Zase ty, Weasley?! ✔️ FW

17. Silvestrovský ples ☆ 1/2

Probudila jsem se a uvědomila si, co je dnes za den. Bylo 31. 12. a večer se měl konat, tak velmi dlouho očekávaný, Silvestrovský ples. Strašně jsem se těšila na první noc strávenou s Fredem, aniž bychom museli hlídat, jestli není někdo na blízku. Vypadla jsem z postele a namířila svůj krok do koupelny. Udělala jsem si pořádnou ranní hygienu. Make-up, vlasy a ostatní budu dělat až večer. Poté jsem se sama vydala na snídani.

Velká Síň byla vyzdobená opravdu nádherně. Bylo tu dvanáct vánočních stromů až ke stropu, ze kterého se snášel neexistující sníh a na stolech byli talíře s vánočními pokrmy, prokládané malými svícny nejrůznějších barev a tvarů. Asi jsem obdivovala výzdobu s velkým zájmem, protože jsem si ani nevšimla, že vedle mě někdo stojí. Když si daná osoba odkašlala, vyletěla jsem pár stop do vzduchu. Otočila jsem se a stál tam on, v celé své kráse a... no, zrzavosti.

"Chtěl jsem se tě zeptat, jestli si nechceš přisednout k nám" a ukázal na Nebelvírský stůl, od kterého mi mávalo jeho dvojče.
"Nemyslím si, že je to dobrý nápad. Nikdo mě tam neuvítá. Jsem ze Zmijozelu" ukázala jsem na svoji maličkost. Prohlédl si mě a pak mě uchopil za ruku. Táhl mě k jejich stolu.

Nervózně jsem se usadila a podívala se na všechny okolo. Chvíli na mě zírali ale pak, k mému překvapení, se se mnou začali normálně bavit. Jako kdybych nebyla z koleje, která proti Nebelvíru bojuje už... no už od jejího založení. Godrik se Salazarem se taky neměli moc v lásce.

Byla to snad ta nejzábavnější snídaně vůbec. Smála jsem se tak, že mi zaskočilo mléko a Fred mě musel párkrát uhodit do zad. Po asi pěti ranách jsem se uklidnila. On mi ještě chvíli setrval rukou na zádech, pak ji spustil dolů a nechal ji klesnout na moje stehno. Tělem mi projela ta známá elektřina. Zavrtěla jsem se a on se na mě usmál. Nádhera.

Při odchodu z Velké Síně mě ještě zastavil.
"Moc se těším na večer" vydechl mi do vlasů. Uvolněně jsem, na chvíli, zavřela oči.
"Já taky" odpověděla jsem mu, a vydala se do své ložnice. Holky ještě nevstaly. No není divu, já šla na snídani o půl osmé, to ony mají ještě půlnoc. Snad se vzbudí včas na ples. Ale ne, tohle si holky nenechají ujít. Já si zalezla znova do postele, tentokrát s knihou. Moje kamarádky se vzbudily přesně v 10:20. Ranní ptáčata opravdu nejsou.

Na snídani už smysl jít nemělo a tak čekaly až do oběda. Než jsme se nadály, byl tu večer a s ním přípravy na ples a samotný ples.

"Sluší mi to? Neměla jsem si vzít jiné?" ptala se nás zoufale Killie, ta nejhezčí holka z nás pěti, vlastně nejhezčí holka na celé škole. Vrhly jsme po ní pohledy které říkaly něco jako: Zmlkni, nebo budeš mít proč fňukat. Pochopila to a radši už se na nic neptala.

Holky mě zvolily hlavní kadeřnicí, prý dělám krásné účesy. Tak jsem každé na hlavě vytvořila něco, co se k ní nejvíce hodilo. Sobě jsem pak kouzlem vytvořila krásný drdol. Pak jsme ještě jedna po druhé zapluly do koupelny na výrobu make-upu a byli jsme připravené. Se svým vzhledem jsem byla spokojená. Snad se budu líbit i Fredovi.

Ahooj, všechny zdravím. Chci říct na začátek pár věcí. Za prvé, vím že nic jako Silvestrovský ples v Bradavicích není, ale je to moje fanfikce a píšu ji já, takže... a za druhé, tahle kapitola bude vážně dlouhá, protože tam potřebuju dát hodně věcí. Takže bude rozdělená na dvě části (1/2 a 2/2). Tak ji prosím čtěte až do konce, bude se vám to hodit k pochopení dalších kapitolek. Jinak vám všem přeju pěkný den. Enjoy, Kate <3