W.I.T.C.H.: Generace kozoroha [DOKONČENO]

Kapitola dvacátá pátá

Čarodějky se po tom fiasku v jídelně dohodly, že se setkají po škole u Mayi. Uběhlo jen pár minut, když se u dveří Rowlisových objevila první čarodějka. Otevřela laskavá paní Rowlisová a uvedla je domů. Byla to jediná osoba spolu se svým manželem ze Země, která věděla, že je její dcera spolu se svými kamarádkami čarodějka, která ochraňuje její bezpečí i bezpečí lidí na planetě zvané Elien.

Když dorazila Nicole, jež byla výjimečně poslední, usadily se právě v tom obývacím pokoji, kde téměř už před čtvrt rokem unesla Ondina, teda ne přímo ona, Mayiny rodiče.

"Mami, teď už prosím o soukromí, půjde o tajnou poradu a nejen o naší práci," mrkla Maya na svojí mamku, když přinesla sladké občerstvení, po kterém se Kate mohla utlouct, ačkoliv byla hubená a nikdy nepřibrala. Maya s oblibou tvrdila, že je Kate až moc hubená, ale to bylo vždy jen ze srandy a na oko, ale Kate to stejně z míry nevyvedlo.

"Kate!" zavýskla Eleanor. Všechny čarodějky na ní stočily své pohledy. "Co je? Zrovna dala kopačky tomu největšímu fešákovi a hajzlovi zároveň!"

Všechny se rozesmály. "I když to říkám nerada, Eleanor má pravdu. Jsem na tebe pyšná, protože jsi asi jediná z nás odolávala jeho kouzlu po tom, co ti udělal. Chápu, je to hajzl, ale nikdo ze školy, a prosím o prominutí za moje slova, na to neměl koule," přiznala Carol. Vzala si taky sušenku a upila ze šálku s horkou čokoládou.

Kate se usmála. "Hádám, že byste se s ním taky rozešli po tom, co by vám nepřišel na pohřeb vašeho táty. Jako můj kluk měl povinnost mě utěšit. A co si myslíte? Udělal kulový!" Všechny udivilo, jak to Kate bere v klidu; byla nad věcí.

Carol zničehonic zvážněla. Sáhla po přívěsku, který schovávala pod trikem. "Holky, myslím si, že máme problém, Ondina asi zase něco vyvedla."

Všechny se znechuceně ušklíbly.

Carol proměnila sebe i je. Všechny dívky najednou byly v kostýmech jako o halloweenu - byly vyšší a vypadaly starší.

"Do toho, chyťte se srdce," zavelela a v mžiku byly v Kondrakaru.

Věštec už stál v pozoru a vyhlížel své svěřenkyně.

"Musíte rychle na Elien, Ondina spřádá nějaký plán a chce zesílit. A jak víte, k tomu potřebuje lidské utrpení. Zase nechala zapálit pár vesnic, prosím vás, buďte opatrné!" s těmito slovy je přivítal.

"Není čas, že? Tak honem na Elien!" rozhodla jako správná vůdkyně Carol. Věštec přisvědčil.

Všechny strážkyně před průchodem srazily hlavy dohromady a nad mapou Elienu se dohodly, kde bude strategicky nejlepší se objevit. Konečně tedy prošly na tu velkou planetu; nohy jim dopadly na takovou pahorkatinu, kde bylo krásně vidět na všechny vesničky a jak je zachvátil plamen.

"Kate, Mayo, Eleanor teď je to na vás. Vaše síla může nejlépe plameny zničit. Mayo, vem si tu vesnici na levém kraji, zapálily ji nejpozději a není tolik shořelá. Nažeň větrem oheň do jezera. Eleanor, prostřední bude tvá. Zasypej oheň zeminou. Kate, pravá bude tvá. Tu zapálily nejspíše první a je už značně ohořelá. Použij svůj vodní živel. My vás s Nicole budeme ochraňovat, ale stejně buďte opatrné - všechny víme, jak to dopadlo minule," rozdala Carol povely a všechny se rozlétly svým směrem. Nicole rozehřála Kateinu vodu na nepříjemných dvě stě stupňů a nechala vodou opařit několik Ondiných vojáků, kteří jim stály v cestě. Se skučením lehli do prachu cesty.

Carol stála proti silnějším monstrům Ondiny, ale zvládala je zahnat do kouta, protože ačkoliv se Ondina snažila o dokonalé příšery, udělila jim spíše jen chabou atrapu inteligence. Brzy bylo po plamenech i ohni, jenže Carol se při zahánění monster sama dostala příliš hluboko do jednoho z lesů. Ztratila se a nevěděla, jak najít cestu, a tak se vydala na sever, který bezpečně poznala dle lišejníku na stromech.

***

Ondina to zatím vše pozorovala ze svého ponurého hradu. Nechtěla se smířit s porážkou! Vydala se tedy do kobky, aby si spravila náladu. Jenže v kobce nebylo ani smítko prachu, ani bezvládné tělo Leonarda. Rozzuřila se. Když jsou strážkyně tady a okénko rozbité, odnesly Leonardovo tělo! Venku se pomalu stmívalo, takže nemohou být daleko, protože slunce zapadlo jen před pár okamžiky.

Vynadala strážnému a nechala ho odvést do vězení za zradu. A pak se sama, protože to nechtěla nechat na nějakých hňupech, hledat Leonarda, tedy spíše jeho tělo, a tu otravnou Caroline, která se právě pohybovala v lesích blízko hradu a sklepení, kde bylo jeho tělo ukryto.

Proměnila se v havrana a letěla s větrem o závod. Sedla si na jednu větev vysoko v koruně borovice a sledovala bezradnou Carol. Sletěla dolů přímo před Carol a přeměnila se zpět. Pohladila svůj přívěšek, který jí umožňoval tuto přeměnu za dobře odvedenou práci a nadřazeně se podívala na Carol, jako by byla červ.

"Kde je Leonardovo tělo?!" zařvala Ondina.

Carol se ulekla, ale pak jí ztvrdly rysy. Zaťala ruce v pěsť, až se jí nehty zarývaly do dlaně, zaujala bojovný postoj. "Nevím, to ty jsi ho zabila!" křikla plná hořkosti.

Ondina si odfrkla. "Jsem na to hrdá! Ale teď není jeho tělo v kobce, tak kdo jiný by ho vzal, když ne ty?! Nevěřím ti ani slovo," zasyčela.

Carol se zatvářila nechápavě. "I kdybych ho měla, tak bych ti ho nedala!" zařvala a vyslala jeden ze svých energetických výbojů na Ondinu. Ta se dopálila a hravě její útok odrazila. Pak se zatvářila pomstychtivě. Nalezla v sobě veškerou sílu a tu vrhla proti Carol. Té zčernal svět před očima a padla do jehličí.