Kapitola Sedmnactá

17 5 1
                                    

Takhle to šlo každý den.
Přes den se lyžovalo, večer jsme měli dvě hodiny klid a potom další nudné přednášky,večerka v deset s tím, že jsme šli doopravdy spát o půlnoci.
Ve čtvrtek jakožto poslední den našeho lyžáku, nám paní učitelky pustili film na rozložené prostěradlo.
Sám doma.
Tak jsme se všichni zasmáli a večerka byla posunutá do jedenácti, protože film trval dlouho, tak abychom se stihli umýt.
My jsme samozřejmě museli jít spát dlouho po večerce.
Nás všech pět co jsme byli spolu na pokoji, si lehlo na jednu postel a pustili jsme si další film.
Ve dvě hodiny jsme se teda rozhodli, že půjdeme spát. Tak jsme si popřáli  ,,dobrou  noc " a šli jsme spát.

_______________________________________ 
                          
       
                          Pátek

Ráno nás  vzbudil budík, který jsme měli nařízený o hodinu dřív!!!
,, pane božeeeee" zasténala Helen a střelila uraženým obličejem po Rebece. Tomu jejímu výrazu jsem se musela zasmát.
,, No tak promiň "bránila se Rebeka ,,asi sem se překlikla"
Usnout už nám samozřejmě nešlo, takže jsme si začali balit poslední věci.
My s Helen jsme to měli zmáknutý vcelku rychle, ale ostatním to docela trvalo.
Zato na snídani jsme dorazili pozdě.
Naštěstí nikdo meppstřehnul že jsme tam nebyli.
Do oběda se nic nedělo a když jsme odjížděli, tak jsme si všichni říkali, že je to super, že se nikomu nic nestalo. Dokonce i učitelky byli happy jak dva krepy..........až na to, že jsme to samozřejmě zakřikli.
Po obědě, sebral Gustav, náš spolužák ......sebral Helen knížku a hrozil, že  ji hodí do záchoda.
Samozřejmě Helen o knížku přijít nechtěla.
Skončilo to se zlomenou rukou.
Pro Helen.
Když jsme přijeli domů,  tak z toho teta nebyla zrovna dvakrát nadšená.
  Nejhezčí bylo když mi Moli běžela na parkovišti na proti.
,, ahoj" řekla mamka a objala mě.
,, ahoj" řekla jsem a rozhlédla jsem se.
,, kde je taťka?? "zeptala jsem se.
,, v práci mají poradu, ale pro nás jsem zařídila extra večer" řekla mamka s jiskřičkami v očích.
,, co si zařídila? " zeptala jsem se a mamka mě hned na to popadla za ruku a druhou vzala kufr.
Já rychle vzala lyže a lyžáky a šla za ní.
V autě jsem si sedla dopředu a  s Moli na klíně jsme jeli domů.
Tam jsme vysadili věci a Moli. Tu se mi tam moc nechtělo nechávata a já se ještě narychlo převlíkla.
Když jsem nasedala na sedadlo spolujezdce, mamka otevřela mé dveře a zavázala šátkem oči.
,, Heeej" řekla jsem se smíchem a snažila se dostat šátek z očí.
,, nech toho, nechci abys věděla kam jedeme, takže hezky budeš sedět a nebudeš se koukat " řekla mi na to mamka a vsadím se, že se smála pohledu na mě. Ne sousedovi, který roztrhl záclonu nedopatřením.

Po asi tak tři čtvrtě hodiny jízdy mamka nakonec řekla
,, a jsme tady".
,,kde jsme, vůbec nic nevidím "řekla jsem a sundala si šátek.
,, no páni" řekla jsem, když jsem viděla fontány triskající vody.
,, To až potom " řekla mamka, vzala mě za ruku a táhla mě někam jinam.
Nakonec jsme skončili v kině s nachos v rukách.

Když film končil byli jsme obě plné.
,, neměli jsme si dávat každá extra porci omáčky" řekla mamka a přitom se držela za břicho. Byl to vtipný pohled na ni.
,, když už si dáme příště extra porci tak dohromady" řekla jsem mamce.
,, jo"odsouhlasila mamka.
   Po cestě domů jsme si povídali a když mamka zastavila před naším domem viděla jsem, že taťka už přijel.
Doma jsem mu vyprávěla o celém lyžáku a pak se odšourala naprosto unavená do postele.
Tam jsem nějak nachmatala peřinu a ještě než jsem ji přes sebe stihla přehodit za mnou skočila Moli.
,, tak pojď, pojď ke mně " řekla jsem jí a přikryla jsem nás obě.

Díky hudbě jsme se našli Kde žijí příběhy. Začni objevovat