Double trouble✔️

20.

,,Tak?" pobídnuho, když na mě už 10 minut kouká a nic neříká.

Jsme v postraní uličce, stojíme naproti sobě. Lépe řečeno oba se opíráme o zeď za námi.

,,Nejdem už spát? Jsem celkem unavenej." protočím očima.
,,Newte! Prostě to vyklop." tlačím na něj dál.
,,Není to tak, že se na tebe vyloženě zlobím. Vím, že to není tvoje chyba. Za to předtím se omlouvám, neměl jsem." povzdechnu si.
,,A zas se omlouváš! Prostě mi to řekni do očí." odlepím se od stěny a dojdu k němu.
,,Prostě se o tebe bojím, Scar. Pokaždý, když tě nemůžu najít, připadám si, že stojím před bránou Labyrintu a čekám na tebe, Minha a Albyho, ale ani jeden nejdete. Bojím se, že když odejdeš už se nevrátíš! Chápu, že mi neřekneš všechno, taky jsme ti neříkal všechno, když jsem byl tvůj kápo. Chtěl jsem tě tím chrátit, ale teď vidím jaký to je, možná si to i zasloužím." propletu si s ním prsty.
,,Musíme spolu začít víc komunikovat! Nemůžu už pokračovat v naších hádkách, je to pořád dokola. A to nemyslím jen tebe, i s Minhem, Tomem, Tessou..." přikývne a skloní hlavu.
,,Pamatuj si, že tě miluju, ať se stane cokoliv!" obejmu ho.
,,Miluju tě, Scarlett." chvíli se objímáme, když se nakonec odtáhnu a snažím se ho rozveselit.
,,Víš, že jsi mi nikdy neřekl mým pravým jménem!" zasměju se, Newt se usměje a stáhne obočí.
,,Mia se na tebe nehodí." záludně se usměju. Stoupnu si našpičky a pošeptám mu do ucha: ,,Ani Mia není moje pravé jméno." postavím se zpět na zem a mrknu na něj.
,,Nová hra? Zjisti moje pravé jméno!" než stihne odpovědět rychle ho políbím a zatáhnu ho zpět dovnitř.

Minho si stále povídá s Tomem, ostatní už to zabalili. Připojíme se k nim.
,,Ou, Lett, ty ještě žiješ?" zasměje se Minho.
,,Překvapivě jo!" Newt se bezeslova posadí vedle Toma a opře se o zeď. Já si sednu mezi něj a Minha, tím uzavřu náš kroužek.

Newt si natáhne kapuci a po chvíli usne. Thomas odejde za Brendou. Jediný Minho je čilý.
Vstanu a dojdu pro papírek se vzkazem, jelikož si vzpomenu až teď.
,,Už víš jak to vyluštit?" přikývnu.
,,Není to jedno číslo jedno písmeno, můžou to být dvě čísla a písmeno, třeba 20 je T."
,,Abeceda má 26 písmen, takže to nemůže být vyšší číslo!" přemýšlím nahlas. Minho přikývne a přisune se blíž.

Rozdělím čísla, až na několikáté mi vyjde smyslplný text, jenže nevím co si o něm myslet.
,,Nechápu to!" ozve se Minho.
,,Ta Taylor je Zlosin." přečtu šeptem nahlas. Vzhlédnu zrakem ke spícímu Newtovi. Zavrtím hlavou.
,,Poslala to Tessa, třeba je to jejich další proměnná." oznámím. Lístek sbalím a schovám ho do mikiny.
,,Lett, já ti nevím. Byla s nimi tři měsíce!" podotlne Minho.
,,Kdyby byla u Zlosinu, už bych tady ani já ani Newt nebyli!" zavřu oči a snažím se napojit na Theresu.

,,Tesso?" zeptám se. Nic. Zkusím to ještě několikrát, ale ani ťuk. Nakonec to vzdám a přisunu se vedle Newta. Sama si nasadím kapuci na mé blond vlasy a opřu se o zeď. Trvá mi nějakou chvíli zabrat, ale přece se tak stane.

,,Mio?" ozve se mi v hlavě. Nejdřív mám dojem, že se mi to zdá, napodruhé však otevřu oči a rozhlédnu se. Krom nás tří tu nikdo není.
,,Tess?" soustředím se.
,,Vyluštila jsi to, že? Vím, co tě nepadlo, není to test ani proměnná. Dělá pro ně. Věr mi!" a je opět pryč. Otevřu oči. Sundám si kapuci a frustrovaně si prohrábnu vlasy. Vstanu a dojdu do menší koupelny, ve které jsem sobě i Taylor obarvila vlasy.
Podívám se do malého a ušmudlaného zrcádka. Opláchnu si obličej studenou vodou, když opět vzhlédnu, zaslechnu zavrzání podlahy z vedlejší místnosti.
,,Co děláš?" ozve se Minho. Pohodím rameny.
,,Rozhoduju se." otočím se k němu čelem.
,,O?" založí si ruce a opře se o futra dveří.
,,Jestli mám věřit Tesse nebo ne." povzdechnu si.
,,Proč nemůžeme mít normální život?" pohodí rameny.
,,Asi špatný století." uchechtnu se.
,,Řekneš mu to?" zeptám se Minha. Podívá se na zem. Nic neodpoví.
,,Jo." dojdu k němu.
,,Taky nevím." poplácám ho po rameni a obejdu ho. On mě však zastaví.
,,Promiň." otočím se s nadtvednutým obočím.
,,Za to co jsem řekl v tom tunelo, já.." mávnu nad tím.
,,Zasloužila jsem si to." zavrtí však hlavou.
,,Ne! Jsi moje nejlepší kámoška a věřím ti. Nic to nemůže změnit. Jak jsem ti už říkal, můžeš se mě snažit odehnat a já se možná vzdálím, ale nikdy nepřestanu bojovat, abych se k tobě vrátil." usměju se. Dojdu k němu a obejmu ho. A on mě.
,,Taky se omlouvám." jen přikývne do mého ramene.

Minho nakonec zhasne v koupelničce a oba se vrátíme do pokoje. On se však vydá zkontrolovat Toma, jelikož se nevrátil.

Dojdu k Newtovi a dřepnu si před něj. Prohlédnu si ho. A v té chvíli se rozhodnu mu říct pravdu. Samozřejmě ráno.

,,Jak dlouho mě budeš očumovat?" usměje se se stále zavřenými oči.
,,Neočumuju, prohlížím si tě!" stáhne mě za ruku, takže skončím v jeho klíně.
,,To si nech na jindy, lásko." opřu se o jeho hruď a on mě obejme kolem pasu. Dá mi pusu na temeno hlavy.
,,Jdi spát." pošeptá a jak tak udělám.

Už skoro spím, když zaslechnu kroky. Pootevřu oči.
,,Našel jsi Toma?" posadí se vedle nás.
,,Jo, spi dál. Je vedle." lehce přikývnu a usínám.

POHLED MINHA:

Posadím se vedle Newta s Lettie. Podívám se na ní, pomalu usíná. Konečně. Newt mi řekl, že nemůže spát. Starosti mi však dělá její bratr. Kde je? Neslyšel jsem ho odejít, ale nikde jsem ho nenašel. Navíc všechny ty problémy, co teprve přijdou až se ostatní dozvědí o vzkazu? A jak mám Lett říct, že Tom je nezvěstný? A Newtovi o Taylor?