Ráno, 31.6., jsem se vzbudila se smíšenými pocity. Těšila jsem se domů na tátu, ale zároveň mě přepadla lítost, že dva měsíce neuvidím kamarády a nebudu si moc sednout do křesla ke krbu. Za chvíli se vzbudili i holky.
"Už máte plány na prázdniny?" nadhodila Chrisstine.
"Jasně, v červenci jedu s tátou na dovolenou do Ameriky a zbytek měsíce můžete přijet, ty a Killie. V srpnu budu až do začátku roku u Weasleyových společně s Beth" zdělila jsem jim."To je bezva nápad! Přijedeš taky Chriss? Já bych vás viděla moc ráda i o prázdninách" vyhrkla Killie a Chriss kývla na souhlas.
"Tak to je fajn, že přijedete. A co zbytek prázdnin?" optala jsem se."Já budu nejspíš nějakej čas u Jamieho a jinak asi se sestřenkou u nich na chatě" řekla Kill.
Pak jsme si ještě chvíli povídali. Jessika nebyla v pokoji, ani její věci, takže jsme usoudili, že je u Charlieho.Od naší hádky byla v pokoji jen v noci a to spala, což mi vyhovovalo. Nemusela jsem pořád snášet její vražedné pohledy. Stačilo mi, když je na mě vrhala ve Velké Síni a na hodinách.
V 10:45 se všichni Bradavičtí studenti sešli před branou a společně vyrazili v kočárech na nástupiště, kde na ně měl čekat Bradavický express. A taky že čekal, v celé své červené kráse. Postupně jsme všichni nasedli našli si svá kupé. Vlak se rozjel a uháněl si to krajinou.
Nástupiště 9¾ se hemžilo rodiči a opatrovníky natěšenými na své děti. Už z okna jsem viděla rudé hlavy pana a paní Weasleyových. Bavili se s mým tátou. Musela jsem se pousmát. Fred si toho všiml.
"Půjdeme za rodiči spolu? Chtěl bych poznat tvého tátu" zeptal se. Vzhlédla jsem k němu s úšklebkem na tváři.
"Chceš vědět, kdo mě povede k našemu oltáři?" zeptala jsem se.
"Jistěže" pronesl s úsměvem a políbil mě do vlasů.Vystoupili jsme z vlaku a vydali se k našim rodičům. Za námi kráčeli George s Bethany. Paní Weasleyová se na mě a mou kamarádku hned vrhla a vřele nás objímala.
"U Merlina, to jsou krásné mladé slečny! A určitě velmi šikovné. No dobře jste si vybrali chlapci moji, a pojďte ke mě oba dva" začala pusinkovat dvojčata a my s Beth jsme se jen smáli. Pak jsem si všimla svého táty. Můj milovaný tatínek.
"Tati!" zaječela jsem a vrhla se mu do náručí.
On mě pevně objal.
"Ahoj beruško, moc jsi mi chyběla" zašeptal a mě vyhrkly slzy. Táta je to jediné, co mám. Teda ještě Freda, Beth, George a Lennyho ale to je něco jiného.Domluvila jsem s ostatními prázdniny a pak se s nimi rozloučila. S tátou jsme vyrazili k našemu autu. Po tom, co jsme dorazili k našemu domu, mě táta ještě zastavil.
"Emmy, doma na nás něco, nebo spíš někdo čeká. Doufám, že mě nebudeš nenávidět" řekl jen. Tak teď už jsem vůbec nechápala, co to znamená. Táta vešel dovnitř a zamířil do obýváku, já opatrně za ním. Najednou jsem uslyšela nějaké hlasy. Vešla jsem do místnosti.
"Emily, tohle je Vera Taylorová. Moje přítelkyně" prohlásil táta. Mě spadla
brada a jen jsem na neznámou nevěřícně koukala.
"Dobrý den" vypadlo ze mě.btw na obrázku je nějaká random paní z googlu🤣
ČTEŠ
Zase ty, Weasley?! ✔️ FW
FanfictionKaždý ví, že Zmijozel a Nebelvír se navzájem nenávidí. Ale co když se holka ze Zmijozelu zamiluje do Nebelvírčana? A ješte k tomu když jsou úplně rozdílní? To je pak pěkné drama! Nakonec ale láska zvítězí. Ne nadarmo se říká, že protiklady se přitah...