Temnota [DOKONČENO]

Epilog

V jiný dimenzi, pohled Adeline

Poté co jsem vstoupila do toho portálu, který mi pomohl naběhnout Bruce, mě obklopila bílá záře a aniž jsem stačila mrknout, jsem stála v garáži bunkru.

Nevěřila jsem svým očím, vážně jsem byla doma, opravdu byla. Ale nejvíc jsem nemohla uvěřit tomu, kdo se přede mnou po chvilce objevil.

Sam na mě nevěřícně zíral a vůbec nic nechápal, to samé Dean, měl pootevřené rty a zmatek a radost v očích. ,,Adeline? Jsi to ty?'' Zeptal se Sam a já se jen pousmála. ,,V celý svý kráse Sammy, pojď sem.''

Sam ke mě udělal dva kroky a já byla v tom jeho medvědím objetí. Po chvíli mě pustil a já se podívala na přikovaného Deana, který se nepohnul z místa ani o píď.

,,Ahoj Deane.'' Nic neřekl, bála jsem se co příjde, ale on jen ke mě došel, vzal mou tvář do dlaní a já už jen cítila jeho rty na mých.

Po tak dlouhé době jsem se zase cítila úplná, že je vše v pořádku a že jsem zase v bezpečí mé rodiny, byla jsem zase doma.

Kvůli nedostatku vzduchu jsme se museli odtáhnout, ale byli jsme i tak u sebe blízko abych mu viděla do těch jeho zelených očí, které mi tak moc chyběly.

,,Jak je to možné? Kde jsi byla, co se stalo?'' Zeptal se Dean. ,,To je na dlouhé povídání, prostě a jednoduše jsem byla v jiné dimenzi.

Všechno vám to řeknu potom ale teď nás čeká vymyslet plán jak se zbavit Amary.''

Už jsem se chystala k odchodu, ale Dean mě zastavil. ,,Počkej, Amary?''  Nechápavě jsem na něj koukala a oni to samé na mě.

,,No ano, víš jako té bohovy sestry co nás chce zničit.'' Bratři se po sobě nejistě podívali a pak zase na mě, absolutně nic jsem nechápala a štvalo mě to.

,, Adeline, jaký myslíš že je rok?'' Zeptal se opatrně Sam a Dean vypadal jako by ho ledovou vodou polili. ,,Co to je za otázku, je rok 2015 samozřejmě.'' ,,A jak dlouho jsi podle tebe byla pryč?'' Podíval se na mě Dean, ale teď se tvářil smrtelně vážně.

,,Byla jsem pryč jen pět měsíců, kluci co se děje? Proč se na to ptáte?'' ,,Adeline...'' Začal Sam, ale pak ho přerušil Dean, který se už na mě nedíval, ale někam do zdi. ,,Nebyla jsi pryč pět měsíců, byla jsi pryč pět let. Je totiž rok 2020.''

Ano ano já vím, není to to co jste očekávali, ale o to právě jde^_^
Přesně před rokem, 15.6, jsem vydala první kapitolu téhle knihy, samozřejmě že tu byly i nějaké pauzy a tak, ale i přes to jsme se dostali až sem, na samotný konec. Dopředu říkám že ne, nebude už další kniha na Temnotu nebo na Adeline a o tom, jak to dopadlo, možná😏🤔😆. Každopádně, děkuji všem co jste dali nějaký ten ohlas a nějaký ten komentář, však už to znáte. Ale nemusíte se bát, s Amarou se ještě setkáte, akorát ne v její vlastní knize😉. Takže já se loučím a mezitím...adios muchachos🤠