Through the Dark

1.

Pro všechny čtenáře, toto je můj nový účet, bývalý byl katerina525, ale byl mi zrušen, takže jsem ničí příběh neodcizila.

Vítám Vás u mého dalšího příběhu! Děkuji Vám už jenom za to, že jste ho rozklikli. Doufám, že se Vám bude líbit a že se mnou zůstanete i nadále. Také se můžete podívat na můj příběh na profilu s názvem Mafia, pokud jste ho ještě nečetli :)

Chci upozornit, že určite víte, že je všechno smyšlené a že se zde vyskytnou nepříjemné "scénky", násilí a sprostá slova. Snad jsem Vás neodradila.
K.

S Alice jsem tancovala v klubu, který patřil mezi naše nejoblíbenější. Hlasitá hudba se ozývala v našich uších a občas jsme pozdravily nějaké známé tváře. Sucho v ústech mě donutilo vrátit se k baru. Prodírala se mezi tancujícími těly a když jsem se otočila na Alice, abych ji zkontrolovala, tak začala vrtět zadečkem a mrkla na mě. Jen jsem nad ní pokroutila hlavou a otočila se zpět. Nestihla jsem udělat, ani jeden krok a vrazila jsem do něčí hrudi, to jsem byly celá já. Cizí ruka mě prudce chytila za předloktí a zabránila mému pádu.

„P-promiň," vyhrkla jsem s menším úsměvem a srovnala svoje nohy. Jeho stisk ale stále nepovoloval a můj alkohol v krvi pomalu stoupal. Do nosu mě udeřila příjemná kořeněná vůně, která mě na chvilku omámila.

„Děkuju za záchranu, ale myslím, že-" zasekla jsem se v půlce věty, když jsem zvedla hlavu a podívala do jeho obličeje. Byl o hlavu vyšší, než já a jeho výraz byl přísný. Trochu jsem couvla dozadu, ale pořád mě držel moc silně. Hleděla jsem mu do očí a snažila se z nich něco vyčíst, ale bohužel se mi to nepodařilo, kvůli blikajícím světlům.
Když mě konečně pustil, beze slova odešel a strčil do mě lehce ramenem. Promnula jsem si bolavé a zarudlé místo, kde se vyjímal jeho otisk a pokračovala k baru. Poručila jsem si dvojitou vodku a vodu, zaplatila a odskočila si na toalety. Poté jsem se vrátila za svojí kamarádkou, která mě radostně přivítala s dalším drinkem v ruce. Když jsme šli mezi lidi, mohla jsem vidět, jak schválně pohupuje boky a její hnědé navlněné vlasy doprovázejí její pohyby.

S Alice se znám od té doby, co se z nás staly spolubydlící a myslím, že jsme si byly souzeny. Obě jsme naprosto šílené a rozumíme si.  Taky moc rády tančíme, ale většinou jenom v klubech, protože se nestydíme za naše, občas, provokativní pohyby. Také nikdy neodcházíme s kluky, kteří si navzájem neschválíme, sice to zní blbě, ale tenhle systém nám funguje. Nikdy nevíme, co jsou ostatní schopni udělat. 

„Tmavé vlasy, sklenička v ruce, stůl číslo dvanáct!" zakřičela jsem jí do ucha a ona se podívala tím směrem. Měly jsme to takhle domluvené. Věděla jsem, že jí ten kluk už nějakou dobu pozoruje, ale myslím, že jsem mu tu trochu zacláněla. 

„Půjdu na vzduch," oznámila jsem ji a ona se zamračila. Jen jsem nad tím mávla rukou a popřála ji hodně štěstí. Prodrala jsem se mezi zpocenými těly a vážně si to namířila k východu, a ne k baru. Venku stálo pár kluků a dívek, kteří kouřili a smály se svému kamarádovi.

Šla jsem trochu dál od nich, protože jsem se potřebovala nadýchat čerstvého vzduchu. V uličce, v které jsem stála jsem se opřela o chladnou stěnu, protože mé tělo bylo v toho tance a skleniček rozpálené. Venku mohlo být tak patnáct stupňů, takže nebyla taková zima. Když jsem ucítila, že se mi začíná motat okolí, tak jsem se rozešla trochu dál. Po pár metrech jsem ucítila ledový stisk na zápěstí, který mě stáhl do tmavé úzké uličky.

„Copak tady děláš tak sama, krásko?" uslyšela jsem cizí hlas a skenovala postavu zahalenou v černém. Automaticky jsem zpevnila celé tělo a snažila se vykroutit z jeho sevření.

„Do toho ti nic není," sykla jsem.

„Ale prosím tě, neříkej, že si nechceš užít," řekl slizce a naklonil se ke mně blíž.

Když natáhl ruku k mému obličeji, rychle jsem ji srazila, což se mu nelíbilo a než jsem stihla cokoliv udělat, vrazil mi facku, která mě shodila na zem. Chytila jsem se za tvář a vyplivla trochu krve, která se mi nahromadila v ústech. Přejela jsem si jazykem po rtu, který byl prokousnutý. Když jsem se chtěla zvednout, podal mi ruku.

„No tak, vím, že to zvládneš i líp, určitě jsi nadržená." Vykulila jsem na něj nevěřícně oči, i když mě nemohl v té tmě pořádně vidět. On si snad musí dělat srandu ne? Nohou jsem ho kopla do holeně a on hlasitě zaskuhral. V duchu jsem děkovala za moje jehly a vyškrábala se na nohy. Neváhala jsem, využila této chvíle a dala se na útěk. Běžela jsem ke klubu, jak nejrychleji jsem dokázala. Zastavilo mě až něčí tělo, které stálo v mé cestě.

Jednu ruku jsem ucítila na lopatkách, která zabránila mému očekávanému pádu. Mé tělo se klepalo strachy a slzy se mi tlačily do očí.

„Om - omlouvám se, ale musím ihned pryč," řekla jsem se sklopenou hlavou. Na mé bradě jsem ucítila pevný stisk, neznámý natočil mou hlavu na levou stranu. Zvedla jsem zrak a spatřila toho muže, do kterého jsem vrazila i předtím. Mračil se na mě se zatnutou čelistí a tím mě děsil víc, jak ten neznámý, který mě pronásleduje.

„Ta je moje," uslyšela jsem za zády hrubý hlas, a to mi stačilo k tomu, aby stekla první slza po mé líci.

„Takže ji laskavě pusť," dořekl a na obličeji toho muže přede mnu se objevil drzý úškleb. Posunul si mě vedle svého těla a pak si mě schoval ochranářsky za záda.

,,Jestli teď hned neodejdeš, tak to s tebou dopadne špatně," pronesl chraplavým hlasem, po kterém mi naskočila husí kůže. Jeho hlas byl až ledově klidný a sebevědomý.

„Dám ti jí, až s ní skončím."

„Vypadni! Hned!" Vykřikl zlostně a já se přikrčila a couvnula.

„Fajn, tak si trhni," zamručel nespokojeně a pravděpodobně se dal k odchodu, protože přes jeho postavu jsem neviděla. Tak to bylo rychlé, ale na jednu stranu jsem to chápala, protože už ten jeho hlas mi naháněl strach. Když se na mě otočil, hlasitě jsem polkla. Štvalo mě, že jsem oproti němu byla i s podpatky tak malá.

„Jsi v pořádku?" Jen jsem přikývla, protože jsem mu nedokázala odpovědět. Měla jsem z něj takový respekt, že jsem se na nic nezmohla.

„Jsem Harry." Nastavil ruku, abych si s ním mohla potřást.

„Felicity." Podala jsem mu tu svou, která se v jeho stisku úplně ztratila.

„Ehm, děkuji za záchranu, zase, ale už bych měla jít." Trapně jsem se usmála a setřela si další slzu. On přikývl na souhlas a já se svižným krokem vydala dovnitř a rovnou jsem se zastavila u toho, co jsem potřebovala nejvíc. A to byl alkohol, hodně alkoholu.

Tak tady je první kapitola!!! Vím, že je to možná takové urychlené, ale tuto kapitolu jsem už měla napsanou s tím, že jí v tomto příběhu využiji. Nakonec jsem usoudila, že to dám hned na začátek, protože díky tomuto dílu jsem tento příběh začala. Snad se Vám první kapitola líbila a doufám, že tady zůstanete i nadále.
Nahoře je obrázek Alice.
K.