Přešel týden a o již zmiňované holce nebylo ani chýry.Kde jen může být?Musím zjistit,co se s ní stalo. Tedy nemusím,ale mám hrozný nutkání ji vidět,tak bych přinejmenším mněl,ale hlavně chtěl.
Bože,co to melu.Prostě se zkusím na ni někoho zeptat.Jen tak,pod záminkou učebních osnov,nebo přebírání knížek,nebo podobné hovadiny.
Nebo bych se mohl zkusit zeptat jejího nájemníka,jestli ji neviděl.Budu předstírat,že jsem návštěva,spolužák.
Řeknete mi ale,co udělám,když ji potkám? Co když ji ten kretén zavolá?
Seber se,Anthony.Buď se chceš někam posunout,nebo si najdi jinou oběť zájmu.
Ok,dnes po škole se tam půjdu zeptat.
Ležel jsem na posteli a honil si ho.
Myslel jsem při tom na ní.Myslel jsem na den,kdy mi ho poprvé vykouří.Na den,kdy ji chytnu pod krkem a ukážu ji,kdo převzal velení.Na den,kdy ji zbiju tak,že bude prosit o milost.Na den,kdy si řekneme své Ano.
Uběhli asi tři hodiny od mého příchodu ze školy a já ve snaze nepromarnit šanci na získání informací sedím za stolem a spřádám ty nejdůvěrihodnější věty pro konverzaci s nájemníkem. Panebože.
Víte jak těžké je nebýt normální? Jaký pocit je se celý život sežírat ?Jak strašně nároční je uvnitř břečet ale navenek se smát? Nejspíš ne.Ten,kdo to neprožije na vlastní kůži,se může sebevíc snažit situaci pochopit,ale nemá šanci.Nemá ani jen potuchy jak těžké to ve skutečnosti je.
Každopádne to,čím jsem,jste ze mně udělali vy,lidi. Tak mně tady máte. Jsem svině,Anthony,který ojede vše co má píču a krevní oběh a také Anthony,který nikdy nebude dle vašich předstáv.
Ano,správně.Prozatím nikdo nebyl schopen mi pomoci.A tak jsem tady,abych vystudoval sebe.Možná.Doufám v to,vyrážím.Bye...
ČTEŠ
Zabiju tě, lásko
General FictionJsem obyčejná holka z předměstí, která miluje zvířata, přírodu a sní o svém princi na bílém koni. Princ přišel, akorát kůň byl černý. Kovový. Šach mat.
