„Takové smršti lásky hrozí ztroskotání, v největším vzletu zprudka končívají, jako když střelný prach a oheň vzplanou v ničivém polibku."
~William Shakespeare
Mé oči zaplavilo světlo.Pomalu jsem začala zaostřovat a slyšet jak venku zpívají ptáci a děti od sousedů si hrají.Otočila jsem se na Hyunjina a všimla si, že se ke mně tulí jak k plyšákovi.Musela jsem se usmát, když si mě přitáhl blíž a usmál se ze spaní.Je roztomilý.
Z tohoto již můžete usoudit, že to tehdy nebyl poslední den, kdy jsme se viděli.Naopak jsme se vídali častěji a častěji.Časem jsem si uvědomila, že je pro mě něčím přitažlivý.Začala jsem ho milovat.A teď?Jsme spolu už 2 dlouhé roky.Tím můžete vypočítat, že teď mi je 22 let.Byly to ty nejlepší 2 roky mého života.Hyunjin je prostě má spřízněná duše.
Teď mě čekal obzvlášť těžký úkol.Vysoukat se z jeho sevření.Říkám tomu Úniková hra Jinnie.Nejdřív jsem mu sundala ruku z mého pasu a chtěla jsem jít, ale to Princátko si mě přitáhlo znovu.,,Nikam nepůjdeš," zašeptal mi do ucha raním chraplákem a zpevnil stisk.Zachechtala jsem se a v jeho sevření se k němu opět obrátila.Věnoval mi jemný polibek a krásný úsměv.
Podívala jsem se mu do očí a opět se v nich ztratila na moc dlouho.,,Já vím, že jsem krásnej, ale nemusíš mě furt svlékat pohledem," řekl se zahihňáním, načež jsem ho jemně udeřila do ramene.,,Au!Taky ti přeju dobré ráno," řekl a já se musela zasmát.,,Co bys chtěl na snídani?" zeptala jsem se a skousla si ret.,,Ale no tak, tohle mi nedělej," řekl naoko zoufalým tónem.Samozrejmě jsem si musela zaprovokovat a začala si kousat ret, až to bolelo.Ten jeho ztrápený pohled je k nezaplacení.
Po chvíli jeho pozorování mě umlčel dalším polibkem, přičemž se bez mého vědomí přemístil nade mě.Začala jsem se vrtět a chtěla vyměnit strany, ale byl moc silný.Ale ne chytřejší.
Popadla jsem polštář a hodila ho po něm, takže mě pustil a já se mohla vymanit.Nenechal to ale jen tak a hodil po mně další polštář a já po něm hodila svým polštářem, který jsem stále svírala v rukou.
Takhle jsme se přemístili do obýváku, kde jsem dvakrát upadla a jednou vzala Hyunjina s sebou k zemi.On byl ale dříve na nohou.Chytil mě pod zadkem a přehodil si mě přes rameno jak pytel brambor.,,Hyunjine, pusť mě!" zařvala jsem na něj ve smíchu.,,Můžeš si za to sama, Aury, začala jsi to," řekl stále pochodujíc někam do prčic.
Najednou se zastavil a mě posadil na linku v kuchyni.,,Za tohle vítězství chci pořádnou snídani," řekl hrdě, ale já poznala, že potlačuje smích.,,No jo furt," řekla jsem se smíchem.
Udělala jsem palačinky a jakmile jsem byla hotová, naservírovala jsem je nám oběma a přinesla na stůl do jídelny.Když jsme dojedli, rozhodli jsme se jít na nedalekou louku a udělat si tam piknik.
Šla jsem do koupelny spáchat raní hygienu a když jsem dorazila do ložnice, abych si nachystala oblečení, začal mi zvonit mobil.
Jakmile jsem přečetla, kdo mi volá srdce mi poskočilo radostí.Volal mi Jungkook.Hned jsem stiskla tlačítko k přijmutí hovoru.
,,Ahoj Auro," řekl nadšeně Kook, když jsem to zvedla. ,,Ahoj Kookie," pozdravila jsem ho.Už dlouho jsem s nimi nemluvila.Chyběli mi. ,,Jak se máš?Vede se vám dobře?" zeptal se se znatelným zájmem. ,,Ano vede se nám skvěle.A co vám?" ,,To rád slyším.Nám se vede moc dobře.Chybíš nám.Bez tebe tu není taková legrace," řekl a mě to zahřálo u srdíčka. ,,No, každopádně jsem se tě chtěl zeptat, jestli bys nechtěla přijet na návštěvu.Taehyung furt otravuje, že tě chce vidět, tak jsme se shodli, že te konečně pozvem," řekl a já se začala křenit od ucha k uchu. ,,To by bylo skvělý!Kdy?" zeptala jsem se plná nadšení. ,,Příští týden, jestli ti to vyho-" nenechala jsem ho to doříct, byla jsem až moc nadšená. ,,Jasně, to je naprosto skvělý!" řekla jsem rychle plná radosti. ,,Dobře, tak já ti ještě napíšu, měj se a ahoj," rozloučil se se mnou. ,,Ahoj," odpověděla jsem a típla to.
Zamířila jsem k Hyunjinovi, abych mu novinku sdělila.,,Hádej, kdo mi teď volal," řekla jsem když jsem došla do kuchyně, kde plnil myčku.,,Kdo?" zeptal se zvědavě. ,,Kook, prý mám příští týden přijet," řekla jsem nadšeně.,,To je skvělý," řekl Jinnie.Hyunjin má kluky rád.On je chápavý a věří mi.Nikdy mě nijak nepodezříval, že k někomu z nich něco cítím.Necítila jsem.
Navíc vím, že Hyunjin má být celý příští týden v práci.Pracuje v knihkupectví, protože rád čte knížky.Nebyl by doma, takže o nic nepřicházím.
Následně jsme se šli oba chystat na piknik.Já se vrátila do ložnice, abych se převlékla.Zvolila jsem tento outfit:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Pohodlné, hezké.Vše, co potřebuju.
O asi hodinu později jsme se vydali na louku.Vzali jsme s sebou deku a košík s jídlem.Nebrali jsme jídla moc, většinou to bylo jen ovoce nebo zelenina.
Když jsme dorazili na místo, ohromilo nás jak krásná louka v těchto letních měsících je.Vše bylo rozkvetlé a plné života.V samém středu louky jsme rozložili deku a položili košík.Vyzuli jsme se a sedli si na deku.Vyndali jsme jídlo a pití a začali si povídat.Bylo to moc příjemné.Při takových chvílích mi dochází, jak moc ho miluju.
Byli jsme na louce už 3 hodiny když hodiny ukazovali 15:00.Jídlo jsme již snědli, ale stále jsme měli o čem si vykládat.
Leželi jsme na dece a koukali na nebe.Nad námi se proháněli ptáci a motýli.Bylo to nádherné.Všechno bylo plné života.
Po chvíli si mě Hyunjin přitiskl blíž a já se tak ocitla v jeho sevření.Cítila jsem se v bezpečí, přesně tak jako před dvěma lety.Tehdy jsem ale netušila, že náš vztah dospěje až k takovému závěru.
Je to skvělý pocit mít někoho, koho milujete a on miluje vás.Můžete mu vše říct, on může vše říct vám.Vy se cítíte v jeho blízkosti v bezpečí a on zase ve vaší.Zní to jako totální klišé, ale takhle to prostě holky cítí.
Rozhodli jsme se, že budeme na louce až do svítání, protože do mé návštěvy zbývají už jen 2 dny a pak se celý týden neuvidíme.Těším se na ně.Na rozkošného Kooka, na vychytralého Namjoona, na maminkovského Jina, na uchrápaného Yoongiho, na střeleného Hobiho, na maličkého Jimina a na...prostě na Taehyunga.
Taehyunga mám také ráda.Samozřejmě.Je hodný a vtipný.Ale taky zvláštní.
Na louce jsme dělali bobosti.Fotili jsme se,kecali,dělali různé vtípky.Prostě byla zábava.
Když se začalo stmívat, začali jsme vše balit, ale nevyšli jsme hned.Ještě jsme si užívali tu nádheru.Koukali na západ slunce.Bylo to romantické.A krásné.
Vyšli jsme po západu slunce, takže už byla vcelku tma.Lesní čistička byla tmavá, ale přesto krásná.Bylo slyšet milion ptáků, jak zpívají své písně.
Doma jsme si oba dali sprchu a k večeři si pustili film.Bylo to super.Když máme jeden druhého, cítím se bezpečně a klidně.
