is this heaven?! h.s.

2.

Vešly jsme do pubu a namířily si to k baru. Byl to takový tmavý, ale útulný podnik. Svítila zde malá teplá světla, židle byly potaženy zelenou sametovou látkou. Vlastně to tady vypadalo docela nóbl. Všechno z krásného dřeva a vonělo to tady whiskey. Začaly jsme si prohlížet jejich menu s nápoji. Samé speciality. Vybrala jsem si nějaký koktejl s dvanáctiletou whiskey. Když nám na stůl barman pokládal drinky zeptal se: ,,To vy jste tam hrály?" ,,Joo, tady Khloe," zareagovala Angie dřív, než jsem to stihla já. ,,To šlo slyšet?" vypadlo ze mě. Myslela jsem si, že přes zavřené dveře a menší hluk to slyšet nebylo. ,,Ano. No a hlavně já jsme poslouchal přes otevřené okno. Harry totiž vždy, když k nám zavítá, jde na chvíli hrát na ten venkovní klavír," odpověděl. Všechny jsme strnuly údivem. Proč sem chodívá hrát? Vždyt' nebydlí v Londýně. ,,On sem chodí často?" zeptala se Beth a napila se svého drinku. ,,No, nedá se říct často. Zavítá sem tak 4x do roka, ale pokaždé si na ten klavír jde zahrát," odpověděl a rozloučil se s námi, že musí jít zase pracovat.
Páni. My jsme měly takové štěstí, že jsme na tu uličku narazily. Náš výlet nemohl začít lépe!

Bylo něco okolo 18:30 a už jsme se chystaly k odchodu, když nás ten barman, co se s námi bavil zastavil: ,, Doufám, že se Vám u nás líbilo. Někdy se zase zastavte a můžete mi zahrát." My jsme mu poděkovaly a slíbily, že se určitě stavíme. Však jsme tu celý týden.
___
Seděly jsme v přeplněném metru, které jelo rovnou do arény, kde se konal koncert. I když jsme měly koupené lístky přímo na stání u pódia, nestepovaly jsme před arénou, abychom byli přímo u něj. Koupily jsme si je, protože jsme nechtěly sedět. Chtěly jsme tancovat a bylo nám jedno jestli budeme blízko Harryho nebo ne. Jasně, byla by to výhra být přímo u něj, ale nám šlo o to, abychom mohly tancovat a hlavně abychom ho viděly. Jedno z jaké dálky. No, ale nám se ho podařilo vidět vlastně ještě blíž než na koncertě.
Vystoupily jsme z metra a namířily si to ke vstupu. Tam už se tvořila dlouhá fronta. Holky si tam zpívaly jeho písničky. Dokonce jsem tam zahlédla i několik kluků, ale byl to zanedbatelný počet. Ta atmosféra tady byla suprová. Každý se bavil s každým a my jsme se tam také seznámily se spousty sympatickými lidmi. Udeřila hodina, kdy se otevírala aréna a všichni se tam začali hrnout. Byla to obrovská tlačenice a boj o nejlepší místo. Mě tohle přišlo docela absurdní. Mně stačilo, že jsem interpreta slyšela naživo z jakékoli dálky.
Dostaly jsme se do arény a menším poklusem jsme spěchaly do našeho sektoru. Na to, že jsme byly docela vzadu ve frontě jsme od pódia stály jen asi 4 nebo 5 metrů. Všichni se tam stále tlačily a my se dostávaly stále blíž a blíž. Už tu nebylo snad ani místo na to, abych se mohla nadechnout, ale najednou se skupinka lidí před námi rozhodla, že odejdou a my se nečekaně dostaly až k pódiu. Byly jsme tak blízko všemu. Nástrojům jeho kapely, jeho mikrofonu... No ale nebyly jsme z toho až tak hotový, jelikož už jsme ho viděly odpoledne a dokonce se s ním i bavily.
,,Holky já se tak sakra těším," začala konverzaci Hailey. Takhle jsme si povídaly nevím ani jak dlouho a v aréně se najednou zhaslo. Všichni začali ječet. My samozřejmě taky a Harry přišel na pódium. Samozřejmě na sobě už neměl mikinu, rifle a sluneční brýle, ale krásný růžový oblek, který zdobily vyšívané růže. Pod sakem prosvítala poloprůhledná bílá košile, která byla zastrčena do sametově růžových kalhot. ,,Bože, on je tak hot!" zakřičela jsem směrem k holkám a ty se mnou souhlasily. Harry si stoupl k mikrofonu a pozdravil nás: ,,Ahoj Londýneeee. Jak se máš?"  Všichni začali šílet. Sarah začala bubnovat na činely a Harry se připravil na první písničku. Hned jsem věděla, že to bude "Golden". Ta atmosféra při téhle písničce, ahh. Všichni jsme tancovali, ale zároveň jsme s Harrym soucítili. Při všech jeho písničkách to tak bylo. Buďto jsme všichni ječeli a skákali nebo se pohupovali do rytmu, zpívali a svítila světly. Bylo to tak romantické. Takhle uběhla asi půlka koncertu, kdy Harry stihl říct nespočet jeho "trapných" vtípků a nesměl zapomenout na svoji hlášku: ,,This is a family show! Or is it?" Dokonce po něm nějaká holka hodila telefon a celé sklo se jí roztříštilo.