Bod číslo jedna? Jseš fakt trafená,Jessie,říkala jsem si již po nekolikáté v hlavě. Tohle už máme snad za sebou ne?
Prostě navštívím bar. Ano,přesne ten prokletej bar,díky kterému se nedá spát. Zatuchlý pajzel na předměstí. Tolik populární.
Zajímalo by mně,kolik panenství řeklo svím majitelkám papa,bejby ,právě na tomhle místě.
A kolikpak jich to řeklo také díky Anthonymu.
Potřesu hlavou a beru do rukou učebnici ve snaze odpudit myšlenky na Anthonyho alespoň na dvě,po sobě jdoucé hodiny.
Disociativní porucha osobnosti.Hmm zajímavé. Takže teoreticky bych mohla ojet Anthonyho třeba 10x , ale já, Jessie ,bych to udělala jenom jednou? Jessie!!Prober se!!!
Myslím,že miluju Anthonyho.Tedy ne,jsem posedlá Anthonym a chci aby mně miloval.
Úpřimně,tomu,co vám teď řeknu ,sama vůbec nerozumím. Důvod,proč mně Anthony zaujal a proč tolik stojím o jeho přízeň je vlastně slutečnost,že ničim nevyniká. Ten idiot je úplně obyčejný. A jeho styl oblékání jak bysmet.
Každopádně si ale kladu otázku ,proč tedy zrovna on. Můžete mi to prosím někdo říct? Kamarádky nemám,nestojím o ně.Každý názor je vítán.
Kráčím chodbou k učebně s číslem tři a co nevidím? Správně! Anthony a bruneta! Kurva!
,,Tady není privát,kreténi!,, zvřísknu na ně vztekem než si vlastně uvědomím,že jsem se projevila na hlas.
,,Copak nám chceš,jeptiško!,, zasyčela na mně bruneta . Neudržela jsem se. Celou sílou jsem se na ní vrhla ve snaze vytřískat ji z hlavy opovážlivost na mně mluvit tímhle stylem.
,,Telata pitomé,, zavrčel Anthony kráčejíc pryč. Ok,už o mně ví a myslí si,že jsem pěkná káča. No nic,i špatná reklama,je pořád reklama.
Bůhví,kde má tu anorexii.No je to jedno.Bruneta je z cesty,s anorexii si poradím také. Štve mně to.Štve mně,že ich má tolik. Co holka,to nástraha. Pro mně. A takě mně štve,že jsem díky nim vynechala přednášku...
ČTEŠ
Zabiju tě, lásko
General FictionJsem obyčejná holka z předměstí, která miluje zvířata, přírodu a sní o svém princi na bílém koni. Princ přišel, akorát kůň byl černý. Kovový. Šach mat.
