Brácho, vypršel ti čas {M&M incest}

- Ale on na to nikdy nepřišel.. -

Před hotelem jsme byly za chvíli. Marcus si mezitím pobrukoval nějakou melodii a mě to uklidnilo.

Pamatuji si na ty doby, kdy on si takhle pobrukoval a já zpíval to, co mě napadlo.

Zpíval slova o lásce.

Zpíval slova o něm.

Zpíval slova pro něj.

Ale on na to nikdy nepřišel...

Začal mi vyzvánět mobil a jelikož mám u každého nastavené jiné vyzvánění, hned jsem poznal že je to Emma.

„Ano andilku?"

„Tini kde jsi. Nudím se a chci být s tebou."

„Už jsem u tebe."

„A vzala jsem si tvoji mikinu. Nevadí?"

„Vem si je klidně všechny zlatíčko. Musim končit. Zatím pa."

„Emma?" zeptal se Marcus a já se podíval do zrcátka a naše oči se střetli.

„Ano. Emma."

„Teď si něco ujasníme. Tini. - takhle mi opravdu dlouho neřekl. Několik let - Půjdeme nahoru, zbalíte si věci, pojedeme domů a tam dáme Emmu. Věci doma už máš zabalené."

„J-jak zabalené?"

„Koupil jsem nám byt. Odmítám aby se stalo to co teď. Utečeš a bude tě to kurva mrzet. Budeš dělat to, co chci. Určitě máš radost když mě několik let miluješ, ne?"

„A to víš jako jak?"

„Četl jsem ten tvůj deník. Nechci ti říkat buzno protože jsem sám teplej ale prostě je to nechutný. Jsme vzhledově stejní. Můžeš se cucat se zrcadlem. Až přijedeme do našeho nového domova, řeknu ti pravidla. Teď mě zavedeš nahoru a u Emmi bude dělat, že se nic nestalo. Jdem."

Na to už jsem neodpověděl. Cítil jsem se hrozně. Nenávidí mě a teď budu jeho služka, kuchařka a ještě kurva? Skvělé.

S bolestí v pozadí jsem vylezl ven z auta a za už zmíněné pozadí se chytl. Marcus přišel ke mě a s úsměvem mě podepřel.

„Kdyby něco tak jsi upadl když jsem na tebe že samé redosti skočil." pošeptal mi.

Kulhavým pohybem jsem přišel před dveře a začal odemykat. Jen co jsem dveře otevřel, přiletěla Emma, a úsměv který měla do teď na tváři jí zmizel hned, jak uviděla Marcuse.

„Počkej Emminko. Jen Tiniho odvedu na sedačku. Když jsem ho našel tak jsem na něj skočil a on spadl na zem a bolí ho zadek." řekl s úsměvem.

Na sedačku mě položil a šel obejmout Emmu která byla zmatená.

„Jedeme domů. Ty k mamce a my s Tinim máme koupený společný být. Stěhujeme se tam. Jdu vám sbalit."

Marcus odešel a Emma za mnou hned přiběhla.

„Co to?" zašeptala.

„Jsem šťastný. Neřeš to andílku" obejmul jsem ji. Nejsem šťastný. Bojím se. Bojím se co mi zase udělá...

Taková menší kapitola ale bude jich aspoň vycházet víc.

Líbí? ❤️❤️