Maty s láskou k ní-SMTV fanfikce (OPRAVENO)

Kapitola 2.

Pohled Klarisy

Chystala som sa na domluvenú schodzku s Matym. Těšila som sa a obliekla som si na seba moje oblubene oblečenie a zišla som dole.

S: Klary ty niekam ideš?

K: Hej, do kaviarne.

S: A ideš s niekým? Akože nie že by mi to do toho niečo bolo, iba sa chcem ujistit že budeš v pohode.

K: Idem s Matym a je od teba pekné že sa chceš ujistiť. Je vidno, že ma maš rád.

S: S Matym? Dobre, ale idete tam iba ako kamaráti, však? 

K:  No jasné, však čo by iného?

No však toto, ako čo iného...no dobre, nebudem si to kaziť pesimistickými myšlienkami.

S: Dobre tak už ťa nebudem zdržovať.

K: Išla by som aj tak.

S: Ja viem.

Niekto zazvonil na dvere. Bol to samozrejme Maty.

Pohled Matyho

Chystal jsem se na domluvenou schůzku. Hmmm..... je to rande nebo schůzka?? Na co to zas myslím!? Samozřejmě že schůzka! No nic. Šel jsem za Klarisou. Zazvonil jsem a ona mi otevřela. Měla krásný úsměv a já jsem jí jen pozdravil.

Pohled Sama

Maty stál za dverami. Klara sa iba usmiala. "Ahoj Maty." Pozdravil som ho. On mi povedal: "Ahoj Samo! Nevadí ti, že s Klárou někam jdu, že ne?" Odpovedal som mu: "Prečo by mi to malo vadiť?" "Tak jo." Usmial sa a odišli.

Pohled Klarisy

"Tak jo." Maty sa nadherne usmial a išli sme. V kaviarni sme si našli pekne miesto a obi dvaja sme si objednali kávu a zákusok. Bolo to výborné a ja som sa na Matyho stale pozerala, snad si toho nevšimol. Bol celkom cute. Potom sme sa ešte rozprávali po kým Matyho nenapadlo ísť ešte do kina. Súhlasila som a tak sme zaplatili a rozhodli sme sa ísť na horor.

Pohled Matyho

Šli jsme ještě do kina. Byli jsme na hororu (tady si domyslete název) a musím uznat, že to bylo celkem děsivý. Klára se docela dost bála tak sem si jí k sobě přitulil a chytnul jsem jí za ruku. Nevím kde se ve mně najednou vzalo tolik odvahy. Ona se na mě podívala a já jsem ucítil, že je klidnější. Film skončil a my jsme se vydali domů. Po cestě jsme si ještě povídali a byli jsme tak zabraní do řeči, že jsme špatně zahnuli a ocitli jsme se v parku. Tam nikdo nebyl tak jsme si na chvilku sedli na lavičku a povídali jsme si.

M: (smích) ty si úžasná!

K: Ja viem, ale aj ty si super.

Rozhodl jsem se.

M: Kláry? Já ti musím něco říct

K: A čo mi chceš povedať?

M- No víš já...

Pokračování příště..............

-Vaše Viky