is this heaven?! h.s.

22.

Harry's pov:
   Dneska jsme vše vyřídili rychle a já na nic nečekal a rychle jel domů. Těšil jsem se na Khloe a Darcy.
   Před domem jsem uviděl Louisovo auto, poslední dobou trávil dost času u nás doma, ale mně to nevadilo, aspoň nebyla Khloe sama.
   V dolním patře nebyli, a tak jsem se vydal nahoru. Otevřel jsem dveře do ložnice a naskytl se mi pohled na Louise líbajícího moji ženu. Stál jsem tam jako opařený, svět se mi rozpadl na milion kousků.
„Harry, promiň. Já nechtěl, prostě se to tak nějak stalo..." byla první věc, co z něj vypadla. Vřelo to ve mně, že jsem se málem neovládl a jednu mu vrazil.
„Já radši půjdu," řekl tiše a já ho propaloval pohledem. Můj nejlepší přítel políbil moji ženu, to není snad možný. Jakmile Louis opustil místnost, přemístil jsem svůj zrak na Khloe.
„Harry, prosím, pojď si sednout," poprosila rostřeseným hlasem. Pohodlně jsem se opřel o rám dveří a řekl: „Nevím, jestli si chci sednout."
„Prosím, potřebuju si promluvit," zašeptala nervózně a poníženě
   „Nevím, jestli si s tebou chci promluvit...Jak jsi mohla?" nechtěl jsem uvěřit tomu, že se opravdu stalo to, co jsem před chvílí viděl.
   „Harry...nech si to vysvětlit," zažadonila. Rozešel jsem se k posteli a sedl si kousek od ní. Upřeně jsem ji sledoval a se skleňenýma očima jsem čekal, co za vysvětlení z ní vypadne.
„No, takže?" pobídl jsem ji znechuceně.
„Jen chci, abys věděl, že s Louisem nic nemám. Byla to asi jen taková pusa z lítosti, chtěl, abych už nebyla smutná nebo nevím...ale fakt to nic neznamenalo a...," řekla s roztřeseným hlasem a můj ochranářský pud zareagoval: „Proč jsi byla smutná? Co se stalo?"
   „Spíš co se děje," zamumlala a já byl ještě vil. zmatený, „prostě od tý doby, co jsem šli na tu večeři, si na nic nevzpomínám. Abych to upřesnila...na zážitky s tebou. Možná kdyby si byl víc se mnou, tak bych si i na něco vzpomněla, ale..." vyčetla mi to, co mi sama navrhla.
   „Však si sama chtěla, abych začal zase hrát a..."
   „Já vím, však je to pro tebe to nejlepší. Nechci tě omezovat a chci, abys dělal to, co tě baví," skočila mi do řeči, „ale ani nejde tak o to, že si nevzpomínám, ale že k tobě už nic necítím. Ze začátku jsem myslela, že se mi city k tobě po pár dnech vrátí, ale nevrátily. Pak jsem si řekla, že se do tebe můžu zamilovat znova, ale nedokážu k tobě už najít žádné sympatie a strašně mě to ubíjí. Celý dny se přetvařuju, jen abych tě nemusela vidět raněného, ale asi to už takhle dál nezvládnu."
   Necítím. Jedno jediné slovo a těch milion kousků, na které se můj svět rozpadl před chvílí, se rozpadl na dalších milion kousků. Stále jsem doufal a věřil tomu, že ten nepříjemný pocit, co mám, a divná atmosféra, která mezi námi panovala od té doby, co se Katie probudila z kómatu, je jen něco chvilkového a že všechno bude zas v pohodě. Že si Khloe na vše vzpomene a zvykne a najedeme do starých kolejí, ale vypadá to, že ne. Někde v hloubi duše jsem cítil, že to prostě není ono, to, co jsme měli. Ale stále jsem si nalhával, že je všechno krásný a růžový jako předtím, protože ji neskutečně miluju. Miluju ji natolik, že udělám cokoliv, aby ona byla šťastná. Pokud už já nejsem nadále ten, kdo je jejím důvodem radosti, ale jsem ten, s kterým by žila z donucení a nebyla by šťastná, nechám ji jít.
„Harry..." přerušila moje moje myšlenky.
„Khloe...navždy budeš jediná, kterou budu milovat celým svým srdcem. Dal jsem ti vše, co jsem mohl. Otevřel jsem se ti, jako nikdy nikomu předtím. Jen s tebou jsem se cítil opravdu šťastně a myslím, že ty se mnou taky, ale pokud už dál necítíš to, co já, nemůžu tě u sebe držet násilím. Chci pro tebe jen to nejlepší, a pokud to znamená, že náš vztah musíme ukončit, udělám to. Nechci, aby ses trápila a hlavně nechci, abych důvodem tvého trápení byl já," řekl jsem zlomeným hlasem a udržoval oční kontakt. Panovalo mezi námi ticho, ale taky konečně uvolněná atmosféra. Cítil jsem, jak se jí ulevilo.
„Pojď sem," zašeptala a otevrěla svou náruč. Prvně jsem se zdráhal, protože mi přišlo divné, aby mě utěšovala osoba, která mě právě nejvíce ranila, ale zároveň jsem věděl, že ona je jediná, která mě dokáže utišit.
   „Promiň," zamumlala do mých vlasů a já si ji k sobě ještě více přitiskl.
„Chci jen, abys věděla, že kdykoliv cokoliv budeš potřebovat, napiš, zavolej a já ti pomůžu," chtěl jsem ji ujistit, že tu pro ni navždy budu, jelikož ona navždy bude ta, kterou budu milovat celým svým srdcem.
Do očí se jí znovu začaly hrnout slzy a mně též. Nejspíše poslední společná noc v našem domě. Poslední noc s Darcy, od teď už ji budu vídat jen někdy, pokud to Khloe dovolí. Poslední objetí od ženy, pro kterou bych udělal cokoli na světě.
   Zírali jsme na sebe a ona najednou své jemné ruce položila na mé smáčené tváře a své rty přilepila na ty mé. Neprotestoval jsem a užíval si, nejspíše poslední, polibek od své ženy.

shame on me! asi po 2 měsících vydávám předposlední kapitolu a taky to tak vypadá. úplně jsem vypadla z psaní a natož psát něco takovýdleho. je pro mě strašně těžký vyjadřovat jejich emoce, tak doufám, že to aspoň trochu chápete.🤦🏼‍♀️ doufám, že se vám kapitola po mega dlouhé době aspoň trochu líbila, i když se tam nestalo nic převratného a snad vyjde co nejdříve poslední kapitola. mějte hezkej den!💖