is this heaven?! h.s.

12.

Ve dveřích stál Mitch s flaškou v ruce. Jakmile Harry uslyšel jeho hlas, probral se. ,,Kámo, co se děje? Je noc," rozespale zamumlal. ,,Nechtěl jsem tě tím zatěžovat, protože jsem si myslel, že se to vyřeší, ale...prostě já a Sarah jsem se pohádali, hodně," vypadlo z Mitche a svezl se po futrech dolů na zem. Flašku upustil z ruky a ta se začala vylívat. Harry se zvedl a bylo mu jedno, že je nahý. Pomohl Mitchovi na nohy a dotáhl ho na postel. Seděla jsem zabalená v peřině, aby nešel vidět ani jediný kousek mého nahého těla.
,,Oh, ahoj Khloe," pozdravil mě a já mu to opětovala. Harry si mezitím oblékl boxerky a nalil Mitchovi sklenici vody. ,,Tak povídej, co se stalo mezi tebou a Sarah?" zeptal se Harry a sedl si vedle mě. ,,Prostě, už pár měsíců mezi sebou máme problémy. Sarah je strašně uzavřená a nechce mi říct, co se děje. Furt se hádáme a..." oči se mu začínaly lesknout.
Bylo mi ho tak líto. Jde vidět, že mu na Sarah fakt záleží. Je zajímavé, že tohle probíral dřív s Hailey než s Harrym, jsou přece dobří kamrádi.
Harry se k Mitchovi nahnul a objal ho. Já jsem tam seděla zabalená v peřině a přemýšlela nad tím, jak bych mohla pomoci. ,,Hele... nemám si s Sarah promluvit? Prostě, uděláme si holčičí večer a taaak. Určitě se mi svěří," navrhla jsem. ,,Bože, bylo by to super, jelikož mně se svěřit z neznámých důvodů nechce," Souhlasil Mitch, ale slzy se mu stále hromadily v očích. ,,Kámo, pojď si lehnout. Dneska máme koncert, musíš na to být připravenej. Neboj, všechno se vyřeší a bude to v pohodě," podepřel Mitche Harry a táhl ho ven z pokoje. Nejspíš do jednoho z pokojů pro hosty. A nebo tady má možná Mitch svůj vlastní pokoj, který mu Harry nechal zařídit.
,,Je to od tebe fakt hezký, že chceš Mitchovi pomoct," lehal si Harry zpátky za mnou do postele. ,,Je to maličkost a hlavně nechci, aby se ti rozpadla tak skvělá kapela," odpověděla jsem se smutkem v hlase. ,,A to je to, co na tobě zbožňuju. Si strašně hodná, všímavá, ohleduplná, dobrosrdečná, ochotná..." rozplýval se Harry nad mojí osobností, když jsem začínala celá rudnout. ,, Treat people with kindness, ne?" Usmála jsem se. Štědře se na mě usmál a věnoval mi polibek. Zase jsem se vznášela nad zemí, jelikož to množství motýlků v mém břiše mě nadnášelo.
___

Probudila jsem se dřív než Harry, zase jsem slyšela, jak kdyby mě někdo volal, ale Harry i Mitch spali. Asi bych si opravdu měla zajít k ušnímu. Zasmála jsem se vlastním myšlenkám a jelikož jsem byla nahá a chtěla jsem se cítit pohodlně, porozhlédla jsem se po pokoji, kde by tak mohl Harry ukrývat své oblečení. Nebyla zde žádná skříň, ale v rohu místnosti byli bílé dřevěné dveře. Tak samozřejmě, že někdo jako Harry, bude mít velký šatník, že mi to nedošlo hned. Potichu jsem došla ke dveřím, které při otevření zavrzaly. Objevila se přede mnou obrovská místnost plná poliček, malých skříněk, botníků a na steně, která byla naproti mě, se nacházelo ohromné zrcadlo. Viselo zde tolik obleků a některé jsem dokonce poznala. Byly to obleky z jeho koncertů, ale nebyly tu všechny. Speciální místo měl jeho Fine Line outfit. Neodolala jsem a musela jsem si na něj sáhnout. Byl tak jemný a voněl po něm. Celá tahle místnost voněla Harrym.
Když jsem se pokochala, konečně jsem se dostala k hledání nějaké pohodlné věci, kvůli které jsem se sem vydala. Našla jsem obyčejnou bílou košili, u které jsem si ohrnula rukávy a spokojená jsem vyšla z šatníku.
Na posteli seděl už probuzený Harry a mnul si oči. ,,Dobré ráno!" skočila jsem mu na záda. ,,Oh, dobré," odpověděl ulekaně. ,,Půjčila jsem si tvoji košili, neva?" slezla jsem z postele a udělala jsem před ním piruetu, abych se mu ukázala. Chytil mě za ruce do kterých vtiskl teplý polibek. ,,Sluší ti..., ale ne víc jako mně," odvětil povrchně. Musela jsem se zasmát nad jeho sebevědomým.
Jeho sebevědomí mě ale vlastně strašně přitahovalo. Koho by taky nepřitahoval sebevědomý a cílevědomý chlap?
Šli jsme společně do kuchyně, kde už seděl Mitch obklopený věcma na snídani. ,,Tohle je taková menší omluva za včerejšek. Nechtěl jsem vás vzbudit a vyrušit vás," omluvil se Mitch. ,,Neomlouvej se, jsem tu vždycky pro tebe," poplácal ho Harry přátelsky po zádech.
Jejich kamarádství je dokonalý. Tak moc si rozumí. Byla jsem z toho celá naměkko. Vidět v reálu to, co jsem kolik let sledovala jen z videí a fotek. Posledních pár dní jsem byla, jak se říká, v sedmém nebi.
Společně jsme posnídali a Harry trval na tom, že mě odveze na hotel za holkama. Nojo, holky. Co jim řeknu? Že se z mého večerního běhu vyklubala pařba a zapomněal jsem jim napsat? Nebo jim mám říct pravdu?
,,Nad čím přemýšlíš?" zeptal se Harry, mezi tím, co dával pozor na cestu. ,,Nad tím, co řeknu holkám. Nechce se mi jim lhát, ale taky jim to nechci říkat. Neuvěří mi, že jsem někde pařila a neodepsala jsem jim na zprávy, které jsem si přečetla stejně až teď ráno," odvětila jsem. ,,Tak jim to řekni...pokud jsou to dobrý kámošky, tak z tebe budou mít radost. Treat people with kindness, ne?" zasmál se a dal mi ruku na stehno, které jemně pohladil. Podívala jsem se na něj s výčitkami v očích. On se usmíval, vyzařoval z něj obrovský klid.
Dorazili jsme před hotel. ,,Tak okolo 4 vás vyzvednu, jo? Hlavně v klidu Khloe. Jsou to tvoje kámošky, budou určitě nadšený, že jsi šťastná...teda doufám, že jsi," povzbudil mě Harry a nezapomněl na špetku humoru. ,,Dobře. Ahoj," políbila jsem ho na rozloučenou. Zadívala jsem se mu do očí a on vykouzlil na tváři ten svůj překrásný úsměv s ďolíčky ve tvářích.

Zaklepala jsem na dveře od našeho pokoje. Ty se rychle otevřely a já uviděla ubrečenou Angie. ,,Co se děje?" zeptala jsem se. ,,Doprdele, kde jsi celou noc byla? To jsi nám nemohla napsat? Už jsme chtěly volat na policii," vyjekla na mě. ,,Promiň...já, musím vám něco říct," odvětila jsem celá nervózní. ,,No to bys měla," vyhrkla naštvaně Beth, která se přišla podívat, kdo přišel.
Přesunuly jsme se do obýváku a já začala vysvětlovat. ,,Víte, jak jsme byly na tý párty s Harrym, jak jste mě tam nechaly s ním druhej den samotnou a jak jsem mu pak vracela tu mikinu, že? No tak když jsem mu vracela tu mikinu, tak jsme se políbili a..." ,, Cože? O můj bože, proč jsi nám to neřekla?" skočila mi do řeči Hailey. ,,Vydrž, musím vám to povědět celý," zastavila jsem jí pokračovala v dovysvětlování.
,,No a nechtěla jsem vám to říkat, protože jsem nemyslela, že to bude něco vážnýho a hlavně jsem se bála, že budete žárlit nebo něco takovýho. A taky se furt bojim," dovyprávěla jsem celý příběh. ,,Si blázen? Proč bychom měly žárlit? Jsme z tebe mega nadšený a přejeme ti to, žeo?" vyhrkla Angie. ,,Přesně. Bože, Khloe, to je úžasný," vrhla se na mě Hailey a přidaly se i holky. ,,Opravdu, Khloe. Co si o nás myslíš, že jsme nějaký zavistivý mrchy? Tss, jsme snad kámošky. Nejlepší," zamumlala Beth v našem obětí.
,,Dobře, dobře," odrhnula jsem je ze sebe. ,,Tím pádem vám můžu sdělit jednu úžasnou zprávu. Všechny víme, že Harry má ještě jeden koncert v Londýně. Nooo a víte kdo je tam pozvanej zadarmo? Anoooo, my!" radostně jsem jim sdělila a jim se rozzářily oči a znovu na mě skočily.
___

Připravené jsme už vyčkávaly, až nás Harry vyzvedne. Bylo 16:07 a mně přišla smska od Harryho, že už čeká venku. Nasedly jsme do auta, kde nás Harry srdečně přivítal. ,,Tak kam to bude dámy?" laškovně se zeptal a rozjel auto. ,,Na koncert jednoho bývalýho člena, nějaký prej slavný skupiny, o který jsme v životě neslyšely," setřela ho Beth. Začali jsme se smát, včetně Harryho. Pozorovala jsem cestu, když v tom na ni vyběhlo malé dítě. ,,Harry!" zakřičela jsem a Harry otočil volantem. Chvíli jsme se motali až jsem ucítila silný náraz, nejspíše do stromu.