Za naše sny. FF/Nik Tendo

Kapitola pátá.

Byla jsem na smrt unavená.
Vše se mi rozpadalo pod rukami.
Pondělky mi vždy připadali dlouhé ale dnes jsem měla pocit že se čas zastavil.
Myšlenkami jsem byla u jeho oči. A stále jsem cítila ten chlad co mi běhal po těle z jeho pohledu.
Kdy jen se můj život začal tak ničit ?

Jakub dorazil dopoledne. Lhala bych kdybych řekla že jsem ho nečekala. Věděla jsem od začátku že dřív nebo později dorazí. Blížila se desátá hodina a to bylo i na nej moc brzy a na mě vlastně taky. Moc brzo se ke všemu vracet vzdit od Soboty neuteklo tak moc času.
Skoro mě ani nepozdravil když vyhrkl. ,,Co si mu sakra doprdele udělala Lilian."

Znělo to frustrovaně. Za normálních okolnostech bych mu dala najevo že já nejsem jeho kamarádi z který mi takhle mluví. Dnes jsem to přešla z důvodu psychického vyčerpání.

Zkřížila jsem ruce na hrudi a z mých rtů vyšel neplánovaný povzdech.
,,Neudělala jsem nic." Jakub zakroutí hlavou a posadí se na židli. ,,Z toho tvého "nic"má Dominik skoro celý pokoj na sračky."
Ticho které mezi námi nastalo bylo zničující.
Co to zase jen udělal ?
,,Prosím?" Zeptám se nevěřícně.
,,Slyšelas v Sobotu přišel vožralej jak doga.Neřekl co přesně se mezi vama stalo ale když začal vyvádět pochopil jsem."
Nevěděla jsem co na to říct. Dominik měl občas sklony něco zničit.
Ale tentokrat mi to přišlo trochu jiné. Tak nějak zoufalé.
,,Potkala jsem ho s Natálii chtěl po mě odpovědi."
Řeknu na konec.
Uchechtne se. ,,A ty si mu je samozřejmě dala co." Řekne sarkasticky.
Nemělo cenu se bránit. I když bych mohla namítat že jsem byla upřímná což jsem byla.
,,Když jsme u toho o Natálii mi ani nemluv. Malém jsem jí z toho bytu ani nevykopl. Ta holka je jak klíště."
I když nechci musím se zasmát.

Představa Natálie jak se drží dřevěného sloupu a nechce se pustit s tím jak ji Jakub tahá pryč se mi nějak objevila v hlavě a já se musela chichotat.
Usmál se na mě jakoby tohle byl přesně jeho cíl.
Dveře od kavárny se otevřeli asi vteřinu na to.
Trochu se mi podlomila kolena když jsem si uvědomila že je to Anna která držela malého Daniela za ruku.
Anna se zastavila v pohybu a její jinak hnědá opálená kůže mírně zbedla když se její oči zastavili na Kubovy.
Ten si všiml kam se to dívám a otočil se za mým pohledem. Zvedl ruku a mávl Anně na pozdrav.
Nepochybně se u toho usmíval jako sluníčko na hnoji. Ostatně jako vždycky když Annu viděl.
Trochu jsem ho vždycky podezřívala že i ona byla jeden z důvodu proč chtěl v mém životě zůstat, i potom co z něj Dominik odešel.

Anna po chvilkovém zaváhání zase vyšla směrem k nám a oplatila Jakubovy trochu smělím úsměvem.
,,To je tví." Ptá se Anny když se zvedá ze stoličky. Divá se přitom na Daniela.
A mě je najednou hrozně Ouzko. Tentokrat se Anna zasměje opravdovým smíchem. ,,Jistě je to tak vysoká pravděpodobnost že je moje,jako kdyby bylo tvoje." (P.A hodně divná věta 😅?)
Jakub se zasměje ale neříká na to nic. Klekne si do podřepu aby byl ve výšce Danielových očích. ,,Jak se jmenuješ chlapáku?" A chlapsky mu podává ruku. Dan se stydlivě zasměje a zvedne hlavu k Anně.
,,Jen do toho. Vypadá sice trochu děsivě ale umí bejt i hodnej." Povzbudí ho Anna. Která na nás spiklenecky mrkne.
Musím se usmát i přes to jaký kamen se mi udělal na srdci.
Daniel přijímá Jakubovo ruku která je oproti te jeho hrozně malá.
,,Jsem Daniel ale maminka mi říká Daňo."
Jeho hlas je odvážný a mě samotnou překvapí jak je najednou sebejistý.
Jakub se směje když říká. ,,Já jsem Jakub. A moje maminka mi zase říká jen Jakube."
Mrkne na něj a Anna se rozesměje.

,,Musím si s tebou mluvit Lil." Řekne Anna.
Odtáhne mě kousek stranou mezi tím se Jakub věnuje Danovy kterého odvádí k dětskému stolku v právem rohu místnosti.
Jsem u toho mírně nervózní ale přejdu s Annou na začátek baroveho pultu.
,,Co ten tady dělá?" Posunky ukáže na dětský koutek.
Hlasitě si povzdechnu. ,,Přisel kvůli Dominikovy." Nemám chuť to nijak rozvádět a jsem vděčná že ani Anna ne.
Přikývne. ,,Je mi to hrozne líto Lil ale nemůžu dneska Dana pohlídat. Volali mi z práce musím jet do Prahy."
Normálně by Daniela hlídala moje máma jenomže ta byla momentálně v zahraničí. Anna měla flexibilní pracovní dobu jako jediná z mých známých co mi ještě zbyly.
Projedu si vlasy rukama. ,,Hele to nevadí Dan muže zůstat tady. Nedělej si s tím starosti."
Obejme mě ,,Fakt promiň. A co budeš dělat s ním?"
Podívám se směrem kde Dan něco horlivě ukazuje Jakubovy na papíře.

,,Jakub není hlupák."
Povzbudivě se na mě usmála a pak byla ta tam. Klukům stihla jen zamávat.
Musela jsem oběhat par stolu a mezi tím byl Jakub stále z Danem. A co mi hodně pomohlo. Protože jsem ho nemusela mít stále pod dozorem.

Po asi půl hodině si Jakub všiml že mám volnou chvíli a přišel zase za mnou. Dan mezi tím kreslil.

Snažila jsem se na ten rozhovor trochu připravit ale i tak jsem měla pocit že to nebude k ničemu.
Podíval se mi hluboko do oči a zeptal se na otázku na kterou jsem čekala.
,,Kolik mu je Lil?"
Nemohla jsem dýchat. ,,Myslím že odpověď znáš. Ale jestli to musíš vědět za tři měsíce mu budou čtyři."
Chvíli mlčí jakoby si to vše zase dával nějak dohromady.
Ale to nemusel, určitě to věděl ve chvíli kdy ho uviděl.
Jakub se na mě podíval výrazem který jsem u něj nikdy neviděla.

Těžko říct co si myslel. Možná to že jsem sobecký a hrozny člověk. Možná něco jiného. Nedokázala jsem to odhadnout.

,,Prosím tě neříkej mu to." Můj hlas je tichý ale zřetelný.
,,Já mu to neřeknu uděláš to ty sama." Ukáže na mě prstem jeho prudká povaha se začala drat ven. I když nezněl jako někdo kdo je naštvaný já to cítila až do morku kostí.
,,To po mě nemůžeš chtít." Můj hlas už je zoufalý. Tohle se nikdy nemělo stát. I tak jsem ale věděla že to jednou nějak praskne jen jsem doufala že to nebude tak brzo.

,,Uděláme to takhle Lil. Vezmeš tu práci u mě ve studiu. A dokud pro mě budeš pracovat Dominikovy nic neřeknu. Podobu co tu práci budeš mít budu to brát tak že nad tím aspoň uvažuješ."
Tohle oznámení mě šokuje. Chvíli si musím jeho slova poradně rozebrat v mysli.
,, A když nevezmu?"
Tentokrat si povzdechne on.
,,Pokud to nepřijmeš nebo ukončíš bude to považovat za souhlas k tomu abych mu to řekl za tebe."
Byla to férová nabídkám a já k ní už neměla vůbec co říct.

Dokud budu pro Jakuba pracovat Dominik se o Danielovy nedozví. To mi mohlo koupit trochu času než si poradně rozmyslím co dál.

Pak jsem souhlasila.

Je trochu kratší než měla být tak mi to odpuste😅 nějaké názory ? Nebo teorie?😁 moc dekuju za zpětnou vazbu všem !❤️❤️🔥