Troubles in Hogwarts

V.

Lucy Jane
,,Proč se učíš i v noci? Nestačí ti to přes den? Si hraješ na nějakýho Havraspára nebo co jako?"

 A už je zase tady jako každou noc. Už jsem ztrácela nervy po prvním a druhém měsíci. 

,,Víš ty co? Oka. Nechám toho." 

Budu chodit do knihovny, tam mě žádná šikmoočka rušit nebude. 

,,Uhm... To jsem nečekala. Mimochodem jsem Siria." 

Otráveně k ní nasměruju svůj pohled. ,,A kdo se ptal?" 

Protočí panenky. ,,Hele, nebuď na mě taková. Jsem tady jediná, kdo s tebou plýtvá slovy. Docela chápu, že se s tebou nikdo nebaví s tímhle tvým přístupem." 

Vypadá to, že o tom přece jen celá kolej neví. Kdyby jen měla tušení... No a jsem zas nasraná. Díky moc. Za dvě hodiny je snídaně. To si ještě chvilku pospím.

Po snídani jsem počkala na Lian u dveří do haly. Celou dobu jsem se dívala do země a nervózní z nenávistných pohledů se pomalu klepala. Co to se mnou ta škola udělala? Ne, ta za nic nemůže. Co se mnou ti lidi udělali? Potřebuju konejšivá objetí od Faira s Jonathem.
,,Všichni v mý koleji to vědí. Říkají o mně, že jsem prej psychopat," přiskočila ke mně moje kamarádka překypující energií. 

,,To nejsou daleko od pravdy." Šťouchnu do ní s úsměvem. 

,,Dá se to přežít. Už je pomalu přestává bavit se mi vyhýbat obloukem," zazubí se.

Co bych si bez tohohle sluníčka počala. Nebo spíš co si bez ní počnu... 

,,Už mám toho zachraňování dost. A to jsme vlastně ještě nic nezachránili," řeknu unaveně. Lian se ke mně přidá. 

,,Že? Hlavně musíme pak říct všechno Jonathovi. Potřeboval by z těch knížek vylovit," zasmála se při představě svého bratrance tonoucího v učebnicích a poznámkách. 

,,Pošlu mu sovu. Kvůli mně přijde," řeknu s malým cukáním v koutku. Snažím se nesmát poznámce, která jí za chvíli vyjde z úst. 

,,No jo, kvůli tobě jo. Lidi choďte spolu, vy se k sobě tak hodíte." 

Vybuchnu smíchy až se za mnou pár kluků z Nebelvíru otočí. Lian si naštvaně založí ruce na prsou, protože to myslí smrtelně vážně. 

,,Hej netlem se! Beztak si myslím, že se mu líbíš." 

,,Aaaah drž tlamu," vypravím ze sebe s posledními zbytky smíchu.
,,Kde vůbec všichni celou dobu jsou? Pěkně na nás serou." 

Trochu mě to mrzí. Dobře, dost mě to jebe. Jonath co nevidět umře a místo toho, aby s námi trávil čas tak se učí. Nakopat do koulí, fakt že jo. Ne, to bych mu neudělala. Taková nejsem. Nadávat a vyhrožovat, to jo. Ale svým nejbližším bych nikdy neublížila. 

,,Myslím, že se Fair zase někde toulá," odpoví Lian zadumaně. Pousměju se nad svojí myšlenkou. 

,,Paní Norrisová by si měla dávat pozor." 

Pobaveně zakroutí hlavou. ,,Pojď trdlo, máme obranu proti černé magii. Nechci přijít pozdě." Dramaticky se praštím dlaní do čela. 

,,Já zapomněla. Radši o půl hodiny dřív než o deset sekund pozdě, že?" 

To už se moje drahá kamarádka dala do chůze a já jí o něco pomalejším tempem následovala. 

,,Boha jeho prostě pojď."