Only Mine [TodoDeku]✓

•35•

T-třeba jde jen stejným směrem a nestíhá pomyslel jsem si a otočil se zpátky.

Snažil jsem se uklidnit ale co si budem, v takovéhle situaci by podlehl panice každý.

Zhluboka jsem se nadechoval a zase vdechoval, mezitím po mé tváři stékaly kapky vody.

„Kam pak se chystáš?" ozval se za mnou hlas a já se otočil.

Avšak nikdo tam nestál, tak jsem se otočil zpátky, načež jsem prudce vrazil do něčí hrudě.

Zdvihl jsem hlavu tak abych osobě viděl do obličeje.

Přede mnou stála za samá postava s kapucí.

„O-omlovám se" vypadlo ze mě a chtěl jsem ho obejít.

„Nikam nepůjdeš" řekl a chytil mě za ramena.

Vší silou mě přimáčkl ke zdi, a já sikl bolestí.

Vyděšeně jsem na něj upřel zrak a čekal co udělá.

Během pár vteřin mi začal sundávat tričko a já se nemohl nijak bránit.

„C-co to děláš?"

„N-nech t-toho" řekl jsem když mi prstem začal dráždit bradavku.

C-co to dělá?

„Řekl jsem přestaň!" zařval jsem na něj.

„Ty na mě nebudeš zvyšovat hlas" řekl výhružně a svojí nohou dupl na tu moji.

Zařval jsem bolestí.

Cítil jsem jak mi po tváři začíná stékat nemalé množství slz.

Hned jsem celou svoji váhu přenesl na druhou nohu, která byla bez obvazu.

„Radím ti abys byl zticha nebo to bude horší" řekl a já se začínal opravdu bát.

Jednou rukou chytil obě má zápěstí, takže mi zabránil v pohybu, a svojí druhou rukou začal směřovat k lemu mých kraťasů.

„N-ne tam ne...p-prosím n-ne...p-pusť mě" začal jsem naplno vzlykat.

Během vteřiny mi sundal gatě, tudíž já jsem byl před ním jenom v boxerkách.

To se mě tu chystá znásilnit?

Jednou rukou si sundal tepláky, které měl na sobě a chtěl si sundat i další vrstvu oblečení kterou na sobě měl.

„Tak a teď doporučuji aby ses uvolnil sweetie" řekl a já se zarazil.

To už jsem někde slyšel.

Ale kde...

Kdo mi takhle řekl?

Nemůžu si vzpomenout...

Je mi hrozná zima, bolí mě celé tělo, hlavně ta noha a mám strašný strach.

Naklonil se k mému krku, na který natiskl své rty.

Poznal jsem, že mi tam začal dělat značku ale já s tím nemohl nic udělat.

„P-proč mi to děláš?" zeptal jsem se a u toho vzlykal.

„Protože jsi zatraceně sexy" řekl když se odtáhl od mého krku a přitom se kousl do rtu.

„Ani si nedovedeš představit jak moc mě vzrušuje vše co děláš, jak moc jsem momentálně nadržený, a jak moc tě teď a tady chci ohnout " řekl a dravě se mi přisál na rty.

Svým jazykem se mi dostal do úst a já se lehce zadusil.

Líbal mě drsně a nebylo to vůbec příjemné.

Hnusilo se mi to.

Svojí nohou se začal otírat o můj rozkrok a já sebou začal škubat a různě se vrťet.

Tohle nechci pomyslel jsem si, a začal brečet.

„Nech toho ty malej-"

„Midoriyo!" uslyšel jsem jak někdo křičí mé jméno.

„Okamžitě ho pusť ty zkurvenej hajzle!" ozval se ten hlas znovu.

Ten člověk s kapucí mě pustil a rozeběhl se někam pryč.

Mé tělo se pomalu skácelo k zemi.

Opřel jsem se o zeď a zhluboka dýchat.

Celé tělo mě bolelo a třáslo se.

„Midoriyo!" uslyšel jsem opět ten hlas a všimnul si, že někdo běží mým směrem.

Bál jsem se a začal opět zrychleně dýchat.

Ta nejmenovaná osoba si klekla ke mě a prohlédla si mě, načež jsem sebou škubl.

„Už je to v pořádku, to jsem já" řekl a já se osobě podíval do očí.

„Todoroki" řekl jsem rozklepaným hlasem a začal ještě víc brečet.

„Šššš už je to v pořádku" šeptal stále do kola a přitom mě objímal.

Ale já se i tak bál.

Bál jsem se všeho co bylo kolem mě.

Každý dotyk mi připomínal toho chlapa a tak jsem ho od sebe odstrčil.

On nic neříkal, jen se zvedl a došel pro mé věci.

Pro batoh, oblečení a berle.

Ze svého batohu začal vytahovat deštník.

„Podrž to chvíli prosím" řekl a natáhl ke mě rozdělaný deštník.

Vzal jsem ho do ruk a sledoval co udělá.

Začal schovávat mé mokré oblečení do sáčku, který si následně dal do batohu.

Najednou si začal sundávat svoje tričko a já se zarazil.

„P-počkej" vykoktal jsem ze sebe.

S vyděšeným výrazem na tváři jsem ho sledoval.

Klenul si a natáhl ke mně ruku, ve které svíral své tričko.

„Obleč si to ať se trochu zahřeješ" řekl a já tak učinil.

„Můžeš vstát?" zeptal se já jen zakroutil hlavou na nesouhlas.

Zvedl se a přivázal si berle k batohu, který si nasadil.

„Teď tě zvednu ano?" řekl když ke mě přišel a já opět jen přikývl.

Takže dneska je to už druhá kapitola, ale to nevadí 😜.

Doufám, že jste si kapitolou užili a, že mě neukamenujete za to co jsem udělala Midoriyovi 😳🙏.

No nic, tak se mějte hezky 😂.

Zatím bye🇵🇱❤️🥦