Through the Dark

3.

„Tak jak?" zeptala se nadšeně Alice, když jsem přišla domů.

„Jenna získala ty peníze."

„Bože to je taková mrcha!"

„Jo to je." Povzdechla jsem si a šla si naložit jídlo. Bylo mi docela líto, že jsem neuspěla, protože jsem se vážně snažila, ale i my ostatní jsme dostali slušně zaplaceno, jelikož naše projekty se uloží a pak se prodávají.

Dnes večer jsme měli jít k panu Barettovi. Skoro celá jeho rodina byla umělecky nadaná, a proto dělali takovéto výstavy. Vydělávalo jim to spoustu peněz a bylo to i vidět. Žili v honosném domě na okraji v St. Louis a cesta tam nám měla zabrat hodinu. Jelikož jsem se pustila do staršího projektu, který jsem měla zadaný před touhle nabídkou, tak jsem se soustředila jenom na svou práci. Byla jsem docela ve skluzu, protože touhle dobou už bych měla mít tak půlku hotovou. To jsem celá já, dělat všechno na poslední chvíli.
Když přišla Mel, tak se s Alice začaly připravovat a pobíhaly po domě, soukaly se do šatů a líčily se. Dost mě to rozptylovalo a občas jsem je musela napomenout.

„Felicity, měla by ses jít připravit."

„Já vím, ale nejdřív to musím dodělat," zamumlala jsem a podle pravítka jsem udělala další tah tužkou.

„Nemáš moc času." Upozornila mě a ukázala na hodiny.

„Víte co, jeďte napřed a já pak přijedu, omluv mě u tety. Budu to mít rychleji, když tady nebudete, bez urážky." Pousmála jsem sese. Nejradši bych byla celý večer doma, ale bohužel. Než jsme měly odjet, chtěla jsem dodělat pár úprav, které mě napadly.

„Seš si jistá?" Zeptala se malá bruneta, která seděla u televize. Vlasy měla stažené do drdolu a modré dlouhé šaty ji perfektně padly kolem ňader a boků.

„Jsem si jistá Mel."

„Dobře, ale kdyby něco, zavolej, objednám ti taxi na osmou, máš na všechno hodinu a půl." Jenom jsem jí poděkovala a ony s chichotem opustily byt.

*   *   *

„Sakra, sakra, sakra," opakovala jsem pořád dokola, protože jsem měla zpoždění. Šaty, které jsem měla od Alice připravené jsem na sebe natáhla, nohy jsem vsunula do krémových lodiček a u stolečku v mém pokoji jsem se jemně namalovala a rychle nakulmovala své dlouhé vlasy. Sepnula jsem dva prameny po stranách malou růžovou růžičkou, popadla malou kabelku a s kabátem jsem běžela po schodech k mému odvozu.

Když jsem dorazila na místo, zaplatila jsem taxikáři a vystoupila. Pomalu jsem vyšla po kamenné cestě a dveře mi otevřel muž v uniformě. Oplatila jsem mu úsměv a zamířila do hlavní místnosti. V noblesních lososových šatech jsem pomalu začala scházet schody do sálu, kde už bylo hodně lidí. Jelikož jsem přijela déle, musela jsem je scházet sama. Přišla jsem si nepříjemně, protože pár pohledů na mě přistálo. Nervózně jsem si přehodila vlasy přes levé rameno a nasadila sebevědomý výraz. Mé boty se dotkly mramorové podlahy a já si začala prorážet cestu k tetě, která v ruce držela sklenku šampaňského.

„Dobrý večer." Uklonila jsem se na pana Barretta.

„Pane, tohle je má úžasná vnučka, ale to už jistě víte." Usmála se nevinně i když věděla, že mě nevidí poprvé.

„Jistě, že vím, Margaret," řekl s výrazným francouzským přízvukem a podíval se na mě.

„Jste krásnější než dřív," vyřkl mi poklonu a já slušně poděkovala. Také jsem se nezapomenula usmát. Teta dál vedla konverzaci s panem Barrettem a já se vydala najít něco k pití, líp řečeno, alkohol, jak jinak. V této společnosti mi bylo nepříjemně, a proto jsem se to snažila odbourávat kvalitním silným vínem nebo šampaňským.