𝙄 𝙇𝘰𝘷𝘦 𝙔𝘰𝘶, 𝙃𝘺𝘶𝘯𝘨 [𝚢𝚘𝚘𝚗𝚔𝚘𝚘𝚔]

★33★

Z oné náhlé změny jsem byl zcela paf, ale ne natolik, abych se sekl na jednom místě a snad čekal, co bude dál. Naopak. Zhostil jsem se onoho momentu, abych své dlaně položil na bráškovy boky a s pevným uchycením řídil jeho pohyby. Bylo to vskutku zvláštní, dosti jiné proti tomu, kdy byl on ve mě, ale nemohl jsem říct, že se mi to nelíbilo. Líbilo. Pohled do jeho spokojené tváře, jenž usilovně hledala ve svém nitru, stejně jako já. A proto jsem zopakoval, to co on. Během aktu se zvedl, přitáhl jeho tělo na své a s hlasitými vzdechy jeho tělo nad zvedl, aby ke konci konečně dosedl a slastně zaklonil hlavu. Byl to onen bod.

„Líbí se ti to, hyung?" namísto odpovědi přišel vzdech, jenž jsem nemohl ignorovat. Snažil jsem se jít po jeho stopách, tak abych to celé zopakoval a stejně činil jako on u mě. Šlo to stěží. Jako bych byl naprostý neschopa, ale s jeho pomocí jsem uspěl. Opět našel onen bod a neztrácel ho, aby si bráška snad naposledy vychutnal tento moment.

,,Ach a-no, an-o ba-by, a-no ach t-am," vzdychal jsem, prosil a chválil ho. A anom, nyní jsem to byl já kdo prosil. Yoongie tempo zrychlil a já šílel. Z mých úst vycházelo jeho jméno společně s hlasitým vzdycháním a hekáním. Bylo ovšem vidět, že si Yoongie nevěří a i když by někdo řekl, že mu to nejde, tak mně se to líbilo a já si to užíval. Užíval jsem si to až do poslední chvíle, kdy to tentokrát bylo mé sperma, které nás pošpinilo a já ve svém nitru cítil, jak mě naplňuje jeho smetánkou a já se nemusel cítit prázdně. Stejně jako on, kdy z něj ještě teď, vytékala má smetánka.

Poté, co jsem se nazdvedl, aby jeho úd opustil mé nitro, padlo mé tělo na záda vedle něj. Zhluboka jsem oddechoval a prohlédl si naše spocená těla. Yoongie se pak pustil do očisty našich těl, kdy já měl stejnou šanci ochutnat sám sebe, stejně jako on předtím. Teď už zbývala poslední věc a naše poprvé mohlo být zakončeno. ,,Jsi tak zkurveně dokonalí zlatíčko. Jsi dokonalý ve všech směrech, avšak zajímá mě, zda máš i šikovnou pusinku, která by mi pomohla k poslednímu vrcholu."

Horlivě jsem přikyvoval a přitom si ani neuvědomil, že jsem od jeho klínu jen pár centimetrů. Bez ostychů a s myšlenkou, co se již stalo, mohlo dojít k tomu, co jsem chtěl od začátku. Od špičky dolů jsem jazykem slízal již nastřádanou hromádku, abych pojmutí měl ulehčené a mohl se těšit na novou dávku. Napodoboval jsem přitom to, co mi již bylo dáno a známo. Kde končila má ústa, tam začínala dlaň, kde to jazyk navlhčil, tam zoubky provokovaly. Vše v jednom rytmu, zároveň s jeho vzdychy, jenž mě popoháněly k rychlejším výkonům, jenž stály za to. Jako z fontány se linula bílá tekutina a nezaplňovala pouze mé ústa, ale i znesvětila vše kolem. Byl jsem na svou práci hrdý a zároveň šťastný, širokým úsměvem jsem to pak dával na vědomí.

Avšak tímto aktem vše příjemné skončilo a já byl postaven na nohy, abychom oba došli do koupelny a na těsno si vlezli do sprchy. Zde jsem se nepokoušel ani myslet, vnímal pouze proud vody a slova, jenž říkala, abych se namydlil. A já vše činil. Od shora dolů jsem byl namydlený i ve svém nitru, a tak mi to trvalo mnohem déle, než bráškovy, jenž se po opuštění sprchy, začal věnovat převlíkání. Já ho přitom sledoval s nevinným úsměvem neboť ani jednomu se nešlo dvakrát pohodlně. Naopak, byli jsme zralí do postele a pár dní se jen válet.

,,Zítra přijede hyung s nunou. Budem probírat to stěhování, a taky bychom jim měli říct o nás dvou," sdělil jsem z ničeho nic a následně s ním ulehl do postele. Jeho tělo bylo natisknuté na tom mém hned poté, co jsem nás přikryl. Do vlasů jsem mu věnoval polibek, popřál mu dobrou noc a následně se ponořil do svých myšlenek. Mé myšlenky se točily kolem stěhování a naší společné budoucnosti a novém začátku. Já měl možnost už nikdy nevidět Taeho a Yoongie nemusel být již více šikanovaný.

S těmito myšlenkami se mé oči zavřeli a od znovu otevřeli až druhého dne brzy ráno. Yoongie byl stále natisknutý na mém těle a já ho s úsměvem začal vískat ve vlasech. Byl roztomilý, a tak nevinně vypadající. Přesto však už tak nevinný nebyl a já se nad tímto musel tiše zasmát.

I přesto, že jsem usnul brzy a neměl se k probuzení do okamžiku, kdy jsem pocítil Gukovi doteky, mé podvědomí bylo černé. Někde v mém nitru seděly výčitky svědomí a nabádaly mě ke slovům pravdy, neboť jednou být vysloveny musely. Avšak ne dnes. Dnes jsem se chtěl pouze usmívat, vnímat jeho přítomnost a očekávat moment, kdy bude pravda vyslovena. Nedokázal jsem si ani představit jak bude hyung a nuna reagovat a dosti jsem se toho bál. Myšlenka, že je ztratíme mě ubíjela, až jsem se skoro rozbrečel. Nakonec to bylo jen popotáhnutí a široký úsměv k bráškovy, jenž mě pohledem vybízel vstát.

„Nechce se mi stávat, chci jen ležet," poznamenal jsem a na důkaz svých slov se otočil, aby si poslechl mé kňučení od bolesti. Od dobré bolesti. I tak to byla bolest jako bolest a já si nedovedl představit, že ji budu muset vysvětlovat už mezi dveřmi. Stejně tak Guk, pokud ho vůbec něco bolí. „Tebe nic nebolí?"

,,Jsem už zvyklí," pronesl jsem s úsměvem a následně si Yoongieho položil na sebe. Jeho bolestné zakňučení pak značilo, že na něj budu muset se vstáváním opravdu pomalu, avšak já měl opět chuť. Chuť být znovu v něm a alespoň na chvíli ho donutit myslet na něco hezkého než jen na bolest. K tomu se ovšem opravdu schylovalo, neboť byly naše rty přisáté k sobě a já z něj jako hladová šelma strhával oblečení, dokud nebyl opět zcela nahý. Yoongie pak vše opakoval, abych byl brzy i já nahý.

Yoongie na mně ležel, nohy měl obkročmo podél mých díky čemuž byly jeho půlky roztažené. Naše údy se o sebe třely, což nás vedlo ke vzdechům a k ještě většímu vzrušení. Yoongie kňučel vzdychal a prosil, abych mu pomohl se zbavit jeho problému. Z mých úst pak vyšla jednoduchá otázka a i když jsem věděl, jaká bude odpověď, tak jsem to přesto chtěl slyšet. Věděl jsem to, neboť on nebyl ten typ. ,,Pověz mi Yoongie. Chceš být opět ve mně nebo to mám být já, kdo bude navždy okupovat něčí nitro?"