𝗟𝗶𝗳𝗲 𝗖𝗵𝗮𝗻𝗰𝗲 [𝖢𝗁𝖺𝗇𝖡𝖺𝖾𝗄]

{11}

Byl tu další týden, kdy podnik rodiny Park jen kvetl a já měl před sebou další víkend. S Chanyeolem jsme byli domluvení, že tento víkend začneme s pátráním, a proto je v tenhle moment v baru a zpovídá jeho kamaráda. Hrálo mi to i do karet, neboť jsem stejně jako jiné dny i dnes mířil do nemocnice. Když byl Chanyeol se mnou, tak jsem musel odcházet i s letákama, aby nebylo podezřelé, že někam jdu a já mu neříkám kam. Každý den jsem tak vylepil reklamu a nakonec pádil do nemocnice.

Zde jsem byl pouze já a Chanyeolovo tělo. Usazen v křesle jsem mu pak četl a několik minut před odchodem stál s úsměvem a slzami u jeho postele, na rty věnoval několik polibků a do ucha šeptal lásky plná slova. Zda to slyšel i jako duch byla otázka, na kterou věděl odpověď pouze on. I přesto jak to mohlo skončit, tak já byl šťastný. Proto ani dnešek nemohl být výjimkou a já do nemocnice šel rovnou z práce a byl jsem šťastný, že tam dnes budu moct být o něco déle, neboť se mám s Chanyeolem sejít u mě v bytě v sedm hodin.

Ze sklenicí v ruce jsem naslouchal Barryho nářků a občas sebou trhl neboť jsem pocítil dotek na dlani, tváři či rtech. Bylo to častější než by kdo předpokládal, až jsem s toho šílel. Tendence se dostat do nemocnice, dostat Baeka od mého těla a sám ho políbit bylo stejně hrozné jako že mě líbal jen přes to tělo. Aniž by věděl, že o tom vím. Udržet ho pak v této neznalecké bublině bylo sobecké a proto jsem se rozhodl mu to dnes říct. Zda se propadne hanbou nebo přestane bylo sporné. Jedno jsem, však věděl. Pokud přestane, bude mi to chybět. A proto jsem byl tady. Naslouchající zmíněných nářku a snažící něco z Yoa dostat. Avšak ten měl kolem sebe hradbu a nehodlal polevit ani za mák.

„Takhle ti ale nikdy nebudu moci pomoc. Musíš mi říct zda máš nějakou rodinu, přátelé nebo kdo ti byl nablízku," má slova vnímal, ale reagoval na půl ucha. Stále omíjel, že ho rodiče vychodili, neboť dělal jménu ostudu, přátel příliš neměl a v okamžení, kdy neměl peníze se k němu obrátili zády. Lidem bez domova se vyhýbal a přežíval jen díky tomu, co jsem mu dal já nebo lidé v okolí. Při slově nepřátelé sebou škubl a snažil se mi do hlavy vtlouci, že nikomu nepřekážel. Avšak jeho tvář hovořila jiné.

„Jediný, kdo se mnou měl problém byl můj bratr," při onom zjištění jsem sklenici opustil, Barry utichl a starý kocour se probudil. Měli jsme stopu, která to vše mohla velice rychle ukončit, ale byl tu jeden velký háček. Jeho slova. „Nechci o něm mluvit."

Sedící v křesle jsem pokračoval ve čtení knížky, která se už blížila za polovinu. S poslední kapitolou dnešního dne jsem mezi stránky vložil záložku, zavřel jí a položil na stolek. Následně jsem se zvedl a jako vždy skončil u jeho postele, abych se mohl chopit jeho dlaně a poté mu věnovat dnešní první polibek a slova lásky, která byla upřímná a pravdivá. Netrvalo dlouho a já jeho rty políbil již po třetí a po mírném odtažení jsem druhou rukou vjel do jeho vlasů.

,,Vím, že je to špatné Chanyeoli a doufám, že pokud mě slyšíš, tak se nezlobíš, avšak já si nemohu pomoc. Nezapomněl jsem na tvá slova, a proto ti chci ukázat jak moc jsou mé city k tobě pravdivé a i když si se mnou v jiné formě, tak jsem šťastný. Moc šťastný a vím, že to co teď řeknu může být dosti přes čáru, ale jsem rád, že mohu být tvůj," řekl jsem a nakonec se opět přisál na jeho rty. Má slova měla být spíš útěchou pro mě, abych naději, že s ním jednou budu moct být, neztratil.

Od posledního slova jenž Yo řekl uplynula hodina a za ní druhá. Nic víc z toho co již řekl nám neřekl, a tak jen nastalo mrtvolné ticho, kdy měl Barry opět prostor. Velice brzy se tak začala blížit domluvená hodina a já pociťoval, že Baek konečně opouští nemocnici. Nejenom díky návalu doteků, ale i polibků jenž mi věnoval. V tom okamžení jsem nedokázal jen tak sedět, ale musel vstát, opustit toto místo a rychlým krokem se vydat do Baekova bytu, aby nastala hodina pravdy. Cestou jsem se tradičně vydal za svými rodiči, abych je nepřímo pozdravil a ujistil se, že je vše v pořádku. A bylo. Díky Baekovi měli náhle více financí a nemuseli se bát mého odpojení.