„Takové smršti lásky hrozí ztroskotání, v největším vzletu zprudka končívají, jako když střelný prach a oheň vzplanou v ničivém polibku."
~William Shakespeare
Probudila jsem se s hlavou na Taeho hrudi.Stále pomalu oddychoval, podle čehož jsem usoudila, že stále spí.Ruku, kterou jsem měla zabořenou v jeho vlasech jsem pomalu a opatrně přesunula tak, abych se mohla vypařit, aniž bych ho probudila.
Dnes jdu poprvé po dlouhé době do baletu.Těším se, ale zároveň ne.
Vzala jsem sportovní tašku a do ní dala dres se špičkami.Učesala jsem si drdol a spáchala ranní hygienu.
Poté jsem došla dolů a spolu s Jinem nachystala snídani.Já si nachystala pouze cereálie s mlékem a nakrájeným ovocem.Nechci se v baletu pozvracet, že jo.
Poté jsem na sebe v pokoji něco hodila a vydala se i s Jiminem na trénink.
Nebylo úplně nejhezčí počasí, co si budem.Všude bylo sychravo a byl vlhký vzduch, jelikož mělo každou chvíli začít pršet.A taky že se rozpršelo.Obloha nabrala ještě tmavší barvy, než předtím.Prostě fujky počasí.
Dojela jsem k budově a poté vyšla s Jiminem nahoru.
Pritchetová ihned nahodila ten svůj falešný úsměv, takže jsem usoudila, že ji naše přítomnost zrovna netěší.Nemyslím si, že nás má moc v lásce.Spíš naopak, vůbec nás nemá ráda.Teda spíše MĚ.Ale to je fuk, já ji taky zrovna nežeru.Je strašně falešná.Prostě z ní necítím upřímnost a to mi vadí.
Nicméně, pozdravili jsme ji a šli se převléknout do dresu.Zvolila jsem nějaký náhodný, který mi přišel do rukou:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ujde.
Vyšla jsem z šatny a s Jiminem jsme se začali rozcvičovat.Všechno bylo v normálu.
Najednou do dveří ale vstoupila osoba, kterou jsem opravdu nečekala.Stála tam Naomi v celé své kráse.Hlavou mi kolovaly otázky typu: Ona už muže tancovat? Už se to zahojilo? Proč mi nic neřekla? Byla jsem za ni moc ráda.
Rozběhla jsem se k ní a obejmula ji tak pevně, že jsem ji málem umačkala.,,Ty mrško, jak to, že cvičíš a mně nic neřekneš," zeptala jsem se uraženě.,,Vlastně je tohle můj první trénink. Doktoři mi narovnali kosti a ty mi naprosto perfektně srostly.Takže mi povolili opět se sem vrátit," ona na to.Asi jsem utrpěla infarkt.Z radosti!!
Naomi se převlékla a poté trénink začal.Pritchetová nás nešetřila.Ba naopak.Nutila nás makat co nejvíc.Všechny sebemenší chyby trestala kliky.Dost se to tu změnilo od toho, co jsem odešla.
Po tomto namáhavém tréninku jsme se převlékli do civilu a vyrazili jsme zpět do našich domovin.
S Jiminem jsme vyšli z budovy a chtěli nastoupit do auta.Ovšem já jsem si něčeho povšimla.Naproti nám parkovalo to auto, které podle policie v podstatě zabilo Hyunjina.SPZ byla stejná, barva i značka seděla.,,Auroro, pojď do auta, zmokneš," řekl Jimin a já si až teď uvědomila, že na mě prší.Vtom k tomu autu přišla Pritchetová a nastoupila do něho.Otevřela jsem pusu překvapením.Byla to ona.Určitě.Najednou mě Jimin vzal za ruku a vtáhl mě do auta.Pritchetová odjela.,,Na co jsi tam tak civěla," zeptal se Chim.Chvíli jsem váhala. ,,Ale nic," odpověděla jsem.,,Zavezl by jsi mě prosím na policejní stanici?Potřebuju si tam něco vyřešit," dodala jsem.On se na vteřinu podíval zmateně, ale poté kývl.
Vysadil mě u policie s tím, že jde nakoupit a pak mě vyzvedne.
Vešla jsem na stanici, oznámila svůj příchod a poté mě z recepce poslali k panu Han-jaemu.
Vtrhla jsem k němu do kanclu bez zaklepání.Už jsem to nemohla vydržet.Byla jsem udýchaná, protože mi až teď došlo, že jsem celé ty roky chodila na balet k vrahovi mojí lásky.Han-jae se zmateně zeptal: ,,Paní Wellsová?" Vzhlédla jsem k němu stále se ztrápeným výrazem.,,Vím kdo to byl.Dnes jsem viděla to auto a osobu, která do něj nastupovala.SPZ byla stejná.Všechno to sedí," řekla jsem a myslela jsem, že omdlím. ,,A podmět k vraždě," zeptal se poté Han-jae.Zakroutila jsem hlavou ve znamení, že to stále nevím.,,Jméno," zeptal se poté policista. ,,Madam Pritchetová.Celým jménem je nějak...Leslie?Myslím, že ano, Leslie Pritchetová," řekla jsem.Kývl a zadal něco do počítače.Chvíli tikal zrakem na obrazovce a poté se ke mně vrátil: ,,Dobrá, při příštím baletním tréninku pojedu s vámi a prověřím to," řekl a já na to kývla.
Poté jsme se rozloučili a já se vydala zpět domů.V poslední době se dějí fakt divné věci.
Doma jsem se převlékla a zachumlala do peřin, kde jsem brouzdala po sociálních sítích.Hlavou mi ale stále vrtalo, proč by to Pritchetová dělala.Žádný důvod tu nevidím.Ani ho neznala.Přesto to ale udělala.Jsem si tím jistá.Její jedovaté poznámky a falešný soucit se k tomu naprosto vybízí.
...
Eyoooooo bobánci :33 Po celkem dlouhé době nová kapitolka, tak snad se líbí ;)
