Kapitola Osmá

59 6 1
                                    

Ráno mě vzbudil budík.
Zdálo se mi o Alexovi. O tom jak za mnou přišel do školy.
No nic.
Tak jsem vstala, v domě už nikdo nebyl.
Udělala jsem to co každý den, ale rychleji, proto jsem se koukala ještě chvíli na televizi. Nakonec zazvonil zvonek a já si uvědomila že mám jít na autobus.
Popadla jsem batoh a běžela ke dveřím.
,, AAhoj "uvítala mě Helen a objala mě.
,,ahojda" pozdravila jsem ji s úsměvem.
,, můžeme jít??? " zeptala se mě.
,, no jasně" odpověděla jsem a zamkla dům.

Dneska jsme měli krátké vyučování a tak mě Helen vzala do čtenářského klubu. Prý že tam chodí každou středu a že jestli budu chtít, že budu moct taky.
Uvítala mě tam naše učitelka na češtinu. Prý že mě ráda vidí.

Zase jsme se s Helen rozloučili u autobusu a šli každá domů. Doma mě uvítal
,, ahoj Kájo, kde jsi byla??? "ptala se mě ustaraně mamka.
,, promiň že jsem nedala vědět, byla jsem ve škole" řekla jsem mamce, čímž jsem ji uklidnila.
Dělala jsem úkoly až do večera a myslím že Helen taky protože se neozvala, ani nikdo ze třídy.
Psala jsem je až do večera. Byla jsem strašně unavená takže jsem se ani nekoukala s rodiči na televizi.
Prostě jsem lehla a spala.

Díky hudbě jsme se našli Kde žijí příběhy. Začni objevovat