Martinu
Probudilo mě vyzvánění telefonu a proto jsem se neochotně přetočil na druhý bok a sebral telefon do rukou.
Volal mi Mac..
,,Ano?"
,,No Tini. Stojím tu u čajů. Jaký máš rád?"
Trochu mě zahřálo u srdíčka když jsem si uvědomil, že s nikým nepíchá dokud mi nedošlo, že už to může mít za sebou..
,,Mně je to jedno." Už jsem pomalu nemohl mluvit.
,,A dost. Hned jak přijedu jedeme k doktorovi. Nebudu trpět že můžeš mít nějakou závažnou nemoc.."
,,Dob-" nemohl jsem to doříct jelikož se mi ztratil hlas (kam asi odletěl?)
,,Chudáčku můj. Beru dva čaje a jedu hned pro tebe. Zabal se do peřiny a spinkej. Jsem tam co nejrychleji. Miluju tě andílku. Zatím pa."
Telefon ani nepoložil a slyšel jsem, jak ho dal do kapsy a jeho rychlé kroky. Asi běžel.
Proto jsem telefon položil já a udělal to, co mi řekl.
Marcus
Běžel jsem k pokladnám. Potřebuje doktora. Hned. Samozrejmě co se nestalo, u pokladen byli hrozné řady. Šel jsem tam, kde to vypadalo že je nejméně lidí.
Přede mnou stál kluk. Asi od 2 roky mladší jak já to vypadalo. Černé vlasy, světle modré oči. Modré Adidas tepláky, bunda Černá. Styl má dobrý a xicht taky kdyby neměl takové světlé oči.
Nejhezčí má můj Tini..
Jenom můj..
Přestal jsem si toho borce všímat dokud mu něco nespadlo a on se nepředklonil. Z pod bundy vylezla opravdu dokonalá prdel.
Ano Ano. Tini má lepší ale toto?
Nedokázal jsem odtrhnout pohled.
Pozoroval jsem ho.
Dlouho.
,,S dovolením" řekla nějaká bloncka. Postava Dobrá. Kdybych nebyl teplej tak se mi z ní postaví.
................
Když jsem přijel domů, tašku jsem rychle hodil do kuchyně a šel probudit toho bobana.
Spinkal. Nic roztomilejšího jsem neviděl.
Když jsem přišel blíž, uviděl jsem svoji mikinu a jeho hlavu, která v ní byla zabořená.
Bože můj.
Vyfotil jsem si ho a pak mu dal pusu na čelo.
,,Broučku. Doktor čeká."
,,Ale já nechci"
,,Slyšíš se? Takhle namluví člověk, který by se měl z nachlazení vyležet."
,,Mně se nechceee" zašeptal a roztáhl unaveně ruce tak, aby naznačil že chce obejmout.
Já se k němu okamžitě přítulil.
,,Robert neznamená že když řekneš že nechceš, Já to budu přehlížet. Je to už nutné Martinusi." Řekl jsem vážněji.
,,Dobve" zamumlal
...............
,,Vypadá to na zápal obou plicních komor. A je to docela silné. Mohu se vás zeptat, Pane Gunnarsene, pro jste svého bratra nepřivedl už v dřívější době? "
,,Mysleli jsme, že se z toho vyleží"
,,Vy jste mysleli, ale nedomysleli jste, že Martinus Gunnarsen může dostat silný zánět nebo dokonce rakovinu plic."
,,To je až tak špatné?"
,,Nebudu vás strašit. Předepíšu vám antibiotikum na 2 týdny. 1 pilulka ráno, po obědě a večer. Zapíjet vodou a brát jen po jídle. Za týden se přijdete ukázat a když antibiotikum nebude zabírat, pošlu vás do nemocnice. Prášky začnete dávat od zítra. Rozumíte?"
,,Ano. Rozumím.."
Kapitola zase o ničem!😂
No každopádně jsou tu nějaké věci, na kterém se chci zeptat a oznámit.😂
1. Jak těm dvou bláznům může být zítra 18? (Tohle píšu v čas 22:13 ve čtvrtek 20.února 2020.😂) 😨
2. Zůstávám doma s kamarádkou wifi a budu brečet u jejich storíček. 😂😊
3. Doufám, že zítra už konečně řeknou, že jsou spolu a bude nějaká KAPL fotka.
4. Jsem jediná, která je prostě šťastná, že budou mít narozeniny ale přitom ji to zevnitř straně užírá a mrzí, že už to není malý Mac a Tini a pan a pan Gunnarsen?
5. Tinusi. Přestaň laskavě cvičit. Ty tvoje bicáky se mi přestávají líbit.
6. Emmo? Proc vypadáš tak staře na svůj věk? Já v jejím věku vypadala jak smetí kterymu je 5 let😂😂
To už by stačilo.
Užívejte dobu, kdy ještě nejsou dospělý :'((((
ČTEŠ
Brácho, vypršel ti čas {M&M incest}
FanfictionKdyž do mne naposledy kopl, zasmál se a odcházel z mého pokoje.. Já se s obtížemi zvedl ze země, kde bylo trochu krve která mi vytékala jak z nosu, tak z pusy.. Nebo v to aspoň doufám.. Podíval jsem se na dveře kde před chvílí stál můj bratr. Dá se...