Nevím o tom,že bych se ptal,jestli půjde.Oznámil jsem jí to!
Sakra s ní! Ta holka jede z nuly na sto za tři vteřiny,co se týče toho dovést mně a moji nervovou soustavu do nepříčetnosti.
Mírným krokem jsme se tedy vydali na severozápad,do kavárny s názvem ,, Ukulatého stolu,, .
Celou cestu se mně vyptávala na různé věci.Třeba jestli bydlím na koleji ,nebo co rád snídám.
Jí jsem se neptal páč nejradši má v hubě moje péro,jen o tom ještě neví. Je to ubohá dívka ,opravdu. Je mi jí líto.
Po necelé čtvrt hodině jsme dorazili na cílené místo naši výpravy. Mněl jsem žízeň a také jsem byl docela otráven skrz skutečnost,že procházky vysloveně nesnáším.
Teď bych se mněl asi vyptávat já.Jenomže na otázky,které mám v hlavě,asi odpověď nedostanu.
A:,,Co děláš v Pátek večer? ,,
J:,,Nevím,nic prozatím neplánuju.Nikoho tady ještě neznám a to je důvodem toho,že jsem se minulý týden nepohla z izby.,,
Takže si to shrneme. Za A) určitě nemá problém odpovídat celými větami.
Za B) V Pátek ji ,,vojedu,,.
A:,, Nechtěla by si se zastavit? Mám spousty filmů,ale samotnýho mně to nebaví.Neboj, nemám v plánu ti podříznout krk .,,
Ne,to vážně nemám.Ale vymrdat k smrti bych tě snad mohl a ...
J:,,Ovšem,ráda.Budu se moc těšit.,,
V té chvíli jsem tam sní už víc sedět nechtěl.Mněl jsem vyhráno.V Pátek,umně,v pět. A teď musím předstírat,že mi někdo volá a je to strašně důležité,vzít nohy na ramena a víc svůj den netrávit rozhovorem na téma klišé sračky.
ČTEŠ
Zabiju tě, lásko
General FictionJsem obyčejná holka z předměstí, která miluje zvířata, přírodu a sní o svém princi na bílém koni. Princ přišel, akorát kůň byl černý. Kovový. Šach mat.
