𝗟𝗶𝗳𝗲 𝗖𝗵𝗮𝗻𝗰𝗲 [𝖢𝗁𝖺𝗇𝖡𝖺𝖾𝗄]

{18}

Slova o představě mého těla mě pobavila. Kdysi bych řekl, že náznak nějaké svalové hmoty tam je, ovšem po dvou letech ležení a jezení jen díky pomoci to bylo nemožné. Mé břicho bylo ploché, sem tam prohloubené a hlavně dotknuté jizvou. Do toho, abych se zebou začal něco dělat bylo daleko a já potřeboval pořádnou motivaci. Snad i proto, když mi triko vyhrnul jsem si udržoval stejný postoj a byl připravený ho za jakékoliv slovo udeřit. A to se taky stalo. Drobný pohlavek, který mě stál jeho ublížený pohled a našpulené rty. Podle něj to myslel velice dobře a já ho neprávem udeřil, ale to byl náhled na věc od každého jiná.

„Pokud to myslíš dobře, tak taky pochopíš, že není na mě aktuálně ten nejlepší pohled, ale s tím si musel počítat," zase ten pohled. S povzdechem jsem svými dlaněmi pevně držel jeho boky a rázem pohledem sjel níže. Jen kvůli tlaku, který se tvořil a já doufal, že nejsem jediný, kdo na tom takto je. „Stejně nikdy nepochopím jak ses tak rychle do mě mohl zamilovat."

,,Prostě se to stalo Yeolie. Sám to nedokážu pochopit, ale jsem rád, že se to stalo. Jsem rád, že jsem se do tebe zamiloval," řekl jsem mu upřímně a následně se přisál na jeho rty, abych si mohl vybojovat další krásný polibek. Byla to nádherná chvíle a když jsem se více na jeho klínu pohnul, tak on vzdychl. Ihned jsem se odtáhl, široce se usmál a své ruce dal na lem jeho trička. Opět.

,,Dovol mi ti pomoct Yeolie. Dovol mi vidět tvé tělo a s tvou pomocí se za odměnu udělat," řekl jsem mu tiše a skousl si spodní ret. ,,Prosím Yeolie, dovol mi být tvůj. Udělej mě jen a jen tvým."

„Tady někdo neví, co povídá," poznamenal jsem s prstem na jeho rtu, kdy jsem naznačoval poslední slova. Ty o tom, že si počká do okamžiku, kdy si vzpomenu. A nyní? Doslovně mě žádal, ať se tu svléknu, nechám mu tělo na obdiv a nejlépe do něj vniknu, co to jen půjde. Při oné představě se těsno zdvojnásobilo a já si ani neuvědomoval, že zvedám ruce, aby mi to triko sundal. A on tak bez problému učinil neboť mě měl zcela na obdiv a mohl čekat další pohlavky. Jen proto, že jsem s jeho slovy nesouhlasil a velice rád mu je oplatil. S tím, že jsem ho též zbavil trička.

„Nesnaž se mi tvrdit, že chceš čekat, Byun Baekhyune, ty mě chceš!" s těmito slovy jsem si ho natiskl na svou hruď, jazykem pronikl do jeho rtů a přitom prsty drtil jeho boky, kde zanechával své otisky. Ne věčně, ale na značnou dobu jako znaménka lásky. „Pokud to takto má být, tak i já tebe miluji."

Jeho slova mě donutila mu pohlédnout do očí a najít v nich alespoň náznak toho, že to myslí upřímně. Ovšem já z jeho očí číst neuměl a o to mě to více mrzelo. Po chvilce jsem svou hlavu sklopil a prstama jezdil po jeho břiše. ,,Myslíš to vážně Yeolie? Neříkáš to jen tak, že ne?" zeptal jsem se ho, načež jsem opět svou hlavu zvedl, pohlédl mu do očí a své ruce dal na je jeho hruď, abych mohl vnímat i tlukot jeho srdce.

Tlouklo tak krásně a já už jen podle toho doufal, že jeho slova jsou pravdivá. Tak moc jsem v to doufal, avšak pouze on mi mohl dát odpověď. Bez lží, ale pouze s naprostou upřímností. Doufal jsem také, že si alespoň trošku vzpomíná a pokud ne teď, tak v blízké budoucnosti. Nakonec mě však napadla otázka na určitou věc. On sám mi mé tělo chválil, a tak jsem chtěl vědět, zda si jeho slova pamatuje.

,,Vzpomínáš si na to, co si o mém tělu řekl?"

„Hm... ne? Zkus mi to připomenout," vzpomínal jsem si. Vyzdvihl jsem ho jako modela a neostýchal se zmínit i jeho zadek. Tedy ostýchal, ale v té době stud na mě znát nebyl. Nyní by být mohl, ale já k němu neměl. Pouze k doteku na jeho půlky, které pevně stiskl a následně pustil. Baek se mezitím zapřel o mou hruď, prohnul jako luk a nezapomněl ze sebe vypustit líbivý zvuk. Takový, jenž musel zopakovat pokaždé, když jsem se ho dotkl a provokativně i stáhl jeho kalhoty níže, tak abych se dotýkal holé kůže. „Je mi líto, že sis tím musel projít."

Slova, která vzpomínala incident, kdy se stal zásunem Taejuna. Avšak nyní se ho již nemohl dotknout. Nikdy. Pouze já a mé dlaně, jenž se postupem dostali, až níže, kdy jsem nevědomky stahoval kalhoty a on mohl brzy přede mnou stanout jen v boxerkách. S drobnými polibky, kterými jsem obsypával jeho tvář jsem si žádal povolení. Jeho drobné přikývnutí, abych jeho tělo protočil pod své, nalehl na něj a postupem zbavoval kalhot a ponožek dokud jsem se nedotýkal jen boxerek.

„Jsi na to připravený můj drahý? Jsi připravený na to, abych ti ukázal svou lásku?"

,,Yeolie," špitl jsem, dal ruce na jeho ramena a pohlédl do jeho očí. Usmíval se a já si byl jist, že to chci. Jsem si jist už dlouho a i přestože jsem před pár minutami chtěl počkat na okamžik, kdy si na mě vzpomene, tak nyní už jsem nechtěl couvnout. Ne když jsme byli tak blízko k našemu poprvé a já doufal, že to bude stejně tak dokonalé, jako v mých představách. Zajímalo mě taky, zda je něžný nebo si mě vezme tvrdě, avšak já zvládnu cokoliv. Jen kvůli němu.

,,Chci to Yeolie. Chci to s tebou už dlouho. Vím, že jsem před chvílí říkal, že si počkám až si na mě úplně vzpomeneš, ale nyní to vidím jinak," sdělil jsem mu a sjel rukama po jeho ramenech zpět na pohovku. ,,Vem si mě Park Chanyeole. Vem si mě prosím a udělej mě jen tvým, ale ne tady. Chci, abychom měli oba pohodlí."

„Tady je někdo princátko... Pokud mě miluješ, tak by si to přežil i v divočině!" poznamenal jsem, ale přeci jen jeho tělo podebral a nesl do ložnice, kde postel pod námi zavrzala. Jakoby už nyní tušila, co se bude dít. Baekovo tělo tak leželo ve voňavých peřinách a dlaněmi se sápal po mém pásku, abych i já byl velice brzy jen v boxerkách. Nad jeho tělem, zapřený podél těla a otírající klín o klín. Rty jsem osypával polibky a přitom ve své dlani drtil jeho naběhlou chloubu, jenž se dožadovala mé pozornosti. Stejně jako ta má jeho. V hlavě jsem tak vedl souboj sám ze sebou a ptal se zda to celé prodlužovat o přípravy nebo na to jít rovnou. Jen s malou přípravou.

S Baeka pak bylo znát, že mi podlehne všemu, ať si s ním udělám cokoli. Mohl jsem být něžný, trápit ho a vrchol oddalovat do největšího momentu. Mohl jsem zároveň byt hrubý, neohleduplný a dávat mu rozkoš za rozkoší. Pak tu byla střední cesta, kdy jsem stáhl jeho poslední kousek, přetočil ho a s nadzvednutím jeho pánve se dal do okupování jeho nitra jazykem. Drobná provokace předtím než jsem měl jazyk vyměnit za prst a postupem přidávat.

Slastně a libně jsem vzdychal, když měl v mém nitru jazyk, avšak po něm přišli prsty. Konkrétně tedy jeden, ale netrvalo dlouho a Chanyeol přidal druhý. Můj úd už byl dosti v pozoru a žádal si mé pozornosti, kterou mu ovšem nikdo nedával a já se to rozhodl napravit. Svou levou ruku, kterou jsem měl položenou u hlavy, jsem tak přemístil na svůj úd a začal si pomalu honit, načež jsem vzdychal více a hlasitěji. Chanyeol si toho ovšem všiml, přes ruku mě plácl a dal mi jí zpět vedle hlavy.

,,Yeolie," zakňučel jsem, ale i tak si tohle trápení užíval. Už nyní jsem věděl, že chci více. Více před tím než si mě vezme a mnohem více i po té. Líbilo se mi to a já na dnešek nechtěl nikdy nezapomenout. Nikdy v životě. ,,Ye-olie, jsi dokon-alý. Prosím nepře-stávej. Dej mi víc. Mno-hem víc toh-ohle všeho, neboť na ten-to den nech-ci zap-omenout," zavzdychal jsem s úsměvem a doufal, že mi vyhoví. Tak moc jsem doufal.