[17] Nikdy.

59 2 0
                                    

Pohled Taehyunga:

Čapnul jsem ji za ruku a táhl proti proudu.Vyklouzla mi.Proud odnášel její bezvládné tělo neznámo kam.Nemohl jsem ji nechat.Začal jsem plavat po proudu za ní, s nadějí, že ji zvládnu dotáhnout až ke břehu.Chytil jsem ji za ruku, tentokrát mnohem silněji a plaval proti proudu.Proud mě srážel a neměl jsem šanci přeplavat ho. Už jsem chvíli myslel, že zemřeme oba, ale pak proud na sekundu povolil a já měl na krátkou chvíli volnou cestu.Zachránil jsem ji.

Doplaval jsem s ní až ke břehu, kde jsem jí zkontroloval tep.Dýchala.Můj tlukot srdce se zvýšil.Chvíli jsem jí pumpoval srdce a pak umělé dýchání.Její rty chutnaly po soli.Tehyungu nerozptyluj se!No jo, furt.Tohle jsem střídal několik minut, až vykašlala všechnu přebytečnou vodu z těla ven.V ten moment se zhluboka nadechla.Strach ze mě opadl.Pomalu otevřela oči a zeměřila je na mě.,,Díky," řekla.Jak to věděla?Vždyť omdlela...,,Nemáš za co.Zpětné proudy jsou nebezpečné," řekl jsem a ona zakývala.Pomohl jsem jí vstát.,,Chceš jet domů?" zeptal se Jin.Na to rychle zakroutila hlavou.,,Ještě ne, eommááá," řekla jako malé dítě.,,Vtipné," řekl Seokjin.

Poté se Aurora jen opalovala.Nejspíš byla unavená na to, být ve vodě.My jsme dělali blbosti.Hledali jsme mušle.Našel jsem jednu krásnou, ve tvaru srdce.Pomyslel jsem na Auroru.Proč vlastně?

Pohled Aurory:

Opalovala jsem se, přičemž mě slaný vítr šlehal do tváře a racci poletovali okolo nás.Letní mood mě neopouštěl.Ale neustále jsem myslela na to, co se stalo.Málem jsem se utopila.Naštěstí jsem vodu nevdechla, jen spolkla.Vodu na plicích bych nechtěla.Naštěstí mě Taehyung zachránil.Měla bych mu to nějak vynahradit.Ale jak?Něco vymyslím.

Přijde mi to nebo mě má rád?Jsem zmatená.Proč jsem brečela, když mě políbil?Sama nevím.Musel být zmatený.Tak jako já.Mám mu dát šanci?Ještě nejsem na 100% připravená si najít někoho po Hyunjinovi.Ale na druhou stranu, kdybych o něj neměla zájem, tak za
1) Nepřemýšlela bych o něm tímto způsobem a za 2) Nespolupracovala bych v polibcích.Ani v opilosti.Nikdy.

Zmatek v mé hlavě je k nevydržení.Myslím na tu pusu, kterou jsem zkazila slzami.Myslím na to, jak jsem ho odmítla, když jsme připravovali pyžamovou párty.Myslím na všechny okamžiky, kdy jsem ho ranila.I když ne úmyslně.Možná, že je o tomhle láska.Litujete každé chyby.Mrzí vás vše, co jste v minulosti udělali špatně.Je o tomhle láska?Netuším.Je to divné, ale na lásku mezi mnou a Hyunjinem jsem částečně zapomněla.Zapomněla jsem, jak to mezi námi bylo.Nechci zapomenout, ale asi to neovlivním.Jednou ho pravděpodobně někdo nahradí.Zapomněla jsem jak chutnal.Teď, když se řekne slovo polibek, vybaví se mi Taehyungovy rty.Chutnal po jahodovém balzámu na rty.Někdy si ho musím půjčit, ale to odbočuju.Jestli je láska o tom litovat činů, které jste vůči milované osobě způsobili, tak jsem v tom až po uši.Nejde toho nelitovat.Když je smutný, rve mi to srdce.Jeho oči jsou veselé, jako jiskřičky.Ugh, proč mi tohle dělá!Takhle mi motat hlavu.

Doma jsme byli asi v 7 večer.Na večeři nám Jin udělal kimchi.Uvědomila jsem si, jak rychle jsem se korejské kultuře přizpůsobila.A vyhovuje mi to tu.

Dívali jsme se na seriály a dělali blbosti.

Večer jsem usínala s dobrým pocitem, že jsem mezi svými.


...


j-hope you like it 🦋
~Nat

Trying my best | Taehyung ff Kde žijí příběhy. Začni objevovat