Po cestě tam jsem mlčel. Marcusovi se samozřejmě zase udělal problém v kalhotech tak vím, co mě čeká. Celkově psychicky se na to připravuju.. A vlastně i psychicky.
Jeli jsme už okolo hodiny a vždy, když jsem se podíval na Marcuse do zrcátka, jen mě sežehl pohledem.
„Bože já už to nedám." po té sjel z dálnice na benzinu.
„Čekej." s těmito slovy odešel.
A vrátil se až za minimálně 15minut.
Bez jeho stojícího kamaráda.
Celkově mě i zahřáli u srdíčka jelikož nevyužil mě. Ale pak jsem si uvědomil, že by se za mě pravděpodobně před těmi lidmi vevnitř styděl.
„Proč to ten úsměv najednou zmizel bratříčku?" zeptal se a pustil volant, který si přidržel nadzvedlou nohou.
Vytáhl pití a napil se. Bože já mám žízeň.
„Chceš?"
Neváhal jsem a flašku si od něj vzal. Samozřejmě že jsem celý půllitr vypil. Ten bude zase řvát.
Místo toho se ale zasmál. „Když máš žízeň, stačí říct. Já nekoušu pokud mě nenasereš."
„Aha. Dobře. Děkuji."
„Jdi spát. Pojedeme celou noc. Ať tě mám ráno čilého."
„To je ten byt tak daleko?"
„Ano. Je tak daleko."
Po jeho slovech si začal zpívat naší písničku. Potichu, ale i tak jsem to slyšel..
„Baby when It's Real like this,
you and me like this,
does it make you believe in love?"
S těmito slovy jsem usl v pocitu bezpečí..
Tak tohle je opravdu krátké 😂😂
Marcusiii. Neříkej že k němu nic necítíš 😏😏😏
ČTEŠ
Brácho, vypršel ti čas {M&M incest}
Fiksi PenggemarKdyž do mne naposledy kopl, zasmál se a odcházel z mého pokoje.. Já se s obtížemi zvedl ze země, kde bylo trochu krve která mi vytékala jak z nosu, tak z pusy.. Nebo v to aspoň doufám.. Podíval jsem se na dveře kde před chvílí stál můj bratr. Dá se...
