5.

720 30 0
                                    

Vůbec nevím,kterou uličkou se vydat.Je to už tak dávno,co jsem podstupovala podobnou tragedii. Snad ještě s mámou? Jak říkám,tragedie. Tomu také odpovída obsah mého šatníka.

Díky bohu za prodavačky.Proč někoho tolik serou? Nebýt té hubené zrzky se stříbrným úsměvem,která mi ochotně pomohla se vším ,byla bych tam ještě teď,zahrabaná kopou věcí,ze kterých ani jedna není ta správná.

Nervové zhroucení.

Každopádně,můj plán vlézt do prvního krámu,který potkám a nakoupit v něm vše,po čem Anthonyho srdce touží můžeme považovat za úspěšný.

Stojím před zrcadlem,na sobě mám koženkovou sukni černé barvy, bílý croptop ,cerné kožené kozačky nad kolená a i přesto,že tenhle outfit hodnotím číslem jedna,si připadám šeredně.

Kdy se stalo tohle vše? Kdy se zemně stala neupravená ,zanedbaná  čúza?
Po půlhodinovém zíraní do blba jsem se rozhodla že dál to takhle nechci.Potřebuji změnu. Ne kvůli Anthonymu,ne kvůli lidem,ale kvůli sobě. A tak šahám po telefonu a volám.

Kosmetický salon,kadeřník,nehtové studio...

Dobře,kecám. Tak trochu to kvůli Anthonymu asi bude.

Zabiju tě, lásko Kde žijí příběhy. Začni objevovat