W.I.T.C.H.: Generace kozoroha [DOKONČENO]

Kapitola dvacátá sedmá

"Dobrý den, paní Rowlisová. Děkuji, že jste mi zavolala. Je velmi smutné, že vaší dceři nebylo dobře, ale Caroline a ostatní měly jít do školy bez ohledu na Mayu. Jsem vám vděčná, že jste je z vyučování omluvila, ale má dcera by si to neměla dovolit. Vzhledem, že jí teď škola nijak zvláště nejde, neměla by zameškávat zbytečně hodiny. Jak to, že jste jí dovolila u vás zůstat?" Mayina matka stála v předsíni a telefonovala s paní Weathersovou. Snažila se zmírnit následky toho, že už zmeškaly druhou vyučovací hodinu.

Mezitím v obývacím pokoji se děvčata chystala do školy. Maya jim zamávala ze dveří a šla za svou matkou.

"Děkuju, opravdu si cením tvé pomoci," řekla mamce a objala ji.

Mezitím křehká Caroline spolu s partou došla do školy. Přetrpěly další čtyři hodiny a pak se rozutekly domů. Všechny musely vysvětlovat, co se dopoledne vlastně stalo, ačkoliv nechtěly lhát.

Po škole se sešly s Mayou před kinem. Svěřily se jí, že se málem pohádaly s Wine, ale že to zažehnala jedna z nejprotivnějších učitelek na škole - Moorová. Maya silně litovala, že musela hrát nevolnost.

Všechny počítaly s tím, že tam půjdou okolo páté, aby se všechny dostatečně dlouho prospaly a mohly bojovat, pokud by to bylo nutné, a tak se oblékly hezky už do školy.

"Jak se cítíš?" Maya už nekonečně dlouho objímala Carol, která jí zabořila tvář do ramena; Maya byla o nějaký ten kus vyšší.

"Dobře, jen jsem neskutečně utahaná. Pojďte už na ten film, nebo tady usnu. Chci spát až v sedě," protáhla se, když ji konečně Maya pustila. Všechna děvčata se shodla na tom, že Caroline neřeknou, že jdou na film, který si už strašlivě dlouho dopředu vyhlédly.

"Myslím, že to se nestane. Tohle budeš hltat!" zavýskla Kate.

"Pochybuji," řekla sklesle Caroline, ale poslušně je následovala.

***

Když vyšly z kina po nejúžasnějším filmu, který kdy viděly, Caroline byla nabita novou energií, i když na ní bylo vidět, že musí ještě odpočívat.

"Páni," vydechla Maya. "Nechápu, že někdo na tohle mohl psát špatnou kritiku!" řekla to, protože objevila na filmové databázi jeden z hanlivých komentářů. Věděla, že tohle byla předpremiéra, takže to musel psát někdo, kdo to ještě neviděl.

Vydaly se temnou uličkou, která jim zkracovala cestu o polovinu. Zastavily se až na rozcestí, kde se měly odpojit Caroline, Eleanor a Nicol. "Ahoj," rozloučily se, jenže každou cestu ze tří jim zastoupila Wine a její parta.

"A heleďme se, kdo tady oxiduje, Maya," dobírala si jí Wine.

"Neroznášíš tady střevní problémy," zasmála se Cornelia.

"A nemáš teď být doma a blinkat," přisadila si z druhé strany Hay Lin.

Strážkyně zaujaly obraný postoj. "Nechte ji na pokoji," zařvala Eleanor. "Copak vám to dneska ve škole nestačilo?!"

Tarney si promnula klouby. "Máte něco, co chceme my. Dokonce by nám to mělo patřit!"

Caroline byla uvězněna uprostřed; všechny si ji strčily za záda, aby ji bránily, ale ona se v tuto chvíli z jejich hloučku vymanila. "O čem to mluvíš? Nikdy jsme vás neviděly, dokud jste se tady nezjevily, takže si dejte odchod. Odchod nejlépe z našeho města!"

"Tss, tss, tss...," zasyčela Wine. Prohrábla si své rudé vlasy a zadívala se veledůležitě na svůj nehet. Koketně se pak otočila ke strážkyním. "Možná jste nás neviděly, ale jste strážkyně sítě, nebo snad ne?"

"Jsme, ale co ti je do toho!" zamračila se Nicol.

"My jsme potomci druhé generace, to my máme být strážkyně. Žádná z vás nestojí za nic! Vždyť ty," ukázala Hay Lin na Mayu. "jsi mi moje místo ukradla! V naší rodině mám být strážkyně vzduchu já! Ne ty! Možná jsi moje sestřenice z druhého kolene, ale já mám být strážkyně vzduchu, rozumíš?! Zaplatíš za to, to se neboj!"

Maya se lekla. Jak může být příbuzná s někým, kdo je tak zlý?! Už se nadechla, aby nějakou chytrou poznámkou svou sokyni zpražila, když v tu se ozval mocný výkřik z úst, do kterých by to v životě neřekla. Nebo spíš ne teď.

"Spojení strážkyň," ozvalo se od Caroline.

Když ustal ten ohňostroj barev, nebylo po potomcích druhé generace strážkyň ani vidu, ani slechu. Čarodějky si oddechly.

"Co to mělo znamenat?" vzpamatovala se první Kate, která si od začátku konfliktu lámala hlavu, co jsou zač.

"Netuším," otočila se Kate na Caroline. "Hele -," jenže v tu chvíli zkoprněla. Jakoby toho nebylo v ten den dost, měla pocit, že má halucinace.

"No tak!" Caroline byla netrpělivá. "Už to ze sebe vymáčkni."

Kate se nadechla. Věděla, že to je šílené, ale měla pocit, že... "Co to je?"

"Co myslíš," ozvala se Caroline. V tu chvíli to spatřila také - temná postava. Zatřásla se. Udělala první krok, druhý, vztáhla před sebe ruku, jenže než stačila udělat třetí krok, ten dotyčný se otočil a nadpřirozenou rychlostí zmizel někde v dáli. Caroline klesla na kolena. Promnula si oči. "Jak jsem mohla být tak blbá a věřit v naději?!" zakvílela. Všechny ostatní ji objaly.