Malawie212: Ahoj.
Daniel: Ahoj ,princezno.
Za normálních okolností by jsem na podobně slizkou textovku neodepsala.Ani za boha.
Malawie212:Odkud jsi? A co tady hledáš?
Daniel:Jsem odevšud a při tom odnikud.Každopádně,hledám tady pár přátel,se kterými si třeba kouknu film,nebo tak.Nemám problém kamkoliv dojet.
Slizký,zoufalý magor!Panebože.Kolik holek už muselo takhle naletět? Kolik holek si muselo projít tím ,čím já?
Malawie212: Ráda se podívam na nějaký film ve společnosti tak šarmantního muže.Ale je tady jeden problém.
Daniel: Děkuji za kompliment,musím se červenat.Jaký problém,zlato?
Takže zlato,ty magore.
Malawie212: Neoukám na film ve společnosti muže o kterém nic nevím.
Teď už ne.A to by mnělo být poučením pro vás všechny.Nedělejte to,nikdy ,za žádnou cenu.
Daniel: To musíme ihned změnit.
Věřte nebo ne,vytrvala jsem,nevzdala to.Již celý půlrok ,každý boží den si Malawie píše s Danielem a hraje dokonalou hru na kočku a myš.
Tři měsíce od doby, než jsem spatřila jeho ksicht na obrazovce monitoru jsme si řekli,že navážeme vztah na dálku.
Daniel: Lásko?
Malawie212: Ahoj,poklad.
Daniel:Těším se na tebe, moc .
A přesně za měsíc mněl nastat můj vysněný den D.
ČTEŠ
Zabiju tě, lásko
General FictionJsem obyčejná holka z předměstí, která miluje zvířata, přírodu a sní o svém princi na bílém koni. Princ přišel, akorát kůň byl černý. Kovový. Šach mat.
