Only Mine [TodoDeku]✓

•19•

Guys už 600 přečtení?!😳❤️

Když začala hodina, Aizawa nám řekl, že už teď začneme s projekty, o kterých nám řekl v první hodině.

„Todoroki, jaký uděláme nadpis?" zeptal jsem se.

„Jaký bys ho chtěl dělat? Prostě to tam napíšeme" řekl otráveně.

„Tak jsem to nemyslel."

„Víš, jak si v mobilu na klávesnici můžeš nastavit tvar písma, tak se ptám, jakým tvarem napíšeme nadpis?" vysvětlil jsem mu.

„Vyber, co chceš" řekl a nepřestal se dívat z okna.

„No ták Todoroki, ten projekt máme dělat spolu."

„Jenže já bych chtěl s tebou dělat zajímavější věci než školní projekt" uchechtl se a já začal rudnout.

„Nech toho, jsme ve škole" řekl jsem naštvaně a výkres jsem si přesunul na moji půlku lavice s tím, že to opravdu budu muset dělat sám.

Vzal jsem si tužku a začal kreslit nadpis.

Docela se mi povedl pochválil jsem se a začal přemýšlet nad textem.

„Todoroki, tak aspoň zkus vymyslet něco, co bychom tam mohli napsat" drcl jsem do jeho ramene, aby začal vnímat to, co říkám.

„Zkus vymyslet aspoň něco, co bychom tam mohli napsat" zopakoval jsem to a dal mu čistý papír, ať začne psát návrhy.

V tom momentě mě napadlo něco naprosto šíleného, ale zároveň strašně geniálního.

Na malí kus papírku jsem začal psát vzkaz pro Todorokiho.

Na papírku
Midoriya: Todoroki jestli budeš spolupracovat, tak pro tebe něco udělám.

Todoroki: A co?

Midoriya: Já nevím...co bys chtěl?

Todorokiho: Tebe

Hned jak jsem si to přečetl, s rudými tvářemi jsem papírek přetrhl na dva kusy a schoval ho do pouzdra.

Asi jsem si to rozmyslel...

Klidně ten projekt udělám sám.

„Chtěl jsem jen obejmout" řekl potichu.

To určitě.

„Nevěděl jsem, že hned myslíš na úchylný věci" uchechtl se a já měl chuť mu jednu vrazit.

„Jen obětí?" zeptal jsem se po chvíli.

„Sli-bu-ju."

„Tak dobře" povzdechl jsem si a dal výkres zpátky doprostřed.

„Takže jak ten projekt chceš udělat?" zeptal se s úsměvem na tváři.

Taková náhlá změna přístupu pomyslel jsem si a začal mu vysvětlovat to, co mě napadlo.
___________________________________

„Konečně doma" zaradoval jsem se a sedl si na gauč v obýváku.

„Midoriyo, chceš sušenky?" zeptal se mě po chvíli Todoroki.

„Ale jo klidně" odpověděl jsem mu a on přišel s plnou miskou čokoládových sušenek a sedl si za mnou.

„Díky."

„Hele jaké máš vlastně záliby? Když jsem se ptal tebe a Mairen tak jsi neodpověděl" zeptal jsem se ho.

„Já? No tak baví mě fotbal, stolní tenis, taky si občas něco přečtu, ale nijak extra často ne a taky-" zarazil se a vypadlo to, že nad něčím přemýšlí.