I L❤️VE YOU PAYTON🌷❤️

21

Polekaně jsem sebou cukla a podívala se za sebe. Stál tam on. Ta osoba, která mi je dneska víc cizí, než kdy jindy.

Vydechla jsem „Co tady děláš?"

„Máme stejný pokoj, jdu spát" zacukaj mu koutky úst.

„Jo, aha, jasně" řeknu co nejrychleji. „Tak dobrou noc"

„Dobrou, Sofi" usměje se na mě a zaleze si do postele. Po pár minutách udělám totéž. Každý leží na své půlce, takže máme mezi sebou prostor. Mám krásný výhled na jeho tvář. Je vždycky tak klidnej když spí.

Po prázdninách mám ve škole vystoupení. Budu hrát na klavír. Před celou školou. Abych řekla pravdu, mám docela strach.

Dál už na nic nemyslim a po pár minutách mi klesnou oční víčka a já se propadám do říše snů.

•••••

„Ty jsi ale švindloval!" Vykřiknu a podívám se na Dylana, který už po třetí vyhrál ve Člověče, nezlob se.

Dneska venku prší, takže jsme vevnitř. Josh s Paytnem hrajou nějakou hru na playstationu, Caroline s Kate vaří oběd, Viky si v pokoji čte a já s Dylanem hraju Člověče, nezlob se.

„Nešvindloval" začal se smát „ty akorát neumíš hrát".

„No dovol!" zařvala jsem dotčeně „já umim hrát, ty akorát švindluješ".

„Nešvindloval jsem"

„Ale jo"

„Ne"

„Jo"

„Ne"

„JO!"

„NE!"

„Hej!!" Okřikne nás Kate.
„Přestaňte se hádat a pojďte se najíst".

Hodim po Dylanovi pohled jako ještě jsme spolu neskončily a šla si sednout ke stolu.

•••••

„Lidi já se nudim" vydechla Car.

„To jsme dvě, ale nemáme co dělat, venku je slejvák jak něco" přidala jsem se.

„Něco ale přece dělat musíme" teď už se přidala i Viky, která konečně odtrhla oči z knížky„máte někdo nějaký nápad?"

„Já bych se jenom tak poflakoval na chatě. Zítra určitě bude hezky, tak dneska nabereme sílu a zítra vyrazíme někam ven" navrhl Josh.

„Ok, to beru" souhlasila Kate a potom i všichni ostatní.

•••••••

DRUHÝ DEN

„No" řeknu při pohledu ven z okna „tak tohle moc nevyšlo"

„To neni pravda" vrtí nesouhlasně hlavou Josh „dneska mělo být hezky, místo toho tam snad prší ještě víc než včera"

„Co se dá dělat" pokrčim rameny „Nevim jak ty, ale já si jdu ještě lehnout" otočim se a jdu do pokoje.

Cestou do pokoje přemýšlim vo budu zase celý den dělat, když venku prší.Žádný stolní hry hrát nechci, protože Dylan vždycky švindluje a hrát na playstationu nějaký střílečky nebo fotbal mě nebaví.

Než se stačim dostat k dalším věcem co budu dělat, stojim už před dveřma do pokoje. Otevřu je a vejdu dovnitř.

Na posteli leží Payton a kouká do mobilu.

„Nekoukej pořád do toho mobilu, vždyť za chvilku budeš blbej" zasměju se a lehnu si do postele vedle něj. Ne ale zas tak blízko, dávám nám prostor mezi náma.

„Dobře" vypne telefon, dá ho na stůl a podívá se na mě „a co budeme teda dělat?" zeptá se.

„Můžeme si promluvit" vyhrknu hned aniž bych si cokoliv promyslela.

Krávo blbá.

Payt se zamračí „A o čem?"

Teď to hlavně neposer

„O nás"

BOŽE

„O nás?" zamračí se ještě víc „proč o nás"

Nádech. Výdech. To nějak zvládnu.

„paytne já vim, že o tom, co se mezi náma stalo nechceš asi úplně mluvit, ale" zavřu oči a vydechnu „já už takhle dál nemůžu"

Payton se zarazí„Jak takhle?"

„Prostě mě nebaví, jak kolem mě vždycky projdeš a ani se na mě nepodíváš, nepozdravíš mě, prostě nic. Ani nevíš jak mě to ničí" začnou mi téct slzy „já vim, že za to můžu já, ale prosimtě věř mi, že já jsem s Tomem opravdu nic neměla, byly jsme jenom venku se projít. I když mi to nevěříš, mohly bychom být alespoň kamarádi, než se rozmyslíš jak dál?" Podívala jsem se na něj se slzama v očích.

Payton nic neříkal a jen na mě koukal. Chvilkama jsem ho zastihla jak se letmo podíval na mé rty a potom se mi koukl do očí.

„Jasně" odpověděl „klidně můžem být kamarádi" usmál se a roztáhl ruce.
Na nic jsem nečekala a silně ho obejmula.

Tohle mi chybělo.

Ahoj lidičky😊❤️
Omlouvám se, že otravuji, ale chtěla bych se vás zeptat, jestli vás tahle kníža baví a mám nadále pokračovat, nebo mám s touhle knížkou přestat.

Byla bych ráda, kdyby jste mi to napsaly. Děkuji mockrát❤️

Anett