Loki [CZ FF]

Prolog, Nový život

Mé jméno je Loki.

Neuvádím ho proto, že by o mně snad mělo něco říci. V celém vesmíru jsou to jenom Midgarďani, kteří jménu přikládají vše-osvětlující význam. Podle nich se ve jméně ukrývá celá minulost, což jeden z nich mistrně shrnul do citátu „Jméno je sám příběh.". Jak povrchní!

Já o svou minulost přišel a znát vlastní jméno pro mě ztratilo význam. Něco takového se nestává každý den, abyste zapomněli celý svůj život - a amnézie po ráně do hlavy se nepočítá. Mluvím tu o zakázaných praktikách ovlivňujících mysl, které není nikdo schopen provést se stoprocentní účinností. A když už jsem u těch zákazů...

Trest jako reakce na spáchání zločinu - tak by to mělo být, no ne? V mém případě by se jednalo o bezpodmínečnou smrt a nutno říci, že oprávněně. Skončit to popravou, byl by to jen další odstrašující příběh obyčejného zločince.

Ovšem tehdy zasáhly vyšší síly, o jejichž existenci víme, ale neznáme je. Příkladem se staňte tyto paměti - úzká škvírka k nahlédnutí na nekonečná tajemství, která před námi vesmír má. Jedním z nich je Yggdrasil -⁠ prastarý strom, jehož větve spojují všech devět světů a z něhož mágové, jako jsem já, čerpají energii pro svá kouzla. Yggdrasil není vidět, jeho přítomnost lze mohou citlivé bytosti pouze tušit, a možná právě kvůli tomu někteří obyvatelé na jeho existenci zapomínají nebo v ní už nevěří. Ti omezenci!

Já z něj čerpám energii od jaktěživa. Samozřejmě existují i alternativní metody k získání síly pro práci s magií, ale ty jsou buď příliš slabé, nebo nebezpečné - skvělým příkladem je černá magie. I když je přístup k jeho kořenům, kde se pramen energie skrývá, značně omezený, stále je to ten nejlepší způsob, jak mohu magii vdechnout život. Naneštěstí pro mě jsem ji ne vždy používal ke šlechetným účelům, jak mi to Staré zákony diktují. Nemluvím tu jen o provádění nevinných žertíků a vtípků, ale i o vraždách a mnohem horších a krutějších machinacích, než mohou být ty nejhorší noční můry. A Yggdrasil nezapomíná. Nikdy a nic.

Bezvěrci tvrdí, že za to mohl můj talent v kouzlení, ale já vás ujišťuji, že to byl zásah vyšší moci, když bylo rozhodnuto, že na mě jsou všechny známé tresty krátké, a budu souzen u Yggdrasilu. Vzhledem k událostem posledních dní a s přihlédnutím na mé magické „prohřešky", byl hodně krutý trest s výsledkem smrti nad slunce jasná věc. Zpočátku to tak i vypadalo, ale když jsem znovu nabyl vědomí, byl jsem si stoprocentně jistý, že mrtvý nejsem.

To má jediné vysvětlení - byl jsem ještě k něčemu potřebný a k tomu jsem musel být naživu. Nedostal jsem trest, ale úkol. Yggdrasil, jak jsem později zjistil, mě pověřil důležitým posláním. Jaké, proč zrovna mě a jak to mám u všech bohů provést, mi jaksi zapomněl říct...

Hlavní důvod, proč jsem se rozhodl všechny události sepsat, bylo jejich uchování. Možná jsem si také potřeboval udělat pořádek v hlavě a vést si jakýsi deník mi v tom mělo pomoci, ale přednostně jsem chtěl přijít na nikdy neobjevené tajemství vesmíru...