Za naše sny. FF/Nik Tendo

Kapitola desátá.

Dominik.

Neměl jsem ani ponětí o tom jak jsem se dostal domů. Bylo to celé nějak zamlžené. Možná to bylo vztekem nebo to mohlo být tím že jsem v nostopu na proti koupil flašku.

Byla už skoro prázdná když jsem vytočil číslo na svém mobilu.
Chvíli to vyzvánělo ale potom to zvedla.
,,Haló?" Po hlasu šlo slyšet že jsem ji musel zrovna probudit.
,,Natálie. Prijeď ke mě. Teď ."
Byl jsem stručný.
,,Niku zbláznil ses je skoro pět ráno."
Proč holky vždycky tak zbytečně vyšilují?
,,Nezbláznil jsem se. Jsem jen příšerně nasranej. Fajn tak nechoď. Ale nechoď už nikdy jasný."
Chtěl jsem to zavěsit a napsat komukoliv jinému. Ale její hlas mě zastavil.
,,Dobře dobře, dej mi aspoň patnáct minut."
,,Fajn máš patnáct minut pak už nechoď."
Pak jsem to zavěsil.
Vím že na mém chování nebylo nic galantního. Ale já neměl absolutně chuť ztrácet čas něčím jako byly řečičky.
A to že Natálie nemá žádnou sebeuctu nebyl můj problém.

000
,,Můžeš prosím tě vypadnout?"
Nebylo to příjemný ráno ani pro jednoho z nás.
Hlavu sem měl na kusy a teď ke mě přicházela realita.
Liliana a její malé tajemství.
V životě jsem nebyl na nikoho takhle nasranej. Ale co se taky dalo čekat od holky že jo?

,,Prosím ?" Zamumla vedle mě ospale nahá Natálie.
,,Nenut mě to opakovat."
Začínalo svítat a venku ptáci nechtěli ani na chvíli zavřít zobaky a mě to rozčilovalo více než obvykle.
Natálie se ke mě otočila jakobych ji dal facku. (Tedy dal ale víc jak před hodinou a ne, nezdálo se že by se jí to nelíbilo.)

,,Co je to sakra s tebou? Musíš bejt pořad tak hnusnej?"
Naštěstí se teda už konečně u toho začala oblékat.
,,A co jiného si o de mě čekala ? Modré z nebe? Na to si musíš najít jiného blbečka."
Otočil jsem se k ní zády aby ji už konečně došlo že jsme domluvili.
,,Jsi fakt kokot."
S těmi slovy praskla dveřmi.
Donutilo mě to usmát se.
Stejně až jí příště zavolám přiběhne zpátky stejně rychle jako dnes ráno.

Neměl jsem se smát protože mi zase lebkou projela bolest. ,,Do prdele s těma zasranýma děvkama."
Vrčím si sám pro sebe abych zmírnil tu hroznou bolest.
Ale vůbec to nepomáhá.

000
Jakub.
Na chodbě do mě vrazí viditelně rozrušená Natálie.
,,Promiň." Ani se na mě nepodívá a já vím že te otázky budu z celého srdce litovat.
,,Co se stalo ?" Ptám se když si obouvá své boty.
Viditelně Polka slzy. ,,Tvůj kamarád je kus kokota, to se stalo. Zavolal mi v pět ráno a já kráva i tak přišla. A aby toho nebylo málo tak.-"
Nádechla se z hluboka jakoby svým slovům ani nevěřila.
,,Řekl mi jejím jménem. Chápeš to? A pak mě sprostě vyhodil !"
Musím rozespale zamrkat. ,,Jak jako jejím jménem?"
Natálie se postaví od bot a přehodí si svou tašku přes rameno.
,,No před se jejím. Řekl mi Lili." Vyhodí ruce do vzduchu.
Nemůžu na ní šokovaně přestat zírat.
Ale něco takového jsem měl od Dominika taky čekat.
,,Asi by ses měla jít domu vyspat." Navrhnu. Protočí oči.
A naštvaně vypochoduje z bytu.
,,Co to mělo bejt?"
Otočím se za sebe kde stojí Toky v trenkách a ospale si žmoulá oči.
,,Dominikovo ranní kopačky."
Ledabyle pohnu rameny.
Toky se ospale zasměje.
,,Jasně ranní rutina."
Pak jdem spolu do kuchyně a Tomáš postaví na kafe. Já si sednu s mobilem ke stolu.

Kontroluju jestli mi náhodou Lili po včerejšku neodepsala.
V té poslední zprávě jsem jí informoval o tom že je Dominik na cestě za ní ať je přípravená ale z nějakého důvodu jí neměla ani zobrazenou.
Napadlo mě snad stovky scénářů co vše se mohlo včera stát. Jenomže díky Natálii prchající z bytu jsem věděl že to nemohlo dopadnout dobře.
,,Komu píšeš tak brzo?" Z chodby se ozve Dominikuv ospalý hlas.
,,Komu myslíš." Řeknu jen a napiju se kafe které přede mě postaví Tomáš právě v čas. Jinak bych ho taky mohl zabít.
,,Právě o ní s tebou chci mluvit."
,,Fakt? Tak v tom případě se posad." Ukážu na místo vedle sebe.
Dominik se na mě zašklebí ale posadí se.
,,Vlastně není moc o čem. Prostě jí vyhoď."
,,To teda neudělám, ať ti řekla cokoliv-"
Nazvedne obočí a pak mi skočí do řeči.
,,Jak jako ne do prdele?"
Toky se zarazí v pohybu. Pozoruje nás jakoby sledoval tenis.
,,Prostě kurva ne Dominku!"
Nejspíš mi musela vyletět žila na krku z toho vzteku co mě popadl.
Už par let mi nikdo neříká co mám a nemám dělat natož Nik.
,,Co ty si to za kámoše ?!" Zavrčí mi nazpátek.
Tomáš položí ruku na Dominikovo rameno v uklidňujícím gestu.
,,Kámoš co se ti snaží získat další šanci. Jenomže ty si tak paličatej že to nevidíš."
Dominik vzteky setřese Tokyho ruku a postaví se.
,,Šanci ? Ty ses kurva asi zbláznil? Ta malá štětka mě podvede,porodí dítě bůhví komu ale já mám dostat šanci ? Tak to kurva fakt ne!"
Zamračím se nad volbou Dominikovích slov.
Podvedla? Co jen to ta holka zase vyvedla.
,,To ti řekla ?"  To už Nik chodí okolo linky jako mlsný kocour.
Nebo v tom to případě jako vzteklý kocour.
,,Záleží na tom co mi řekla ?"

,,Počkat,počkat to mi chcete říct že Liliana se kterou si ty chodil má dítě ? Chápu to správně?"
Ozve se zmateně  Tomáš a Dominik se automaticky vrhá k odpovědi.
,,No jistě. A tady Jakub o tom nepochybně celou dobu věděl."

Ukáže na mě naštvaním gestem a Tomáš se rezignovaně posadí na židli.
,,Tak za prvé vím to teprve od minulého týdne. Dobře víš že pokud jde o Lili a její tajemství umí si je střežit až příliš dobře. A za druhé by ses měl kurva uklidnit nebo ti taky mužů jednu vrazit."
Svou vyhružku řeknu až příliš klidně. A Dominik na to nemá co říct.
Konečně si teda mužů v klidu vypít svoje kafe.
Než odejde nakloní se ke mě přes stůl.
,,Buď jí vyhoď nebo jí z té práce udělám peklo na zemi."
S pošklebkem si odpiju kávy a prohodím ledabyle.
,,Vím že ti některé věci docházejí pomaleji Dominku. Ale ani ty nejsi tak hloupý aby si něco takového zkoušel."

,,Uvidíme." Odsekne podrázděně.
A mě napadne že bych ho měl opravdu praštit.
Možná by mu pak začalo docházet o co tu vlastně jde a že i přesto jak moc mám Lili rád a že ji považuji za křehkou bytost.
Taky ji nedokážu upřít její skvělý sklon k manipulaci a houževnatosti.

Pro tentokrat si tím už ale nechci nechat kazit ráno a Dominik odchází.
Toky zůstává a divá se na mě jakobych mu k tomu měl říct víc. Ale nakonec se nezeptá. A já mu sem za to opravdu vděčný.

V hlavě mi to ale vrtá pořad dokola. Proč by mu jen říkala něco takového. Vzdit už mohla jít z pravdou ven. V čem tohle bylo lepší než pravda?
Nechtěl jsem už na to myslet, a tím víc se to ke mě vracelo.
Musím si s ní zase promluvit.

Co k tomu dodat😂🤷🏼‍♀️🤷🏼‍♀️ není mi nejlíp proto to tak i vypadá 😂
Omlouvám se za Dominika kretena ale potrebuju aby trochu zlobil😆🙈