„Takové smršti lásky hrozí ztroskotání, v největším vzletu zprudka končívají, jako když střelný prach a oheň vzplanou v ničivém polibku."
~William Shakespeare
Konečně je pondělí a já mám jet za svými dlouholetými přáteli.Stýskalo se mi.S Jiminem a s Naomi se vídám v baletu, ale s ostatními jen jednou za čas.A teď s nimi strávím jeden celý týden.
Sraz máme v kavárně, kde Jin pracuje.Je to tam hezké a útulné.
Vstala jsem kolem 9 hodin ráno, což je na mě dost brzy.Šla jsem se do koupelny umýt a pak vybrat oblečení, ve kterém pojedu.Tašku s věcmi jsem měla sbalenou už den před tím, takže jsem měla o jednu starost míň.
Rozhodla jsem se pro praktický a pohodlný outfit.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Nejsem žádná návrhářka, co si budem.Vzala jsem první věc jakou jsem viděla, ale musím přiznat, že se mi to líbí.Líbí se mi e-girl styl a proto ho taky často nosím.
Další problém byl účes, že ano, to bych nebyla žena, kdybych nepromyslela, jaký zvolím účes.Nakonec jsem se rozhodla pro ledabylý drdol
Jednoduché a hezké zároveň.
,,Za chvíli pojedu Jinnie," řekla jsem Hyunjinovi.Bude mi po něm smutno.
Naposledy jsem si zkontrolovala, zda mám vše a šla se rozloučit s Hyunjinem.,,Měj se tu hezky a dávej na sebe pozor.Miluju tě," řekla jsem mu, přičemž jsem si obouvala boty.,,Neboj se o mě, jsem přece dospělý.Taky tě miluju," řekl a mě to zahřálo u srdce. ,,Pa," řekla jsem a políbila jsem ho.Chvíli mi polibky oplácel a pak řekl ,,Pa," též.Vím, že je to jen na týden, ale i tak mi bude chybět.
Vyšla jsem z našeho domu, zavolala taxi a když přijel, dala jsem si tašku s věcmi do kufru a nasedla.Cesta netrvala dlouho.Po cestě jsem přemýšlela, co všechno budeme dělat.S klukama je vždycky zábava.S nimi se nenudíte.V jednom kuse vymýšlejí blbosti, ale přesně takové přátele já vyhledávám.Nemám ráda upjaté, namalované manekýnky, se kterými není žádná legrace.
Dojela jsem ke kavárně a zaparkovala, jak nejblíž to šlo.
Hned jak jsem vešla, spatřila jsem 6 známých uchechtaných tváří, které mi tak moc chyběly.Ta sedmá obsluhovala stůl vedle.Zamířila jsem k nim a rozhodla se Kooka překvapit zezadu.Obešla jsem je obloukem a ostatním naznačila, aby nic neříkali.Když jsem došla až ke Kookovi, strčila jsem mu muj ksicht před jeho a rozcuchala mu vlasy.Leknutím sebou škubnul.,,Yah!To mi nedělej," řekl a chytil se za hrudník.,,Nazdárek," řekla jsem mu stále majíc obličej vzhůru nohama, koukající na to dítě.
Posadila jsem se a všechny je pozdravila.,,Jsi připravená na týden plný pařeb,smíchu a blbostí, strávený s námi?" zeptal se mě Jimin.,,Si piš," odpověděla jsem mu.
Když Jin oznámil, že odchází, vydali jsme se k autům.Všichni se hádali, kdo pojede se mnou a kdo s Jinem.Nakonec jsem jela s Kookem,Taehyungem a Hobim.,,Po cestě se prosím stav u Gucciho, musím si vzít volno," řekl Taehyung a já ho poslechla.Zastavila jsem před nákupním centrem a tam jsme s klukama čekali na jeho příchod.,,Ten pabo si to volno nemohl domluvit přes týden.To já jsem zodpovědný a vzal jsem si volno už před včerejškem," řekl Kook.Jungkook je učitel malování v kroužku pro děti.Malovat umí překrásně.,,Zodpovědné dítě Jungkook," řekla jsem.,,Hele, jsem starší než ty, tak bacha," odvětil tvrďácky.,,Možná věkově, ale psychicky rozhodně ne," odpověděla jsem mu na to.Začali jsme se smát.Hobiho smích je jako droga.On je takové sluníčko, že ho musí mít každý rád.
