W.I.T.C.H.: Generace kozoroha [DOKONČENO]

Kapitola šestá

KONEC PŘEDCHOZÍ KAPITOLY:

"Hele měli bychom jít," Maya řekne a rozejde se.

Carol ji doběhne a žďuchne do ní loktem. "Co je? Neusmířily jsme se právě před chvilkou?" zakoulí očima.

"Jo... No... ALE KOUKEJ!" odpoví zaraženě držitelka srdce Kondrakaru. Maya zjistila v té chvíli, že tu dívku vůbec nezná, ale Carolinino odhalení bylo mnohem větší.

"Koukej! My našli, teda ty... Ty si našla cestu do hradu! To je úžasné!" vydechne teď už kamarádka Carol.¨

"Ne, my jsme to našli," mrkne na Mayu a obejme ji.

***

MEZITÍM:

"Co myslíte?? Vyříkají si to a bude to lepší?" prolomila ticho El.

"Buď, anebo to bude ještě horší," odpoví Nicol.

"Co se poslední dobou s tebou děje, Kath? Kath? Posloucháš? Skoro nemluvíš; snad jen s Carol," odtuší strážkyně země.

"Nic se neděje... Jen doma je blázinec a napjatá atmosféra," Kath se zahledí na strop. Něco z krápníků kape. Ale co to je? pomyslí si. Pomalu dává nohu před nohu a zrychluje.

"Proč tak spěcháš, Kath?"

"El, nech ji," mrkne na ni Nicol.

"Pozor!" zakřičí Eleanor a rychle kmitá křídly. Kath stačí jen vykřiknout než se začne propadat do temné propasti. El ji zachytí jen tak tak. Je to tíha.

"Nicol potřebuju pomoc!"

Nicol sletí dolů k El, aby ji pomohla, ale to ještě netuší, co její moc odhalí. Její ohnivé křídla ozáří hrůznou pravdu. 

"Pane bože, tolik koster!" vydechne Kath. "Díky holky. Byla by ze mě prapratetička Marleen, kdybyste pro mě nepřiletěly. Z ní je už taky kostra. Bohužel. Teta byla moc príma," zasměje se nad šťastnou vzpomínkou.

"Ještě štěstí, že nás máš, viď?" Nicol se přidá.

"Jo, Ale všimli jste si už krápníků? Jsou rudé i přesto, že se tu těžilo stříbro a něco z nich kape. Voda to ale není, protože ta se tady nevyskytuje. Vím to. Cítila bych to," zamyslí se nahlas Kath.

"Přesně tak, je to divný."

"Souhlas, El, ale to, až zjistíš, to co já, teprve ti to bude přijít děsivý. Holky! Honem. Přijďte se podívat! Už vím, co to je a nebude se vám to líbit," zakřičí Nicol.

"Teď je to s náma hodně špatný!" zhrozí se Kath, když jí mezi prsty protéká nemálo stará krev.

"Měli bychom urychleně vypadnout!" řekne El a vzletí k východu. Kathleen s Nicol běží. Nicol se podlamuje noha, když se se jí pod botou stlačil kámen. Kath se pro ní vrací.

"Musíme se zvednout!" řekne za hluku někde vysoko ve stropě Kath. Klesá. Vchod z chodby se právě zavalil obrovským balvanem. Krápníky jako nabroušené ostří bodáků se k hlavám čarodějek nebezpečně blíží. Není úniku.

El kouzlem odvalí kámen. Jenže... Jenže za tak dramatické chvíle, kdy byly nuceny chodit shrbeny a středověká past jim zarývala své drápy pod kůži, by nestihly doběhnout nakonec chodby.

"El, udělej něco!" zakřičela Kath.

"Ale co?" začala se soustředit Eleanor. Krápníky se nad jejich hlavami přestal yna zlomek sekundy přibližovat.

"Nedokážu zadržet strop!"

"Zkus udělat vchod na boku!" zařvala Nicol "běžící" po čtyrech.

Strážkyně země odvedla svou pozornost na stěnu po levé ruce. S praskáním se začíná před nimi rozevírat zeď.

Vyčerpané strážkyně s odřenými břichy a zády se plazí přímo k nohám zbytku skupiny. Bylo to o fous. Už jsou v bezpečí.

"Příště... Jdu... S... Vámi..." prohodí unavená a udýchaná Nicol.

Když se Kath postavila, zamračila se. "Jakto, že jste nám neposlaly telepatickou zprávu, když jste objevily cestu do hradu, nemusely bychom tam tvrdnout tak dlouho," změří si Mayu a Carol.