Only Mine [TodoDeku]✓

•11•

Minule jste četli
„Proč si to prostě neřekl, že se nechceš dívat na scénu, kde budou mít se-" zakryl jsem mu rukou pusu aby to nemohl doříct a mně začaly rudnout tváře.
-------------------------------------------------------
„Promiň já jen...no víš..." začal jsem trochu panikařit, což zavinilo moje nesmyslné mávání rukou kolem sebe.

„Midoriyo" řekl po chvíli a jeho oči se zabodly do těch mých.

„C-co je?" zeptal jsem se.

Nic neříkal, jen se ke mě začal přibližovat.

„Todoroki?"

Todoroki položil svoji pravou ruku na moje záda a já se při jeho doteku lehce otřásl.

„Todoroki c-co to děláš?" dostal jsem ze sebe.

Jeho ruka se začala přemisťovat k mé hlavě a nemohl jsem si nevšimnout, jak do ní začínal dávat sílu.

„To-Todo-" nedořekl jsem to, jelikož se jeho rty ocitly na těch mých.

Nic jsem nedělal.

Byl jsem v šoku a nedokázal jsem pohnout jedinou částí mého těla.

Lehce mi skousl spodní ret a když se odtáhl, v jeho očích šla vidět touha.

„To-Todoroki" vykoktal jsem ze sebe a začal mírně couvat.

(Připomínka : Todoroki a Midoriya seděli naproti sobě na Todorokiho posteli - Shoto byl u zdi)

„C-co jsi to právě-" chtěl jsem dát ruku za sebe a couvat dál, avšak moje ruka se propadla vzduchem a celé mé tělo se naklonilo dozadu.

„Pozor!" zakřičel Todoroki a natáhl se k mojí ruce, aby mě chytil.

Chytil moji ruku, ale i přesto jsem ho stáhl s sebou dolů.

Ucítil jsem ne moc příjemným naráz na zem, ale nic víc.

Pomalu jsem otevřel oči, a uviděl Todorokiho sklánějícího se nade mnou.

Tudíž já jsem byl pod ním.

(Viz. obrázek na začátku kapitoly 😏)

„Todoroki" vydechl jsem a začal se dívat kamkoliv jinam, než do jeho obličeje.

„Midoriyo, tohle nebylo poprvé, co se naše rty dotkly, že ne?" zašeptal mi do ucha a já sebou mírně škubl.

„C-co?"

Srdce mi bilo tak rychle a mé tváře byli červené jak jahody.

Nemohl jsem se ani pořádně soustředit na to, co říká.

Ucítil jsem jeho teplý dech na mém krku a já se lehce zachvěl, načež se on lehce pousmál.

Celá tahle situace mě začínala děsit.

„M-můžeš ze mě sléz?" zeptal jsem se potichu.

Nic neříkal, jen své rty opět položil na ty mé.

Po chvíli mi svým jazykem přejel po po spodním rtu, načež si vyžádal vstup do mých úst.

Začal jsem se všemožně kroutit a kopat nohama, ale nic nepomohlo.

Celou tu dobu jsem měl mírně přivřené oči, ale když jsem ucítil jak svojí rukou zajel pod moje tričko, prudce jsem je otevřel a začal víc kopat kolem sebe.

Když se po nejdelších vteřinách mého života konečně odtáhl kvůli nedostatku kyslíku, co nejrychleji jsem přesunul ruce k jeho ramenům.

Což znamenalo, že jsem ho od sebe trochu odstrčil.

Pořádně jsem stiskl mikinu, kterou měl na sobě a začal lehce vzlykat.

„To-Todoroki přestaň... prosím" řekl jsem rozklepaným hlasem a opět přivřel víčka k sobě.

Po dlouhých pěti vteřinách jsem ucítil, jak na moji tvář dopadlo něco studeného.

Pomalu jsem otevřel oči a uviděl Todorokiho obličej po kterém stékala další neposedná slza.

Co?

Vyděšeně ale zároveň i lítostně jsem na něj upřel zrak.

Nic jsem nechápal.

Najednou mé vyhrnuté tričko vrátil do původního stavu, natiskl své tělo na to mé a svoji hlavu položil na moji hruď.

„Todoroki?" zašeptal jsem.

„Promiň, nechtěl jsem tě rozplakat" řekl a já poznal, že začal více vzlykat.

„Promiň" řekl ještě víc potichu než předtím a svoji hlavu víc zabořil do mého trička.

Natáhl jsem svoji ruku a jemně ho začal hladil po vlasech.

Nadzvedl hlavu tak, aby mi viděl do obličeje a když se naše pohledy střetly, byl jsem to já, kdo s červenými tvářemi ihned uhnul pohledem.

Když jsme si všimnul, že ze mě stále nespustil zrak, začal jsem být nervózní.

„Co je?" zamumlal jsem.

„V-vůbec nic" řekl překvapeně a položil svoji hlavu zpátky.

Než jsem se nadál, přestal jsem vnímat vše okolo sebe.

Avšak...

„Mamí!" uslyšel jsem ve svém snu to nejvíce nepříjemné zapištění.

„Brácha Deku je gay! A barbie Shoto leží na něm!" zakřičela a já prudce otevřel oči.

Co to doprdele...

Rozhlédl jsem se kolem sebe.

Uviděl jsem ve dveřích na chodbu ostré světlo.

V nich stála moje milovaná Mairen s titulem anděla smrti.

Začal jsem lehce třást se spícím Todorokim.

Téměř okamžitě se probral a začal si protírat oči.

„Dobré ráno Midori-" zarazil se a podíval se na mě pořádně.

„Uá promiň!" během vteřiny ze mě slezl a začal se tak jako já rozhlížet kolem sebe.

„M-Mairen, co tady děláš?" zasmál se ironicky Todoroki.

„Sleduju vaše líbánky...co jiného?" řekla tím svým jedinečným hlasem.

„Cože?!" vykřikli jsme téměř zároveň.

„Ne Mairen asi si to špatně pochopila" začal jsem před sebou opět nesmyslně mávat rukama.

„Takhle to není!" přidal se ke mě Todoroki.

„Mairen miláčku co jsi potřebovala?" přišla k ní máma a začala jí upravovat culíky.

„Brácha Deku je gay a znásilňoval barbie Shota!" vykřikla a máma se na nás otočila s naprosto šokovaným výrazem ve tváři, který jasně říkal, že o tomhle si ještě popovídáme.

„Mairen, kdepak ses naučila takhle mluvit?" zeptala se jí s falešným úsměvem máma.

„Slyšela jsem ty slova z pokoje bráchy Dekua" pochlubila se a mě přeběhl mráz po zádech.

Je děsivá!

„Vážně?" zeptala se jí pro jistotu mamka.

„Ano!" řekla s úsměvem na tváři.

Ta malá...

Tak co říkáte na tuhle kapitolu?😂

Pokud se ti kapča líbila a chceš co nejrychleji další, nezapomeň hlasovat ⭐.

I love you all🇵🇱❤️🥦
(Tohle "🇵🇱" je jediný emoji, který mi aspoň trochu připomíná Todorokiho, tak se prosím nedivte, proč je na konci každé části 😂🙏)