Only Mine [TodoDeku]✓

•20•

Minule jste četli
„Vůbec nic" usmál se a začal mě líbat zatímco film pokračoval.

„Todoroki ne-" chtěl jsem něco říct, když se na chvíli odtáhl, ale hned na to opět položil své rty na ty mé.
-----------------------------------------------------
Rukou mi zajel pod tričko, což zavinilo, že jsem se při jeho doteku lehce otřásl.

Svojí rukou začal zkoumat moji hruď a zastavil se u bradavek, které následně začal mnout.

„Líbí se ti to?" řekl provokativně, když se odtáhl.

Nic jsem na to neříkal, ale byl jsem si stoprocentně jistý, že po té otázce jsem musel být rudej až na prdeli.

„Todoroki" vyjíkl jsem, když jazykem přejel po mém krku, kde po chvíli začal dělat cucflek.

„Todoroki, co když to někdo uvidí, radši přestaň" řekl jsem mu a trochu se bál jeho reakce.

„Máš pravdu, promiň" souhlasil a nechal můj krk na pokoji.

Místo toho se začal znovu věnovat mým bradavkám, ale tentokrát je dráždil jazykem.

„To-Todoroki t-tam ne...ah" z úst mi unikl stén?

Todoroki zvedl hlavu tak, aby mi viděl do obličeje.

„Midoriyo, ty jsi prá-"

„Ne, ne, ne, tak to není...teda...já jen....tak to nebylo" začal jsem mluvit naprosto nesmyslné věty a při tom se vyhýbal očnímu kontaktu s ním.

V trapnější situaci jsem se ocitnout nemohl.

„Ne, jsem si jistý, že jsi právě zavzdychal" vypadlo z něj a já si přál se propadnout několik metrů do země.

„Říkam, že tak to není..." trval jsem na svém a studem si zakryl dlaněmi obličej.

„N-nestačí to pro dnešek?" zamumlal jsem do dlaní.

„Jo, jasně" řekl Todoroki, který byl stále zhypnotizovaný mým vzdychem.

Tohle je tak ponižující.

„Přestaň se na mě tak koukat" napomenul jsem ho a otočil se k němu zády.

„Nepůjdeš spát k sobě do postele?" zeptal se provokativně.

„Po tom hororu vážně ne" zamumlal jsem a ještě víc se přikryl peřinou.

„Víš o tom, že jsi vážně roztomilý?" řekl potichu a mě začali rudnout tváře.

„A víš ty o tom, že jsi pěknej lhář?" otočil jsem se čelem k němu.

Hodil po mně nechápavý pohled.

„Tohle nebylo jen obětí" řekl jsem potichu.

„Ale líbilo se ti to" uchechtl se a já po něm hodil vražedný pohled.

„Řekl jsem, že tak to nebylo" trval jsem na svém.

„Tak vidíš, taky lžeš" zasmál se.

„Ne nelžu" schoval jsem si obličej pod peřinu, takže mi šly vidět pouze vlasy.

„Nevím, jestli se mi to líbilo nebo ne."

„Co?" vypadlo z Todorokiho a mě došlo, že jsem to řekl nahlas.

„V-vůbec nic, pojďme už spát, d-dobrou" řekl jsem rychle a otočil se opět zády k němu.

Celé mé tělo hoří a srdce mi bije jakoby mi každou chvílí mělo vyskočit z hrudě...

Co se to se mnou sakra děje?

„Hm tak dobrou" řekl a za pas si mě přitáhl do obětí.

„H-hej."

„Hezky voníš" pošeptal mi do ucha a já sebou lehce škubl, načež se usmál.

„T-to není vtipné a navíc v takové poloze nemám šanci usnout" řekl jsem podrážděně.

„Važně?" zeptal se a přerušil naše obětí.

Avšak nahradil ho tím, že si lehl na moji hruď.

„Jseš jak kočka" zamumlal jsem.

„A ty jsi jako plyšový medvídek."

„Přestaň s tím už" napomenul jsem ho.

„To ty jsi začal" zasmál se.
___________________________________

„Todoroki?" zamumlal jsem, když jsem se probral.

„Dobré ráno šípková Růženko."

„Co děláš v mé posteli?" zeptal jsem se ospale.

„Midoriyo, tohle je moje postel" zasmál se.

„Včera večer jsme se dívali na horor, dělali úžasný věci a já uslyšel ten nejkrásnější vzdych na světě" zasnil se a mě vůbec nedocházelo, o čem mluví.

„O čem to mluvíš?" zamumlal jsem.

„Jsi ještě v polo spánku, až se vzbudíš pořádně, s největší pravděpodobností mě budeš chtít ukřižovat za to, co jsem teď řekl" zasmál se.

„Aha no tak dobře...můžu, můžu ještě spát?" zeptal jsem se ospale.

„Nemám nejmenší ponětí, kolik je hodin" řekl a já se prudce zvedl z postele.

„Kde máš hodiny, co když jsme zase zaspali?!" začal jsem panikařit.

„Tam na poličce mám mobil" řekl a já se ihned podíval na čas a oddychl si.

„Kolik je?" zeptal se.

„Půl paté ráno" zasmál jsem se, ale když jsem se na Todorokiho displej podíval ještě jednou, zarazil jsem se.

„Ty Todoroki..."

„Hm?"

„Co to máš sakra za tapetu?! Okamžitě si tam dej cokoliv jiného!"

Na zamykací tapetě Todorokiho mobilu jsem byl já, jak spím s lehce pootevřenou pusou, ze které mi teče slina.

Co to má sakra bejt?!

OKAMŽITĚ TU FOTKU VYMAŽ!" sedl jsem si zpátky na jeho postel a dál mu mobil do ruky s tím ať o tady a teď přede mnou vymaže.

„Ale noták, ta se mi zrovna nejvíc povedla."

„Ty jich máš víc?!"

To snad nemyslí vážně!

„To jsem neřekl" zašeptal a přitom zadržoval smích.

„Jen si ji zruším z tapety" řekl.

„Todoroki, jak tě vůbec mohlo napadnout si TOHLE dát na tapetu, co kdyby to viděla mamka?" řekl jsem vážným tónem.

„Mně by to bylo jedno" pokrčil rameny.

„Ale mně ne" zamumlal jsem.

„Nebuď naštvaný" taky si sedl a objal mě.

„Tobě to večer nestačilo?" povzdechl jsem si.

„Nikdy tě nebudu mít dost" řekl a mé tváře začali nabírat odstín červené.

„Začínáš mě děsit."

„Promiň" lehce se zasmál a pustil mě.

Tak nová kapitola je na světě 😅.

Ani si nedovedete představit jaký mi dělalo problém tuhle kapitolu napsat...pořád jsem si říkala: tohle zní špatně, to se sem nehodí, chce to něco víc, tohle je už moc a podobně...prostě hrůza 😵😂😂.

Jinak doufám že se vám kapča líbila ❤️.

Zatím bye 🇵🇱❤️🥦