla sem ji a nějak jsme se doplazili na zastávku.
,, Tak kde je ten autobus" řekla jsem a už po ste jsem se rozhlížela kde jsou ostatní a po chvilce se zeptala Helen.
,, Myslíš že je tu možnost, že nám ujel autobus, když jsme šli tak pomalu?"
,,Jestli ano, tak jsme v pěkný kaši, neměl by nás kdo dovést a museli by jsme pěšky.
,, V tomhle vedru!! Děláš si srandu!!" řekla sem.
Po čtvrt hodině čekání jsme si s Helen řekli, že nám autobus opravdu ujel a dali jsme se na cestu pěšky. Mezitím jsme s Helen po cestě umírali vedrem.
Když jsme došli do školy, tak jsme si rychle přezuli boty a vklouzli do třídy. Omluvili jsme se a sedli si. Máme hodnou paní učitelku, takže když jsme ji vysvětlili proč jdeme pozdě, tak se nezlobila. Celý den utekl rychle. Nakonec jsme s Helen a brambůrky skončili na zastávce čekající na autobus domů.
,, Kájo nechtěla bys dneska jít k nám se vykoupat do bazénu? "zeptala se mě Helen.
,, No jasně že jo, je strašný vedro a studená voda mi jen prospěje" řekla sem ji s úsměvem těšící se na zábavu co mě čeká.
Když jsme dorazili domů, tak jsme se ani nevyprovazeli, protože bylo straně teplo a tak jsme šli radši každá domů.
,, A ven s sebou Moli" zakřičela na mě ještě Helen z dálky.
,, Dobře vezmu ji sebou"zakricela sem nazpátek.
Odemkla sem dveře a vyběhla na mě Moli.
,, Ahoooj" řekla jsem ji na přivítanou a šla sem zapnout klimatizaci.
,,Tak Moli" promluvila sem na ni ,,dneska půjdeme k Helen se vykoupat a ty jdeš taky"
V místnosti se konečně trošičku ochladilo a já si dodělala úkoly s tím, že napíšu Helen jestli už má ty své, abych mohla přijít. Napsala jsem ji teda.Ahoj Helen, už můžu přijít nebo si ještě děláš úkoly?
A tak mi Helen hned odepsala.
Ještě nemám vše, napíšu ti až to budu mít.
,, Tak Moli, Helen to ještě nemá, takže my máme čas si to jít ještě trošičku zkusit na zítřek, abychom byli připravené, i když trošku pochybuji, že ty tam půjdeš se mnou leda že by tě pohlídali mamka s taťkou."
--------------------
-----O hodinu později---Ahoj Kájo, už můžeš přijít.
,, Tak Moli, uz můžeme jít."
Ještě jsem Moli nandala vodítko, vzala si plavky a šla sem.
,, Ahoj teto" pozdravila sem tetu, která právě jela na nákup.
,, Ahoj Kájo" pozdravila mě na oplátku.
,, Helen je na zahradě" dodala teta, když nasedala do auta.
,, Dobře" řekla jsem a vydala se na zahradu.
,, Ahooj" pozdravila sem Helen a pohladila Odyho.
,, Máš plavky? "zeptala se Helen a já s radostí přikývla.
,, Takže mám tu malý bazének do kterého dávám Odyho aby se schladil, takže můžeš i trošku namočit Moli."
,,Dobře" odpověděla sem, dala sem Moli do bazénku a začala ji pomalu koupat.
,, Už můžeme jít?" zeptala se Helen a já na souhlas přikývla.
Koupali jsme se až do večera, kdy jsme pak přemluvili rodiče, jestli by u nás nemohla spát Helen s Odym.
Rodiče byli tak hodní a přespávačku nám dovolili. Koukali jsme se až do večera na filmy a potom jsme usoudili, že když ráno půjdeme pomáhat, tak by jsme se měli vyspat.
ČTEŠ
Díky hudbě jsme se našli
RomanceKarolína je tmavovlasa holka které zemřel kamarád v dětském domově když chtěli společně utéct. Smrt ale nebyla potvrzena. Oba naprosto milují hudbu. Alex vždy hrál na kytaru a ona zpívala. O 8 let později potká Karolína na své vysněné škole někoho...