My best neighbor💘/ Payton Moormeier ✔

62. 💌🔐

Pohled Sofí 🍁

Právě jsme se vrátili z Rakouska a Emily se vrátí z Prahy až za tři dny. Už jsou jí dva roky, tak hrozně to letí. Hned jak jsem se probudila udělalo se mi špatně. Naposledy mi takhle bylo když jsem zajistila že čekám Emily. Proto právě jedu z lékárny s dvěma těhotenskými testy. Payton je na nákupu takže mám volný dům.

Právě uběhl daný čas a já pomalu otočím první test. A co nezjistím pozitivní. Začnu brečet štěstím když v tom mi začne zvonit telefon. Zvednu ho ikdyž je to neznámé číslo. „Dobrý den u telefonu slečna Moormeier? " Zeptá se hlas.

So. Ano stalo se něco.

Nz. Prosím dostavte se do nemocnice která je kousek od vašeho domu. Prosíme ihned. Děkujeme. Nashledanou.

Nic jsem nestihla říct. Prostě konec. Představovala jsem si to nejhorší. Takhle to naposledy bylo s Camem. Na nic jsem nečekala a vyjela jsem.

„Dobrý den volali mi že se mám dostavit. " Oznámila jsem okamžitě paní za pultem. „Ano vím. Je mi to těžké říkat ale váš manžel měl autonehodu je v kómatu. " Řekne a mě se zastaví čas. „Můžu za ním. " Vykoktám že sebe. „Ano je to druhé patro, pokoj číslo 411." Odpoví mi a já se tam okamžitě vydám. Pomalu otevřu dveře a vstoupím do pokoje. Sednu si na židli vedle postele a chytnu Paytona za ruku. Vím že mě nejspíš neslyší ale je mi to jedno. „Ahoj lásko. Vůbec nechápu co se stalo ale to je jedno. Jediné důležité je aby si se probudil. Už teď mi chybíš. Musíš se probudit. Moc tě miluju a mám pro tebe zprávu. Tu ti ale řeknu až zítra. " Pořád jsem na něj mluvila dokud mi sestřička neřekla že skončili návštěvní hodiny. Zavolala jsem to všem z našich rodin. Všichni jsou v Praze a já je donutila aby tam zůstali a aby si to tam ty tři dny ještě užili. Ještě si zajdu k doktorce ohledně miminka.
„Jé dobrý den. " Pozdraví okamžitě doktorka.
„Tak měla jste pravdu. Je to miminko. Gratuluji. " Řekne a ještě to dořešíme. Potom jedu pouze domů.

Další den 🍁

Zase sedím u Paytona a mluvím na něj. Nikam to nikdo nezveřejnil aby jsem ještě neměla problém s novináři. „Jinak jsem ti chtěla říct tu novinu. " Začnu a ihned pokračuji. „Emily bude mít sourozence. Čekám další miminko. Chtěla jsem ti to říct i když vím že až se vzbudíš nebudeš si to pamatovat ale to je úplně jedno. Nemůžu tomu pořád uvěřit. Doufám že budeš taky rád a Emily taky. Chybíš mi. " Dokončím a zase mi tečou slzy po tváři. Ale v tu chvíli se stane něco co bych nečekala ani v jakémkoliv snu.

Taková kratší kapitola ale doufám že další stihnu co nejdřív. 😘💋
Ahoj 💘