Double trouble✔️

14.

Co nejvíc nenápadně prokličkujeme hlavní ulicí do postraních a následně se dostaneme do tunelů.
,,Vezměte si baterky! Budete je potřebovat." než se stihnu zeptat, kde ji mám vzít, Minho od někud vytáhne baterku, stejně tak ostatní a vstoupíme dovnitř.

Strašně to tu smrdí a je tu voda. Njespíš krysy a myši. Nemůže to být však horší než co jsem prožila s Minhem v Labyrintu.
,,Drž se mě a nevzdaluj se!" přikývnu, to ale nemůže vidět.
,,Nemám to v plánu!" uchechtnu se, to co však odpoví mě zarazí.
,,To ty nemáš nikdy!" koutkem oka si ho prohlédnu.
,,Jestli máš něco na srdci, tak to řekni." odvážím se. On však mlčí, stejně tak ostatní. Protočím očima.
,,Promiň, fajn? Neměla jsem vás..." zastaví se.
,,Ne neměla! Ale příště to stejně uděláš znovu!" hledím na něj jako opařená.
,,Já.." nevím ale jak dál pokračovat.
,,Ani to nezkoušej, Scarlett, tohle totiž není poprvé! Vyskytne se problém, buď nám ho neřekneš a nebo vezmeš roha! Nic mezi tím, ty víš vždycky všechno, ale nám hodíš sotva pár drobků! Stejně jako když si se vrátila, řekla jsi nám že tě Zlosin poslal, ale pak tě nechal jít? Proč!? Co je tvůj úkol!? Nebo mi chces říct, že tě hledá, vypíše na tebe odměny a pak tě jen tak nechá jít a teď jde zas po tobě!? Jakej je důvod, hm?!" ukápne mi slza, to však ve tmě nejde vidět.
,,Varovala jsi mě, že si mám na tebe dávat pozor, když mi bude něco podezřelýho a to se stalo, takže se odsud nehneme dokud mi neodpovíš!" zkousnu si ret, byla bych v tuhle chvíli kdekoliv jinde, než tady. Nepřidává tomu ani, že všichni mlčí a čekají co odpovím. Nikdo mi tady už nevěří.
,,Minho, to by stačilo! Jestli máš se Scarlett nějakej problém, máš ho i se mnou." dojde k nám Thomas a chytne mě za ruku.
,,Tak proč nám neřekne pravdu!? Zasloužíme si vědět to co ona!" odvětí Minho.
,,Tady ale nejde o vás, Scarlett má důvod proč vám neřekla, co se stalo po tom, co jsme se rozdělili." Minho si založí ruce na hrudi a vyhledá můj pohled.
,,A to je?" sklopím pohled.
,,Víš ty co! Když jsem odběhnul za Theresou, potkal se jí a jediný co ji zajímalo, jestli jste v pořádku! S Brendou nás opustily, jelikož si myslela, že je odměna vypsaná jen na ní a Zlosin už tam byl? Co bys dělal ty? Čekal tam až tě seberou a budou na tobě dělat pokusy jak na kryse!?" na to už nic neodpoví. Chvíli se ještě propalujou pohledem.
,,Jsi v pohodě?" zeptá se mě Tom v hlavě.
,,Jo." šeptnu.
,,Pojď jdeme." zatahá mě za ruku a protlačí nám cestu dopředu k Brendě.
,,Minho má pravdu, neměl jsi mě obhajovat." řeknu, když se vydáme znovu na cestu.
,,Nemá." řekne stále rozzuřeně.

Jdeme stále rovně a všichni mlčí.
,,Všichni okamžitě vypněte baterky!" a jak Brenda zvolá, tak se i stane.
,,Co se děje?" šeptnu vedle ní.
,,Raplové hned za rohem." pošeptá zpátky.

Nelidské zvuky se začnou přibližovat.
,,Fajn, všichni pryč!" rozeběhne se a my hned za ní. Musíme se vrátit, pak ale přijde rozcestí, ale všichni následují Brendu.

Brzy poté se dostaneme na povrch, ale v jiné části města než ve které jsme sem vstoupili.
Musíme se vydat po sutinách dřívějšího města nahoru, raplové jsou nám bohužel v patách.
,,Mio, Thomasi za mnou, odlákáme je, zbytek se běžte schovat támhle." ukáže na jedno místo. Nikdo nic nenamítá. Nečekaně.

My následujeme Brendu na vrchol, už však není kam.
,,Co teď?" rozhlédnu se. Odpověď však už nezaslechnu, jelikož mi podjede noha a já se začnu kutálet dolů.

Zavřu oči a modlím se abych to přežila.
,,Scarlett!" zakřičí Thomas.

Otevřu oči a vidím zem pode mnou, je to celkem výška. Zvednu pohled a spatřím pár set metrů nade mnou mého bratra, který se ke mně snaží slézt dolů.
,,Ani se nehni!"
,,Sejdeme se dole, zbavím nás raplů!" zvolá Brenda. Thomas se přikrčí. Raplové vylezou na mé původní místo a začnou se hnát za Brendou, která je podle jejího výrazu vede do pasti.

Podívám se pod sebe a teprve teď si uvědomím, že můj smrtící pár dělí, pouze popraskané sklo.
,,Tome?" znervozním.
,,Buď v klidu! Zkusím se napojit na Taye." lehce přikývnu a ani nedutám, aby se Tom mohl soustředit a při tom ještě nespadl.
,,Mám ho! Jdou sem!"

Thomas už je skoro u mě, když se ostatní objeví pár metrů nad ním.
,,Lettie?" ani se neobtěžuju zvedat pohled.
Vím, že je to Minho.
,,Scar!" a teď Newt.
,,Scarlett, už jsem skoro u tebe." zvednu na mého bratra pohled, abych zjistila jak daleho je 'skoro u tebe', ale sklo začne praskat.
,,Ehm.. Tome?" podíváme se vzájemné do očí.
,,Jestli mi chceš ještě něco před smrtí říct, teď je správná doba!" pobídnu ho. On však nic neřekne a přidá na ryhlosti. Minho s Gallym se vydají dolů, ale ani jeden to nemůže stihnout včas.

Sklo je popraskané až u kraje. Zavřu oči, připravená na smrt. Sklo praskne a já začnu padat dolů.
Trvá to však jen krátce, otevřu oči a vzhlédnu.
,,Říkal jsem, že jsem skoro u tebe!" oddechnu si.
,,Díky, ale už mě můžeš vytáhnout." upozorním ho.

Vedle mého bratra se objeví Minho a z druhé strany Gally. Všichni tři mě opatrně vytáhnout, jelikož nikdo nechce aby se tahle věc na které se nacházíme zřítila dolů.

Když jsme v bezpečné vzdálenosti od skla, obejmu Toma a nehodlám se ho pustit.
,,Lett?" a je to tu, realita.

Pustím mého bratra a otočím se na Minha.
,,Promiň." pohodím nad tím rameny.
,,Nemusíš se omlouvat za něco, co cítíš, chápu to. Nějak jsem se rozhodla a teď musím čelit důsledkům." odvrátím pohled a začnu šplhat s Tomovou pomocí nahoru.
,,S Brendou se setkáme dole." zkonstatuje Thomas.

Nahoře mě obejme Tay.
,,Slyšel jsi Toma?" uznale přikývne.
,,Nevěděl jsem, že to dokážete." pohodím rameny.
,,To nikdo z nás." zbylí dva kluci konečně vylezou za námi a přihlíží naší konverzaci.
,,A kdo všechno to umí?" porozhlédne se po ostatních, kteří stále nevědí o čem mluvíme.
,,Já, Scarlett, Tessa a ty." odpoví za mě Thomas.
,,A Taylor, řekla bych." doplním ho.
,,Co umím?" nechápe dívka stojící opodál.
,,Telepaticky s náma mluvit." řeknu naprosto vážným výrazem. Očividně tomu však nevěří.
,,Já si ale nedělám srandu, Taylor." řeknu ji v hlavě.
,,Hustý." ostatní na ní upřou pohled.
,,A jak jsi na to přišla?" zajímá se Tay.
,,A jak si myslíš, že přijímám úkoly od Zlosinu?" řeknu ironicky a vydám se na cestu.
,,Přišel jsem na to já. Omylem." uvede na pravou míru Thomas a dožene mě.
,,Bylo to nutný?" jen přikývnu.
,,Musíme se soustředit, Scar." upozorní mě.
,,A na co přesně? Kam vůbec jdeme? Měli jsme dojít do nějakýho Útočiště, ať je to bůh ví kde, ale tam teď asi nemůžeme, že? Takže kam vlastně jdeme?" zastavím se na místě a čekám na nějakou odpověď.
,,Ne všichni jsem immuní, Tome." upozorním ho na fakta.
,,Jak to myslíš immuní?" ozve se vedle nás Minho, zavřu oči. Už jsem unavená, ze všeho.
,,Byli jsme nakažení virem, stejným který mění lidi na raply, někteří z nás jsou immuní a někteří ne." podívám se mu do očí.
,,Jak víš, že jsme nakažení?" ptá se Newt.
,,Měla to být motivace, aby nás dostali do Útočiště." odpoví můj bratr.
,,A jak teda víš, že jsme immuní?" prohrábnu si vlasy.
,,Tessa mi to řekla, těsně před tím, než mi něco píchla aby mi vrátila vzpomínky." pokračuju dál.
,,A víš kdo z nás je?" chvíli váhám než přikývnu.
,,Pár jmen zmínila." zadívám se do země.
,,Možná měla pravdu, možná jsem řešení na lék, nechovám se sobecky?" otočím se na Toma.
,,Dva lidi za cenu všech ostatních." zkonstatuju.
,,Dva lidi?" zeptá se Taylor.
,,Kdo je ten druhej, Scar?" navazuje Newt. Já si však vymněnuju pohled s Tomem.
,,Kdyby jsi aspoň trochu věřila, že je pravda, co říkají, nebyla by jsi teď tady ale u nich v laboratoři." pohodím rameny.
,,Nejsem si tím jistá, možná kdyby šlo jen o mě." zavrtí hlavou.
,,Ne." uzavře to.
,,Kdo je ten druhej, Lett?" zavřu oči.
,,Nevím jak, ale jeden z vás nebyl immuní. Ty testy, co nám dělali se však vrátili s jiným výsledkem." prohrábnu si vlasy a otevřu oči.
,,Nechápu co tím říkáš." ozve se Newt
,,Prostě jsi nebyl immuní a teď najednou jsi!" vyhrknu to ze sebe aniž bych chtěla.
,,Já? Takže chcou mě?" přikývnu, ale nejsem schopná se mu podívat do očí.
,,Ale jak je to možný?" a v tu chvíli mi to dojde. Zvednu pohled a všechny si je změřím pohledem.
,,Vždyť jsme to všichni viděli! Proč mi to nedošlo dřív!" nikdo však nechápe mé myšlenkové pochody.
,,Co tím myslí.. aaah. To video!" ozve se první Tom. Rázně přikývnu.
,,Zachránila jsem ti život! Byl jsi mrtvej, ale já ti dala dýchání z úst do úst a tehdy jsem ti musela nějak předat tu imunitu!" podívám se Newtovi do očí, snad poprvé od doby kdy jsem se vrátila.
,,A právě jsme se dostali jeden krok před Zlosin!" usměje se Minho.