Po snídani jsem si šla za profesorem Snapem pro svůj nový rozvrh. Není špatný. Po přečtení rozvrhu jsem se vydala na svoji první hodinu v tomto školním roce. Kouzelné formule. Jako vždy stál profesor Kratiknot na hromádce knih aby na nás dobře viděl.
"Vítám vás, slečno Moonová! Už jsem se na vás těšil." řekne svým pisklavým hláskem.
"Děkuju pane profesore, já na vás také" oplatím mu s úsměvem a jdu si sednout na své místo. V kouzelných formulých jsem nikdy nebyla špatná. Někdo mě vytrhne z přemýšlení."Můžu si k tobě sednout?"
Vzhlédnu. "Ale jistě pane Browne" odpovím s úšklebkem Lennymu, který dělá, jak kdybych mu někdy zakázala se ke mě přiblížit. Fakt vtipný. "Těšíš se na další hodinu?" zeptá se mě potutelně Lenny. "Proč se ptáš tak divně?" pořád mi nedochází proč to říká.
"Protože máme Dějiny čar a kouzel" odpoví a začne se hlasitě smát. Zaúpím a sesunu se pod lavici. Nesnáším dějiny čar a kouzel. A co víc, nesnáším profesora Binnse. Je to duch a zasedl si na mě. "No skvělý" řeknu ironicky.Po Dějinách je naštěstí oběd. To mi trochu zlepší náladu protože je rýžový nákyp. Sednu si mezi Jess a Jamieho. Každý ví, že Jamie je tajně zamilovaný do Killie. Nedivím se mu, Kill je moc pěkná. Má kaštanové vlasy a zelené oči. Když mluvíme o očích. Můj pohled se zaměří k Nebelvírům. Zrzci zase předvádějí nějaké hovadiny. V tom si vzpomenu na vzkaz. Sáhnu do kapsy, jestli tam pořád je. Uff, neztratila jsem ho.
Po obědě máme Lektvary. A jako naschvál, s Nebelvírem. Cestou do učebny si všimnu malého kluka s brýlemi a jeho zrzavého kamaráda. Harry Potter a malý Weasley. Vždyť já ani nevím, jak se dvojčata jmenují. Pak si ale něco uvědomím. "Sakra, vzpamatuj se Emily! Vždyť jsou z Nebelvíru!" řeknu si v duchu protože mi právě došlo, že se v posledních dnech nějak moc zajímám o zrzky. Kruci!
Měla bych si dávat větší pozor, na co myslím, protože jsem zůstala stát uprostřed chodby a nestíhám to na Lektvary. Do háje! Vřítila jsem se do učebny kde už bohužel byl Snape.
"Ale, slečna Moonová. Jaké překvapení že jdete pozdě" řekl jízlivým hlasem když mě uviděl.
"Omlouvám se pane profesore" řekla jsem zahanbeně. Už tak na mě čučela celá třída.
"Jistě, posaďte se k Weasleymu" řekl Snape.To se mi snad jen zdá! Neochotně jsem došla k místu vedle jmenovaného a posadila se.
Mezitím, co jsem si vytahovala věci, se mě zeptal na podivnou otázku.
"Už jsi se s někým líbala?"
Tahle otázka mě zaskočila a naštvala.
"I kdyby ano, tobě do toho nic není. Ale jestli to vážně potřebuješ vědět tak NE!" odpověděla jsem nazlobeně. Jeho to očividně pobavilo.
"Promiň, nechtěl jsem tě naštvat. Ale přijdeš mi moc hezká na to, aby jsi neměla kluka. Jmenuju se Fred Weasley" usmál se na mě. Trochu jsem se uklidnila. "Já jsem Emily Moonová ale teď na mě nemluv, potřebuju se soustředit" odbyla jsem ho. Do konce hodiny jsme nepromluvili.Po Lektvarech jsem se přidala ke svým kamarádům. Jess se na mě šibalsky usmála.
"Zdá se mi, že to mezi tebou a Weasleym docela jiskří" dala mi ruku kolem ramen. Já ji setřásla.
"To není pravda! Vždyť je z Nebelvíru." ohradila jsem se. Jess už nic neříkala ale nevypadalo to, že bych ji nějak přesvědčila.
ČTEŠ
Zase ty, Weasley?! ✔️ FW
FanfictionKaždý ví, že Zmijozel a Nebelvír se navzájem nenávidí. Ale co když se holka ze Zmijozelu zamiluje do Nebelvírčana? A ješte k tomu když jsou úplně rozdílní? To je pak pěkné drama! Nakonec ale láska zvítězí. Ne nadarmo se říká, že protiklady se přitah...