is this heaven?! h.s.

7.

Rychle jsem ze sebe ruce ztrhla a otočila se. Kdo tady může takhle brzo ráno chodit? Přede mnou stál Harry. Vlasy měl rozcuchané, oblečení na něm viselo. ,,Ty mě snad pronásleduješ?!" okřikla jsem ho už s klidem v hlase. ,,Řekl bych, že je to naopak. Já nejsem tvoje fanynka, Khloe," hodil po mě arogantní výraz. Uraženě jsem se otočila zpátky a kochala se výhledem. Za chvíli se posadil vedle a strčil do mě ramenem. ,,No neříkej mi, že by to nebyla logičtější a reálnější verze." ,, Uznávám, ale ty víš, že to tak opravdu není. Je fakt divný, že na sebe takhle pořád narážíme. Osud?!" zasmála jsem se a pokračovala dál. ,,A proč jsi vlastně tady, uprostřed lesa v 6 ráno. To se takhle normálně odreagováváš od tvého celebritského života?" ,, Je to jeden ze způsobů. Moc často to nedělám. Spíš trávím čas s rodinou kamarády, víš jak. Jako "normální" člověk," naznačil uvozovky jeho prsty, na kterých neustále nosil jeho prsteny. Strašně se mi to líbilo. Na jakémkoli klukovi se mi líbí prsteny. 

,,Jasný," usmála jsem se na souhlas a věnovala mu soucitný pohled. Má toho tolik. Ten nátlak jak ze strany fanoušků, tak ze strany jeho managemantu. Ty neustálé cesty na koncerty, rozhovory a focení.
,,Ale tak s tím si do toho šel ne? Prostě, věděl jsi, že je to náročný," zeptala jsem se. ,,Myslím si, že v té době jsem nad tím tak neuvažoval. Když jsme byli s klukama, stále na nás nebyl takový nátlak. Všechen šel na náš organizační tým a hlavně, bylo nás pět. Nic moc jsme neřešili. Dělali kraviny a užívali si života," na chvíli se odmlčel. Nevěděla jsem co říct. ,,Když jsem teď sám, jako sólovej zpěvák, je to úplně jiný." ,,Chtěl by jsi to vrátit? Bejt zase členem 1D?" otázala jsem se. ,,Netuším, chybí mi to, ale myslím si, že jsem našel sám sebe a jsem takovej, jakej chci bejt," cítila jsem smutek v jeho hlase. Zase jsem vytáhla to citlivé téma. Minulost. Dlouho jsem se na něj dívala, až jsem se po něm zase vrhla. Tentokrát to čekal. ,,Jsem ráda, že jsi spokojený a...že se mi svěřujěš. Je to hustý, furt jsem jen obyčejná fanynka, co na tobě ujíždí už 10 let," zamumlala jsem v jeho obětí. ,,Taky se sám divím, ale opravdu mi na tobě přijde něco zvláštního a...prostě, takhle jsem se už dlouho nikomu nesvěřoval. Není na to čas," zasmál se a sevřel mě o trošku víc.
Trapně jsem se odsunula. Pohled jsem upřela na něj. Díval se na výhled do údolí, ale po chvíli se na mě také podíval.
Byla jsem zmatená, jeho oči vyjadřovaly tolik věcí. Smutek, únavu, vděčnost, spokojenost, sebejistotu, která se přikláněla k sebevědomosti a ta překračovala k arogantnosti. Zahlédla jsem tam..., že by chtíč? Po čem? Zrovna teď? Asi jsem přemýšlela moc dlouho, a tak mě Harry oslovil. ,,Khloe?" otřepala jsem se a vrátila duchem zpátky na Zem. ,,Chápu, že jsem neodolatelnej, ale že až tak?" pronesl s jistotou v hlase.
Ježiš, tak samozřejmě, že je neodolatelnej. Je úplně k sežrání. Co by za tohle všechny jeho fanynky daly, civět na Harryho Stylese, bavit se s ním a...ach bože, dyť já jsem se s ním i líbala. Díky této myšlence se mi nahrnula krev do tváří a já zrudla.
,,A tak proč se ptáš, když to víš? Neodolatelnej, lamač dívčích srdcí...Harry Styles," odfrkla jsem a věnovala mu úšklebek. ,,S tím nezačínej, prosím. Nesnáším to," odpověděl naštvaně. ,,Oh promiňte, pane," zasmála jsem se, ale chápala jsem to. Koho by taky bavilo furt číst ty trapný titulky bulvárů o tom, kde, kdy a s kým Harry byl a co s kým měl. Zase jsem se zadívala do jeho zelených očí. Už na fotkách mě  to vtahovalo, ale takhle v reálu to bylo ještě silnější. Sklopila jsem zrak, jelikož to začínalo být trapné. Harryho ruka se přemístila na moji a lehce mi hladil její hřbet. Podívala jsem se na něj, protože mě to vyděsilo. Musel vidět strach v mých očích. ,,Co se děje, si nějaká vystrašená," zapnul se mood: ochranář Harry, ,,předevčírem, když jsem na tebe sahal, ti to vůbec nevadilo." A z ochranáře Harryho, který se mi líbil, se stal zase laškující svůdník a lamač dívčích srdcí Harry Styles. ,,Jsem byla opilá a nestyděla jsem se...hele, nemyslím si, že je tohle správný," najednou jsem svoje myšlenky o tom si to užívat s Harrym, když mám šanci, přehodnotila a začala s mojí promluvou. ,,Jen mi motáš hlavu. Motáš mi ji už 10 let, ale to tady nebyl žádný fyzický kontakt mezi námi...Chápeš, tohle pro mě tolik znamená a pro tebe ne. Dáváš mi nějaký naděje, který jako naděje asi ani nebereš, na to, že by mě chtěl Harry Styles. Sakra, nejsem blbá. Nevím proč to máš za potřebí, ale nejsem žádná naivní blbka, co ti skočí do postele jen kvůli tomu, že je do tebe udělaná. Ok tohle se asi trochu vylučuje, ale to je jedno...a zase tě nechci osočovat z toho, že spíš s každou, ale..." už jsem se do toho zamotávala. Sama jsem nevěděla, co chci vlastně vyjádřit a jakou myšlenku předat. ,,Klid...proč bych tě měl jako využívat a spát s tebou? Myslím si, že máš o mně strašně zkreslený mínění..., ale tak není se čemu divit, že? Vidíš jen to, co chci...někdy i to, co nechci, ale toho není zas tolik..., abys viděla. Aby viděli všichni," zázračně byl v klidu. Jeho hlas nebyl vyčítavý, ale chápající. Jak mohl chápat moje rozrušení? Uklidňoval mě? Co se děje?
,,A to je přesně ono Harry, dáváš mi zase ty podělaný naděje, že ti na mně záleží!" vyjekla jsem. ,,Co když...co když chci, aby mi na tobě záleželo?" zamulal. ,,Joo jasně, jak? Vidíme se určitě naposledy v životě. Teď seš naivní zase ty, jestli si myslíš, že by něco bylo. Odjedeš si koncertovat. Žít si svůj slavnej život. Jak bysme se mohli poznat?" vyjekla jsem znova, ale se smutkem v hlase. Harry se ke mně rychle nehnul. Vzal moji tvář do jeho velkých jemných dlaní a vtiskl dlouhý polibek na mé rty. Totálně jsem se rozplynula. Co se to děje? Opatrně se odtáhl, ale jen tak, aby se naše čela mohly dotýkat. Opřela jsem se a zavřela oči. Zkoušela jsem zahnat slzy. Ani nevím, proč se objevily. ,,Je to zvláštní, ale chci tě poznat, Khloe, opravdu moc," otřel mi slzu z mé tváře a chytil mě za ruce, které sevřel v jeho velkých. Hřál mě. Zvedla jsem hlavu a podívala jsem se mu do očí. ,,Proč? Nechápu to."