Díky hudbě jsme se našli

Kapitola Devatenáctá

O dva týdny později-pondělí.

Včera byla taková bouřka, že jsem Moli nestihla vyvenčit. Proto mi teď běhá po posteli a kňučí. Mamka s taťkou už jdou dávno v práci.
,, už jduuuu" řeknu a začnu se zvedat, ale to je ještě Moli na peřině a nemá kam jinam skočit a tak si jako přistávací místo vybere můj noční stolek a schodí fotku s Alexem.
,, né to né" zrovna teď fotku neřeším a výběhnu ven, aby se mi Moli nevyčůrala v pokoji. Když vykoná potřebu rychle jdu domů a otřu jí ťapky, protože je venku furt mokro a rychle běžím do pokoje podívat se jak je na tom rámeček. Moli nechám zavřenou před pokojem, kdyby se rámeček rozbil, aby si ne stoupla do střepů. 
,, Ale neee" řekla jsem když jsem spatřila na kusy zničený rámeček a tak jsem šla ke své železné zásobě ke stolu a vytáhla nějaké peníze na nový.
Dneska má Helen vytvarku, takže pojedu domů sama, ale ještě se do obchodu stavit stihnu.
Když se kouknu na hodiny uvědomím si že nestíhám.
Rychle do sebe hodím snídani vyčistím si zuby vytvořím si něco přijatelného na obličeji a jdu si vybrat oblečení. Nakonec se rozhodnu pro bílé triko s krátkým rukávem a roztrhané ryfle. Ještě si udělám culík a vyrážím naproti Helen. Minulý týden byl příšerný ve škole bez ní, ale koneckonců jsem to přežila.
U Helen jsem jen tak tak, už vychází.
,, kde vězíš lekla jsem se, že se ti něco stalo?? "řekne mi místo uvítání Helen.
,, jinak..... Ahoj" dodá.
,, ahoj, promiň, včera jsem nevyvenčila Moli kvůli té bouřce a dneska se jí proto hodně chtělo a schodila mi rámeček vedle postele a než jsem posbírala střepy..... " řeknu jí na vysvětlenou a tak se vydáme k autobusu.
,, máš ten úkol s angličtiny" zeptám se Helen.
,, jo mám".
A tak si nějak celou cestu povídáme o škole, že ani nevnímáme, jak nám rychle ubyja cesta.
V autobuse nebylo nic zajímavýho.
Ve škole jsme si dali s Helen sešity a učebnice do skříňky, ale v tom nás přerušila naše učitelka na fyziku.
,, děvčata prosím vás přišli by jste mi pomoct před hodinou, dneska chci dělat pokusy"
,,  jasně přijdeme "řekla Helen paní učitelce.
,,děkuji" poděkovala paní učitelka a odešla. Tak jsme šli na hodinu.

---------------------------------------------------------

,,sakra já nestíhám "řekla Helen zvedajíc se s
,, ahoj" řekla mi Helen ještě narychlo.
,, ahoj" řekla jsem a v klidu si dojedla svůj oběd.
Po obědě jsem šla ke skříňce a vzala si učebnice a sešity ve který máme domácí úkoly. Pak jsem si vyndala peníze a šla nakoupit nový rámeček. Autobusem nikdo nejel, takže jsem jela sama.
Doma jsem si odemkla a vyvenčila Moli. Vůbec se mi nechtěli dělat všechny ty úkoly, ale ještě před tím jsem si dala rohlík. Pak jsem popadla batoh a protože se mi to nechtělo dělat v pokoji, tak jsem si zapla televizi a úkoly dělala v obýváku.
Mamka s  taťkou přijedou až večer, takže mám dům pro sebe...... teda ne úplně pro sebe. Pomyslím si a zahledím se na spící Moli.

-------------------------------

Po dvou naprosto vyčerpávajících hodinách učení a dělání úkolů. Mám konečně klid na sebe a tak vyměním rámeček a  hraju s Moli a nakonec se rozhodnu, že se asi do večera budu koukat na televizi, protože Helen jezdí domu o něco dyl kvůli výtvarce a tak se ne scházíme aby si stihla udělat úkoly, když v tom mi začne vybrovat mobil a tak se podívám kdo mi volá a když vidím Helenino jméno podivím se a pomyslím si, že si neví s něčím rady ze školy.

,, ahoj Helen, copak potřebuješ? "
,, Tomu neuvěříš...... Co právě teď děláš"
,, koukám se na televizi, proč? Co se děje? "
,, nic..... Vlastně něco jo, přijď na hřiště a vem s sebou i Moli ahoj" řekla Helen a típla to, že sem se ani rozloučit nestačila.
,, tak asi jdeme na procházku"řekla jsem Moli a šla jí pro vodítko.
,, tak pojď Moli "zavolala jsem na ni, když se furt rozvalovala v pelíšku a mamce jsem napsala, že jdu na hřiště za Helen.

Už zdálky jsem viděla jak se po hřišti prohání Ódy.
,, Ahoj" zakřičela jsem z dálky a zamávala Helen.
,, ahoj" zakřičela Helen a naoplatku zvedla ruku na pozdrav.
Když jsem k ní došla zeptala jsem se ,,tak co se děje? "
,, tomu neuvěříš, jela jsem autobusem z výtvarky a měla jsem půl hodiny čas, než pojede autobus a tak jsem si procházela město a najednou uvidím tohle" řekne a na důkaz toho si začne vydávat nějaký papír z kapsy bundy a když ho rozloží všimnu si, že je to inzerát.,, co to je " řeknu a ona mi strčí papír do rukou se slovy ,,čti nahlas" a tak začnu číst. Když jsem u konce nemůžu vzrušením dýchat.
,, takže oni schání zpěvačku?" zeptám se Helen a ta mi hned odpoví.
,, no samozřejmě a navíc bydlí vedle školy, takže bys to měla i blízko a teď mi slib, že to zkusíš, ten inzerát jsem ne utrhla jen tak, na tom inzerátu jsou telefonní čísla abys kdybys měla zájem, tak abys zavolala a já utrhla celý inzerát, abys měla šanci jen ty, no řekni nejsem já výborná? "
,, seš" musela jsem potvrdit Helen ,,a ráda to zkusím, ale půjdeš tam se mnou "
,, no jasně že...... Totiž na mě... Se můžeš spolehnout" řekla Helen se smíchem.
,, To vim"
Po tomhle jsme se rozešli domů a já si ještě obešla vesnici abych pak nemusela na procházku s Moli.
Doma jsem byla ještě tři hodiny sama a když přijela mamka s taťkou , tak jsem jim to všechno řekla a ty s tím souhlasili a byli nadšení.
Stejně jako já.