is this heaven?! h.s.

6.

Konečně jsme dorazily na místo. Beth zaparkovala na nějaké louce a vylezla z auta. Nevypadalo to tady moc na to, že by se zde dalo jít na procházku. Všude samé houští a stromy. Beth otevřela kufr od auta a vytáhla piknikový koš. ,,Ježiš ano!" zajásala Angie. Pikniky jsme si dělaly stále, byla to taková naše tradice. ,,Ještě něco tady mám," ušklíbla se Bethany, vytáhla dvě další tašky a hodila mi je do náruče. ,,To si děláš srandu? My budeme stanovat?" udivila jsem se. ,,Dyť nemáme oblečení na takovéhle podmínky," protestovala Hailey. ,,Ale notak holky, vždyť takovéhle výlety máme rády. Já vím, že jsme chtěly chodit do kaváren a pařit, ale..." odvětila sklesle. Opravdu tyhle výlety zbožňujeme. Zpívání u ohně. Ohřívání marshmellounů. Koupání v rybníku nahatý. Jak my to milovaly.

Nakonec jsme se smířily s tím, že nám to Beth neřekla a souhlasily, že to přežijeme v těchto bojových podmínkách. Nejsme žádný nafrněný měšťačky. Postavily jsem stany a šly do lesa nasbírat dřevo.

Bylo něco okolo 19:30 a začalo se stmívat. Dnešní noc byla docela teplá. Rozdělaly jsme si oheň a Angie vyrobila z klacíků malé opékáčky na marshmellouny. Beth nezapomněla vzít ukulele a hned mi ho vrazila do ruk. ,, Hraj prosím. Naši oblíbenou." Poprosila a já začala drnkat na struny a snažila se je naladit. Po chvíli se mi to podařilo a já začala hrát "Moments" od One Direction. S touto písničkou jsme měly spojeno tolik báječných společných chvil, ale i těch smutných a bolestivých. Hlavně já. Dneska mě to nějak vzalo, jelikož jsem si uvědomila, co úžasného s nimi zažívám a co nemožného se mi v posledních dvou dnech stalo, a tak se mi uprostřed písničky začaly kutálet slzy po tvářích. Holky si toho hned všimly a sesedly si vedle mě. ,,Khloe...co se děje?" zeptala se Hailey starostlivě. ,,Já jen...jsem fakt ráda za to, že vás mám a že s váma můžu prožívat takovýhle super chvíle a..." vzlykla jsem. Všechny se na mě vrhly a začaly mě objímat.

___

Chystaly jsme se už jít spát a já si odskočila do lesa vykonat svoji potřebu. Bylo to strašidelný. Uprostřed noci, sama v lese. Necítila jsem se dobře. Rychle jsem stáhla kalhoty a přidřepla si. Slyšela jsem za sebou menší šustění, otočila jsem se, ale nikde nikdo. Nejspíš jen listí. Už jsem se zvedala, když v tom najednou zapraskaly větve a zezadu na mě někdo skočil. Lekla jsem se, začala ječet a utíkala jsem, jak jen rychle jsem dokázala. ,,Doprdele! V lese někdo je!" vyjekla jsem ustrašeně. ,,Bububu!" sáhl na mě někdo zezadu a já vyskočila. Všechny tam stály a div se nepočůraly smíchy. ,,To jsem byla já ty strašpytle," zasmála se ďábelsky Angie a šla si lehnout do stanu. ,,Dobrou děvčata, miluju vás," Zakřičela se stálým pobavením v hlase. Já, celá vystrašená, jsem se vydala za ní a šla si také lehnout. Strašně dlouho jsem se převalovala z jedné strany na druhou a nemohla si najít tu pohodlnou polohu na spaní. Nemusím se divit, když Beth zapomněla vzít karimatky a já jsem tam ležela na tom snad nejtenčím spacáku jaký existuje. Po chvíli jsem usnula, ale ne na dlouho, jelikož když jsem se vzbudila a podívala na hodiny bylo 5:06. Všechno mě z té tvrdé země bolelo, tak jsem se rozhodla, že se půjdu ven protáhnout. Ano, v pět ráno, ale co jsem měla dělat. V tom stanu už jsem to nemohla vydržet.

Pár minut cesty odtud je prý nějaká malá vyhlídka, říkala Beth, tak jsem si řekla, že se tam půjdu podívat. Nebyla úplná tma, takže jsem na cestu v pohodě viděla. Došla jsem na malý plácek, kde bylo pár kamení a nějaké křoví. Výhled tady byl docela hezký a tak jsem si sedla na jeden z těch kamenů a kochala se výhledem. Za chvíli se začalo rozednívat a slunce pomalu vycházelo. Tohle už jsem dlouho nezažila. Byla to krása. Utápěla jsem se ve svých myšlenkách a představách o Harrym. Stále jsem nechápala, proč mě pozval na tu party. I když mi to vysvětlil, nedokázala jsem tomu uvěřit. Nikdy mi nepřišlo, že by byl Harry tak milý. Vždycky vypadal, jako kdyby měl rád svůj osobní prostor, i když si užíval, když na něj fanynky sahaly a byly z něj hotový. Nikdy nesdílel nic ze svého osobního života. Je strašně mírumilovný a chápající, a zároveň egoistický a arogantní. Ale co já vím, jaký on je. Všechno jsem si to jen vydedukovala z videí, která s ním kolují po internetu. Může to být jen nějaká přetvářka, kterou si za těch x let, co je v showbusinessu, vytvořil, a která ho chrání před jakýmkoli narušováním jeho osobního života novináři a paparazzi. Bulváry jsou někdy fakt otravný. Dokážou vše předělat podle toho, jak se jim to hodí. Bože, tolik myšlenek a spekulací jen kvůli jednomu chlapovi. Zamotal mi hlavu. A ještě ten polibek...

,,Khloe?" zaslechla jsem jemný tlumený hlas. Porozhlédla jsem se, ale nikde nikdo. Asi už z něj aji blouzním. Podělanej Harry Styles. To si snad neuvědomil, že když si s fanynkou zahraje na klavír, pozve ji na párty a ještě k tomu ji dá pusu, ji to pomotá hlavu tak, že nebude vědět, co se svým životem. Jestli na to má všechno zapomenout nebo...Někdo mi zakryl zezadu oči a já dostala už málem třetí infarkt za posledních 6 hodin.