16.

301 9 2
                                    

S Harryho pomocí jsem došla k autu. Mé svaly byly opravdu oslabeny po tříměsíčním ležení, a tak Harry musel táhnout mě, všechny věci z nemocnice a ještě malou Darcy. Nasedli jsme do auta a vyjeli. Celou dobu jsem zírala ven z okna a sledovala cestu. Snažila jsem se vzpomenout na cokoli, co by mi pomohlo vrátit city k Harrymu, ale nic jsme ve svých vzpomínkách nevyhrabala. Možná se mi něco vybaví, až se vrátíme domů. Doufám v to. Je divné to tak nazývat, když ani nevím, jak to tam vypadá.
Zastavili jsme u mohutného bílého domu, oploceným vysokým plotem, s obrovskými vstupními dveřmi a okny. „Tady bydlíme?" otázala jsem se udiveně. Harry se na mě podíval a přikývl. Brána od plotu se konečně otevřela a Harry vjel na pozemek našeho domu.
Vystoupili jsme z auta, vzali věci a zamířili ke vchodu. Dvakrát otočil klíčem v zámku vstupních dveří a mně se ve své plné kráse ukázal můj domov. Uprostřed velké místnosti byly mramorové schody, které vedly do dalšího patra. Bylo to jako na nějakém zámku.
Překročila jsem práh vstupních dveří a vrátila se mi další vzpomínka...
~~~(2023)
„Jsme tu. Poprvé v našem dostavěném a plně vybaveném domě," rozplýval se Harry, když mě nesl v náruči přes práh. „Je dokonalý!" začala jsem se rozplývat též, „představ si, jak tady budou za pár let pobíhat naše děti a po celém domě se bude rozlíhat smích a křik." Harry mě pustil na zem a chytl za ruku. „Tak co kdybychom na tom zapracovali, abych si to nemusel jen představovat?" odpověděl se smíchem, ale myslel to vážně. „Harry, ty chceš," zasekla jsem se údivem, „vážně chceš teď, v týhle situaci, dítě. Však co tvoje práce, vystoupení, celá tour a..." Nestihla jsem to doříct, jelikož mě přerušil: „Proč to řešit, to je to krásný na tom, že to nebylo plánovaný a bylo to z pravý lásky, chápeš? O to nám snad jde. Mít a vychovávat děti z pravý lásky."
~~~
„Khloe, jsi v pořádku?" otázal se Harry a vytrhl mě z mých myšlenek. Přikývla jsem a následovala Harryho, který zabočil doleva. Dostali jsme se do další prostorné místnosti. Určitě to byl obývák, jelikož zde byl krb, pohovka, spousta poliček s dekoracemi a knihami, křesla a televize. Posadila jsem se na jedno z křesel a rozhlížela jsem se po místnosti,
stále se topící ve svých myšlenkách.
Za jak dlouho se mi asi vrátí všechny vzpomínky a hlavně city k Harrymu? Vrátí se vůbec? Co budu dělat, když se nevrátí? A hlavně: jak budu vychovávat Darcy, když o výchově dítěte nic netuším?
Tolik dalších otázek se mi vyklubalo v hlavě, že jsem si ani nevšimla, že Harry stihl odejít a přinést mi vodu.
„Opravdu jsi v pořádku?" otázal se znovu. „Možná jsem trochu unavená, bylo toho na mě dneska dost, víš? Spousta nových informací," odpověděla jsem nepravdivě na jeho dotaz, aby se mě na nic nevyptával. Nebyla jsem unavená, byla jsem vystrašená a zaplavená otázkami, na které mi nikdo nemohl odpovědět. Potřebovala jsem si to prvně v hlavě uspořádat trochu sama.
„Pojď, dovedu tě do ložnice. Odpočineš si, určitě ti bude líp," zvedl se z pohovky a kráčel zpět do místnosti se schody. Docela jsem se i těšila na to, až uvidím, jak vypadá zbytek domu. Vstoupila jsem na první schod a z ničeho nic se mi vybavila další vzpomínka.
~~~(2023)
Ruce jsem omotala okolo jeho krku a vlepila mu ten nejsladší polibek, jaký jsem v tu chvíli dokázala ze sebe vydat. On mě vzal do náruče a nesl opatrně do druhého patra našeho nového domu. Chvíli mu trvalo než našel ložnici, jelikož jsem ho stále zasypávala polibky, ale nakonec se mu to podařilo.
Položil mě na postel a já ho nepřestávala líbat. Rukama mi přejížděl po bocích a po chvíli se rozhodl, že mi sundá tričko. Chytl jeho okraj a já se nadzvedla, aby ho mohl sundat. Stejně tak jsem mu sundala já jeho tričko. Ten pohled na jeho hruď plnou tetování, svalů a pár těch chloupků se nedá omrzet. Harry stále stál na zemi a já klečela na posteli. I tak se ke mně musel skrčit, když mě chtěl políbit. Pomalu jsem slezla z postele, ale náš polibek jsem nepřerušila. Otočila jsem Harryho tak, aby stál zády k posteli a pak do něj strčila a on spadl na postel. Odešla jsem za dveře, kde jsem si sundala kalhoty a ladně jsem svoji nožku vystrčila zpoza dveří. Uslyšela jsem, jak se nad tím Harry zasmál a vešla do pokoje. Jeho výraz se z pobaveného, nad mým divadýlkem, změnil na hravý a mírně nadržený. Pomalu jsem si začala rozepínat podprsenku a nechala ji ladně spadnout na zem. Při pohledu na moje prsa se Harry opřel o lokty a vychutnával si pohled na můj chabý pokus o striptýz. Kalhotky jsem si ještě nechala a přiběhla jsem k posteli. Skočila jsem na Harryho obkročmo a jeho krk a hruď obsypala polibky. Rychle jsem se blížila k jeho rozkroku a už jsem chtěla stáhnout jeho kalhoty, ale on se najednou posadil a vytáhl mě tak, že jsem ležela na jeho hrudi. Leknutím sem zaječela. „Co je?" pobaveně jsem se zeptala. „Dneska začnem tebou," šibalsky se ušklíbl, otočil se se mnou a já se ocitla pod ním. Sundal mé kalhotky a párkrát políbil mé stehna. Pokračoval blíž, až se dotkl mého citlivého místa. Zapojil i jazyk a prsty, které do mě strčil. Po pár minutách, kdy se na mne stále díval a já se cítila trapně, jelikož viděl, jak mi to dělalo dobře, jak mi to on dělal dobře, přestal. „Harry," zašeptala jsem udiveně, jelikož jsem se blížila k vrcholu a on skončil.
~~~
„Ano, Khloe?" otočil se Harry v půlce schodů a zíral na mě.
To jsem to řekla nahlas a ne jen v mé hlavě? Trapas. Co teď?
„Já jen, co Darcy?" rychle jsem si vymyslela nějakou výmluvu, abych mu nemusela vysvětlovat, že jsem si zrovna při cestě po schodech vzpomněla na náš první intimní akt v tomto domě. „Spí dole v kolébce. Neboj, postarám se o ni. Pojď už, musíš si taky odpočinout," natáhl ruku směrem ke mě a já do ní vložila tu svou. Uložil mě do postele a jako maminka, co se stará o své dítě, mi dal pusu na čelo.

is this heaven?! h.s.Kde žijí příběhy. Začni objevovat