Trying my best | Taehyung ff

[43] Prostě zmizel.

Probudil mě rachot.Někde tam venku stavělo auto.Vstala jsem a došla k oknu, kde jsem odhrnula závěsy a vytáhla žaluzie.Stálo tam jeho auto a v něm seděl on.Tep se mi zrychlil.Vyběhla jsem ven a bylo mi jedno, že jsem v takové zimě v pyžamu.Vyšla jsem a opravdu tam byl.Rozběhla jsem se mu naproti a chtěla ho obejmout, ale rozplynul se.

Vtom jsem se probudila.V pyžamu na příjezdové cestě.Nohy jsem měla ledové od sněhu, jelikož jsem si nevzala boty.Slzy se opět prodraly až na povrch.Byl to sen.Zase.

Najednou se za mnou otevřeli dveře a v nich Tae.,,Co se děje?Chceš umrznout," zeptal se ustaraně.,,Sen," řekla jsem a vzápětí pochopil.

Mlčky jsem ho následovala až do kuchyně, kam mi přinesl svou peřinu a uvařil mi horký čaj.

Sedl si ke mně a v napjatém tichu mě sledoval, jak usrkávám z horkého čaje.Na tváři se mu po chvíli objevil nepatrný úsměv.Opravdu jen nepatrný.Ale i ten nepatrný úsměv ve mně spustil vlnu euforie.Motýlci v břiše rozkmitali svá křídla a začali mě lechtat z nervozity a zároveň ze štěstí.Pak jsem si ale vzpomněla na Lee-yo. Má ji a já se mu jen pletu do cesty.Chtěla jsem se zvednout, poděkovat a jít, ale chytil mě za ruku a naznačil, že nemusím.

,,J-já...chtěla bych se vyspat," řekla jsem a naznačila palcem směr mého pokoje.,,Aury já-" nenechala jsem ho domluvit.Přiložila jsem mu ukazováček na rty, které bych nejraději políbila, ale byla jsem si plně vědoma toho, že nemůžu.,,Tae já to chápu.Jsi šťastný.Ta písnička je stará několik měsíců.Některé ty věci se změnily."

Pohled Taehyunga:

Když to dořekla, projel mnou nepříjemný mráz.Už jsem prostě nemohl.Vstal jsem a zamířil k ní.Když jsem k ní došel posadil jsem se přímo vedle ní a sklonil jsem se nad ni.Už už jsem ji chtěl políbit, ale musel jsem zkontrolovat její výraz, abych věděl, zda to vůbec chce.Vypadala vystrašeně.Rychle dýchala a její výraz byl téměř bolestný.Byl jsem zmaten.Odtáhl jsem se.,,Promiň, já...nechal jsem se unést," řekl jsem a přesunul se na druhou stranu gauče.,,V poho.Já jen...nechci líbat někoho, kdo má přítelkyni.Přijde mi to pak jako moje vina, když se něco stane," řekla a vypadala dost ztrápeně.,,Smím se zeptat, co se ti zdálo," zeptal jsem se a pohlédl na ni se zvědavým, ale smutným výrazem.Chvíli váhala.,,Zdálo se mi...že ho vidím.Parkoval na příjezdové cestě a chystal se mě obejmout.Pak se prostě rozplynul," řekla a v očích se jí lesklo.Mlčky si setřela neposlušnou slzu a odvrátila zrak.Chtěla něco říct, ale vypadalo to, jako kdyby nevěděla jak.,,Nemusíme o něm mluvit," řekl jsem, abych ji ujistil, že ji do ničeho nenutím.,,Chci o něm mluvit.Pak mi to přijde víc...normální.Často na něj myslím.Jedna myšlenka je, že mi ukradl srdce a utekl s ním.Druhá je, že mi ho tu nechal a utekl bez něj, což mi ho vyrvalo z hrudi samo.Nevím, která myšlenka je horší." Mlčky jsem ji pozoroval při jejím dumání.Pak se pousmála.Na něco hezkého si vzpomněla.,,Těsně před tím, než jsem odjela, jsme byli na pikniku.Celý den jsem tam proleželi.Nemuseli jsme ani mluvit.Prostě jsme tam jen byli.Věděli jsme, že tam ten druhý je a to nám stačilo.To bylo všechno, co jsme potřebovali.Oba jsme milovali západy slunce.Oba jsme milovali...jeden druhého.Byli jsme si dost podobní.A pak...prostě zmizel.Navždy," řekla.Celou dobu mluvila s maličkým úsměvem, který pohasl při slově zmizel.,,Třeba to...byl ten problém.Byli jste si až moc podobní," řekl jsem na to.Vím, není úplně vhodná chvíle, ale co už.Na to nic neřekla.,,Půjdu spát," řekla, vzala si čaj a odkráčela z obýváku po schodech nahoru.

Chvíli jsem tam mlčky seděl a pak jsem bouchl hlavou do stolu.,,Taehyungu ty jsi takový pabo," řekl jsem si.

...

Slibuju, že už bude konec :')

j-hope you like it 🦋
~Nat✨