Usilovně jsem přemýšlela jak co nejlépe zorganizovat svůj plán. Mněla jsem jediněčnou možnost udělat to, na co jsem roky úpenlivě čekala.
S Danielem jsme se domluvili na pronájmu chaty u jezera na okraji města,které se nacházelo devadesát kilometrů od místa mého bydliště.Přemýšlela jsem,jak nejlépe to udělat.Nemohla jsem prozradit své pravé jméno.Za žádnou cenu. A také jsem přemýšlela,jak daleko to bude mít on.
V deset hodin dopoledne se mi již po několikáté rozezvučel budík,no já jsem se nemohla přinutit vstát. Bylo možná něco kolem půl páte,kdy se mi konečně podařilo zabrat.
Znáte ten pocit,kdy jste tak vyčerpaní,že ani ten nejhlasnější budík světa není schopen probudit ve vás život?
Když jsem si v polospánku uvědomila,do jakého dne se mně hlasitý budík snaží probrat,vyskočila jsem z postele jako pytón,útočící na svoji kořist.Do prdele!
Podvědomí je silná káva.
Své mini jsem zaparkovala u chaty nevelkých rozměrů.Příroda zde byla nepopsatelne krásná.Za normálních okolností by jsem ze sebe shodila oblečení a utíkala se schladit do prúzračného jezírka,obklopujícího tohle malebné místo. Jěště půl hodiny a bude tady.Musí vejít první.Nesmí mně vidět pricházet,ihned by mně spoznal. Musí být vevnitř a já za sebou zamknu dveře.Jako tenkrát on. Akorát já si sním nehodlám dělat piknik v tmavém sklepě a také se nehodlám znemožnit díky své vlastní nepozornosti. Ještě půl hodiny a pocítí moji bolest.
Ahojte❤️ Slibuju,že od příští kapitoly to nabere docela rychlý spád,řekla bych.Ještě pár kapitol a jsme u konce .Doufám,že si najdete cestu i k mému dalšímu příběhu s názvem Podezřelá,který jsem nyní začala psát. Děkuji vám všem za to,že jste tady semnou.Za každé jedno sledování,přečtení,hvězdičku či koment.I vám,ze Slovenska dlužím vysvětlení.Jelikož již několik let žiju v Čechách,Slovensky se mi píše opravdu těžce.Dcera navštěvuje základní školu a tím pádem jsem s tímhle psaním víc vžita a je mi srdci blíž.Mám více možností se v tom zdokonalit a podobně.O to víc si vážím vás,ze Slovenska,že příběhy čtete a doufám,že to pochopíte.Jsem vděčna za vás.Nikdy bych si neřekla,že to bude někoho opravdu bavit.Mám vás moc ráda a proto přidám tuhle nezáživnější kapitolu ještě dnes.❤️💕❤️Krásný večer
ČTEŠ
Zabiju tě, lásko
General FictionJsem obyčejná holka z předměstí, která miluje zvířata, přírodu a sní o svém princi na bílém koni. Princ přišel, akorát kůň byl černý. Kovový. Šach mat.
